Summer love • OurStories.cz ~ naše povídky

Použila jsem známé postavy, ale bude to zřejmě běžný příběh.. No doufám že pro vás bude zajímavý :D Jede se na osmitýdenní rodinný výlet a Bells není zrovna nadšená. Přece jen po rozchodu se na to ještě necítí a navíc nemá náladu na někoho, kdo si z ní v dětství dělával v jednom kuse srandu..

15.06.2009 (18:00) • blondeTeru • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 1994×

1.Odjezd

Brzy ráno mě vzbudil můj bratr. Stál nade mnou se zářícím úsměvem a ve skutečnosti byl jediný šťastný člověk v místnosti. Ležela jsem v posteli asi dvacet minut než jsem vstala a doklopýtala do koupelny. Koukla jsem se do zrcadla a spatřila jsem nešťastnou sedmnáctku jak kouká zpátky na mě. Nebyla jsem nijak zvláštní. Byla jsem metr šedesát vysoká, měla jsem dlouhé hnědé vlasy a světlou pokožku. Šla jsem se osprchovat a pak obléct. Nebudu doma na osm týdnů. Budu je totiž trávit v nějakém dřevěném domku s mojí mámou, nevlastním tátou a mým malým bratrem. Jak jsem tak šla ven, slunce mě praštilo do očí a já si vychutnávala to krásně hřející teplo. Byla má nejoblíbenější část roku - léto. Můj malý bratr Jasper seděl vzadu v autě a po tisíckráté hrál hry na PSP.

„Bells, proč nejsi ráda, že pojedeme pryč?" zeptal se, zřejmě si všiml jak nešťastně vypadám.

„Jaspere, opravdu nechci strávit osm týdnů nic neděláním někde v zastrčené chatě."

„Já vím, taky nejsem sice moc rád, ale bude to zábava, uvidíš." a mrkl na mě.

„Fájn" řekla jsem trochu otráveně. Opravdu nechci mluvit nebo myslet na nadcházejících osm týdnů. Šla jsem dovnitř a uvařila jsem si hrnek kávy.

Proč? Pryč z těchto míst a muset na TO místo. Proč?! Bylo by lepší, kdyby tam nebyl on. Nemůžu uvěřit, že po dvou letech chození se se mnou rozešel.

Jake byl můj první opravdový přítel. Potkaly jsme se před čtyřmi lety. Byl tu pro mě, když se naši rozvedli. Jake byl úžasný, nebo spíš jsem si to myslela, než se se mnou rozešel, aby se mohl dát dohromady s jinou dívkou. Dívkou jménem Kelly.

Jak jsem tam tak stála, ve svém vlastním světě, přišel za mnou do kuchyně nevlastní taťka Phil a taky si nalil kafe.

„Ahoj dítě, jsi v pohodě?"

„Ahoj Phile, jasně, jen nejsem zrovna ráda, že jedeme pryč." opravdu jsem doufala, že o něm nezačne mluvit. Měl skvělý talent začít o něm mluvit v nesprávnou dobu.

„Bello, jsi úžasná holka a jen proto, že ti Jake rozbil - "

„Phile, jsem v pohodě!" věděla jsem že by to dokázal. Přivést ho. Vždycky spravoval věci v nesprávnou dobu. Byl něco jako můj táta po tom, co můj pravý táta opustil mámu.

„Dobře. Musíme už brzy odjet, tak se chystej do auta." řekl a já koukla jinam.

Znova jsem se napila z hrnku. Když jsem dopila kafe, znova se mi začaly hlavou honit myšlenky o mém tátovi a Jakeovi. Jsou si tak podobní. Oba opustili svou přítelkyni/manželku kvůli jiné ženě. Nesnáším tátu a Jakea. Naposledy jsem taťku viděla toho dne, kdy opouštěl mámu. Vracela jsem se ze školy a viděla jsem ho, jak si balí svoje věci. Rozloučil se se mnou a dal mi dopis, abych ho předala mámě. Pak se otočil a odešel. Bylo to asi před dvěma lety.

Vyšla jsem ven a viděla jsem, jak máma dává poslední věci do kufru. Nasedla jsem do auta. Jasper stále hrál tu hru na PSP. Dostal to zrovna před dvěma týdny na jeho patnácté narozeniny. No, kdybyste ho viděli, rozhodně byste mu neřekli že je mu teprve 15, spíš už tak 17.

„Dobré ráno zlato, jak se máš? Phil už jde? Protože už bychom měli jet." měla na tváři ten velký úsměv, který nikdy neopustil její tvář. Někdy opravdu nesnáším, jak je pořád jen veselá. Usmívala se i tehdy, když nás táta opouštěl. Nechtěla, abychom ji já nebo Jasper viděli plakat. Úsměvem skrývala jak naštvaná byla. Vždyť byla opuštěná spolu se dvěmi dětmi.

„Ahoj mami." Jo v pohodě. A jo, Phil už jde." a Phil opravdu už vycházel z domu.

Teď jsme všichni seděli už v autě a těšili se na naši dvou a půl hodinovou cestu. Máma s Philem si začali povídat, tak jsem se rozhodla, že si vytáhnu I-pod. Začala jsem se hrabat v batohu a vytáhla z něj I-Pod a blok. Sotva jsem dala sluchátka na uši, Jasper do mě už drkal, tak jsem si je nedobrovolně zase sundala.

„Bello, pamatuješ si na Cullenovi? Jejich chata je skoro vedle té naší." zeptala se mě máma a usmívala se při tom. Věděla, že si je pamatuju, protože se kdysi stalo něco mezi mnou a jejich synem Edwardem.

„Jasně, co s nimi?" nechápala jsem, proč o nich mluví. Nesnáším Edwarda.

„Esme mi před pár týdny volala a ptala se mě, jestli neplánujeme tam jet. Protože oni tam jedou. Jsou to už roky, co jsme je neviděli." řekla mamka.

„Jo, já vím. Tehdy mi bylo tak 11 nebo 12." vzpomínala jsem. Tehdy doba byla úplně jiná.

Jasper, můj malý bratr, si ze mě zase začal dělal srandu. Nestarala jsem se o to. Nasadila jsem si raději zpátky sluchátka a začala kreslit. Edward byl sladký a všechno, ale byl to kretén!

Dělal si ze mě celou dobu skvělou srandu. Jednou mi řekl, že když muž dospěje, že začne jíst lidi a zabíjí je. Jo, vím, zní to hloupě, ale říkejte to malému dítěti. Je o tři roky starší, takže by mohl mít teď tak 19. Přemýšlela jsem, jak by mohl vypadat. Třeba tam ale ani nebude. Neměla bych přemýšlet o klukovi, kterého jsem pět let neviděla a navíc si ze mě po několik let dělával srandu.

Vrátila jsem se zpátky k mému kreslení a poslouchání I-Podu. Ale snažila jsem si představit jeho tvář. Po Jakeovi jsem neměla žádného přítele, ani jsem s nikým nic neměla.

Po hodině cesty jsem byla už unuděná, Začali jsme si s Jasperem povídat o tom, co podnikneme až přijedeme. Když nás náš otec opustil, stali jsme se s Jasperem bližšími. Hraje si sice na mého mladšího bráchu, ale jsem ráda, že si s ním o všem můžu mluvit. Nejsme si moc podobní, takže lidi někdy nevěří, že jsme sourozenci. Znovu mi řekl, že kdyby se Jake jen objevil, že by ho seřval. Bylo zábavné představit si, jak můj 15letý bratr řve na někoho 18letého. Koukla jsem z okýnka ven a začala přemýšlet o nadcházejících osmi týdnech.

Autor: blondeTeru, v rubrice: Povídky » Na pokračování