OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Summer love-5.kap.

22.07.2009 (16:26) • blondeTeru • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1316×

Když jsem dorazila domů, mamka na mě už čekala. Nevypadala moc radostně.

„Ahoj mami.“

„Ahoj zlatíčko, máš na chvilku čas? Potřebovala bych si s tebou na chvilku promluvit.“ řekla trochu vážným tónem. Šla jsem pomalu za ní si sednou na gauč.

„Co se děje, mami?“ zmateně jsem se zeptala.

„No, víš. Zpozorovala jsem v tobě určitou změnu. Jsi mnohem veselejší, co jsme tady. A začala jsi trávit čas s Edwardem. Jsem moc ráda, že ses vrátila k té staré Belle, ale ta věc, co mě trápí je, že vidím jak začínáš mít Edwarda ráda víc než jako kamaráda. Je starší než ty a ty máš ještě zlomené srdíčko. Nechci aby tě to opět bolelo. Prosím, kvůli mně, nechovej city k tomu chlapci.“ její oči byly plné péče a smutku. Chtěla jsem to všechno vzít zpět, všechno co říkala, jak kdyby mi viděla do hlavy.

„Ou, dobře mami, rozumím. Vždyť, já ho ani ráda nemám. Je to jen první kluk, se kterým jsem mohla mluvit a být sama sebou. Navíc zná Jakea, takže mi i pomohl se cítit o něco líp.“ Ne všechno byla pravda, měla jsem ho ráda. A skutečně mi pomohl se přenést přes Jakea.

„Půjdu do svého pokoje.“ zvedla jsem se a chtěla odejít.

„Počkej, drahoušku.“ vstala a šla hned za mnou. Mateřsky mi položila dlaně na ramena.

„Vím, Jake tě hodně ranil a je těžké na něj zapomenout. Chceš někoho nového, ale prosím tě, toto léto jsme toho už moc zažili, tak prosím, teď ještě nerandi. Nechceme tak brzy dalšího Jakea.“ dořekla. Páni, moje máma je umíněná! Jak si může dovolit mi říkat něco takového?!“

„Fajn, žádné randění. Teď už můžu jít?“ nechtěla jsem s ní o tom už dál mluvit.

„Dobře Bells, Zavolám tě, až bude večeře.“ odpověděla mi.

Otočila jsem se a odkráčela do svého pokoje. Proč takhle moje máma jednala?! Jasně, vím, že nechce, aby mi někdo další ublížil, ale tohle je můj život. Dobře, chápu co tím myslela. No, stejně vím, že mě a Edwardovi by to nefungovalo.

Poslouchala jsem hudbu, když v tom do mého pokoje vrazil Jasper.

„Bello!“ vypadal jako blázen. Okamžitě jsem k němu přiskočila.

„Co se děje?! Jsi v pořádku?“ začala jsem vyšilovat, co se děje s mým bratrem.“

„Ne ne, nic. Vlastně všechno je naprosto skvělé.“ usmál se tak, jak jsem ještě v životě neviděla.

„Tak, co potřebuješ?“ nechápavě jsem pozvedla obočí a šla zpátky k mé posteli.

„No“ začal a velice se zdráhal pokračovat.

„No co? Jaspere, prostě mi to řekni před tím, než tě vykopnu z mého pokoje!“ řekla jsem trochu namíchnuta. Co proboha chtěl?! Ale cokoliv to bylo, tak on byl šťastný.

„Dobře, dobře, tak.. Ty znáš Cullenovi, že?“ koukl se bokem a usmál se.

„No jasně že znám.“ začala jsem se na něj smát.

„Velmi směšné. No fajn, pamatuješ si Alice?“ začal se čím dál víc usmívat.

„Jasně, ten malý skřítek. Proč? Líííííííííííííííbíííííííííí se ti?“ smála jsem se na něj a on se začal červenat.

„Ty ji máááááš ráááááád, žeeeeee? Ty se nikdy nečervenáš. Jéééj, to je tak rozkošné.“ užívala jsem si pocit, že mám jednou navrch.

„Bello, já přísahám, jestli to někomu řekneš, tak já řeknu Edwardovi, že ho máš ráda, a že jsi do něj byla zamilovaná, když jsi byla malá. Haha! Co s tím uděláš teď?!“ začal se povýšeně šklebit. Ten malý zákeřník!

„Tak za prvé, bylo mi deset a za druhé, co že s tím udělám?“ a rozběhla jsem se po Jasperovi. Byl tak rychlý a já samozřejmě upadla hned při prvních metrech.

Uběhlo pár dní a nic se celkem nedělo. S Edwardem jsem sem tam bývala, ale nikdy ne na moc dlouho. Ne kvůli jeho práci, ale kvůli tomu, že společně strávený čas byl vždy úžasný. Nebývali jsme ani moc sami, jelikož moje máma se snažila, abych se zbrzdila v tom, mít Edwarda ráda. Stále jsem nerozuměla tomu, proč nechce, abych si s Edwardem byla blízká. Většinu času jsme trávili na pláži a sledovali jeho malou sestru, jak si hraje ve vodě.

Byli jsme tu týden, když se mě Edward zeptal, jestli bych s ním nezašla k táboráku.  Tu noc, kdy se táborák konal, jsem mohla zešílet. Věděla jsem, že to není rande, jelikož moje rodina by mohla být někde kolem, ale i přesto jsem šílela. Oblékla jsem si světlé džíny, zelené tričko a hodila na sebe bundu. Když jsem se dostala ven, spatřila jsem Edwarda, jak čeká na mě.

„Čau.“ usmál se na mě. když mě uviděl.

„Ahoj.“ úsměv jsem mu vrátila.

„Vrátíš se pak mým autem spolu s Kate, Alice a Jasperem?“ zeptal se s nadějí v hlase, že řeknu ano.

„Víš, že ještě ani nevím? Plánovala jsem, že tam zůstanu s nějakýma chlapákama a ti mě pak dostanou domů“ začala jsem se smát. Začal i on.

„Velmi vtipné, fájn, dostala jsi mě.“ ušklíbl se na mě a já zamířila ke dveřích.

Všichni jsme už byli v autě. Byli tu dvě. Jedno pro děti a druhé pro dospělé.

bylo to asi jen deset minut řízení od naších chat k táboráku. Když jsme tam dorazili, slunce zrovna zacházelo. Byla to opravdu nádhera. Cítila jsem, jak mě Edward pozoruje, když jsme mířili za ostatníma. Když jsme tam dorazili, posadila jsem se na zem trošku bokem od všeho. Bylo to jako z filmu. Velký táborový oheň uprostřed pláže s lidmi, kteří se smáli, povídali si a bavili se. Edward si po chvíli sedl vedle mě a podíval se mi do očí.

„Belli, už ti někdo řekl, jak moc nádherná jsi?“ usmál se na mě a já cítila, že se začínám červenat.

„Díky Edwarde, ale to nejsem. Za to ty jsi moc pohledný.“ usmála jsem se na něj zpět. Snažila jsem se tím skrýt mé červenání se, šlo to těžce.

„Děkuju, ale opravdu jsi Bells a to bez debat. Nechceš se kolem projít? Protože tu sedíš takhle už dlouho a myslím, že bys měla rozhýbat nohy.“ naléhal.

„Ou, tak fajn.“ nic jsem nenamítala.

Tak jsme vstali a pomalu jsme kráčeli.

Autor: blondeTeru, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Summer love-5.kap.: