Sunrise is better with you - 4. kapitola • OurStories.cz ~ naše povídky

Krásný příběh s happyendem? Nebo se vše otočí proti Jade?

26.07.2013 (19:00) • Sutton • Povídky » Na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 287×

EDIT: Článok neprešiel korekciou!

„Kam to jdeme?“ zeptala jsem se po chvíli, když už jsem neviděla ani na špičku svého nosu.
„Nech se překvapit.“ Byla celá odpověď. Tak jsem se nechala teda táhnout, někam, ani nevím kam.
Po chvíli jsem narazila do jeho zad, když se prudce zastavil. Pohlédla jsem kolem, ale stále jsem nic neviděla. Najednou mi jeho ruka vyklouzla z té mé a já nevěděla, zda panikařit. Najednou jsem uviděla hořící svíčku, kterou zapálil. Jen jsem nechápavě koukala, co to má znamenat.
„Svíčka? Uprostřed ničeho?“
„Copak ty nemáš ráda svíčky?“ Kouknula jsem na něj.
„Samozřejmě, že ano, ale ..“ nedokončila jsem větu, neboť mi jeho prst přistál na rtech. Polkla jsem.
„Už nic neříkej, jen mlč a jak jsem řekl, spolupracuj a věř mi.“ Usmál se, až se mi podlomila kolena. Díky bohu, mě chytil včas, takže jsem se nerozplácla na zemi. Zasmál se tlumeným smíchem a pomalu mě stáhl k sobě na rozprostřenou deku. Pootevřela jsem pusu na prostest, ale zacpal mi ji, když se jeho rty přisály na mé. V ten moment jsem nedokázala racionálně uvažovat nad ničím jiným než nad jeho rty. Prozkoumal veškerou škvíru mých úst, než přesedlal na můj krk. Zavřela jsem oči a trochu nahnula stranu, aby měl lepší přístup. Ne že bych ho poslechla a chtěla spolupracovat, prostě se to tak nějak dělo.
Sundal si masku, ale když sáhl po mé, ucukla jsem. Jen se zasmál a nechal to být. Položil mě na deku, ale tak, aby mohl zároveň mi rozepnout vzadu na šatech zip, které následně svlíknul. Musím říct až moc zkušeně rychle. Ale co už, přece jsem nedoufala, že bych byla jeho první ..nebo poslední.
„Neboj se.“ Špitl mi do ucha, když už znovu začal líbat můj krk a vše, co mi přišlo do cesty.
„Nebojím se.“ Odpověděla jsem tlumeným hlasem, který jsem nepoznávala. Najednou jsem ucítila, že chci přebrat iniciativu. Rukama jsem jej oddálila ode mě a položila na jeho záda, sama jsem si na něj vylezla a začala líbat tentokrát já jeho. Mezitím jsem mu rozepínala knoflíčky na košili, která za chvíli následovala mé šaty někam do tmy. Stejně tak jako později jeho kalhoty a zbytek oblečení. Usmál se jen a nechal mě, ať si s ním dělám, co chci. V tenhle momentě jsem děkovala mámě, že mi zůstalo po ní tahle maska, která zakrývá pouze oči. Líbali jsme se dokud mě nechytil pořádně za boky a znovu nepoložil na záda mě.
„Já už to nevydržím takže se omlouvám jestli to ..zabolí.“ přikývla jsem, dokonce i teď byl tak ochranitelský – jako bratr. Rychle jsem tuhle myšlenku zahnala, já jej přece nikdy nebrala jako bratra, ze všech myšlenek mě vyrušilo, když do mě opatrně, ale s chtíčem vnikl. Propnula jsem se v zádech a nabrala tolik potřebný vzduch.
Oba jsme oddychovali, když si mě přitiskl víc na tělo a zabořil svou hlavu do mých vlasů, kde mě následně políbil. Byla jsem šťastná, ale zároveň mi bylo smutno. Tohle tu musel mít připravené už dlouho, co by se stalo, kdybych se rozhodla nepřijít? A ..on vlastně ani neví, že jsem to já. Nakonec jsem vyčerpáním usnula.

Vzbudil mě až polibek na čelo, zakroutila jsem se a chtěla otočit na druhý bok, když jsem narazila. Otevřela jsem zmateně oči a střetla se s pohledem George. Usmíval se.
„Dobré ráno, krásko.“
„Dobré.“ Blekla jsem a chtěla se posadit, ale bránila mi v tom jeho ruka položená na mém břiše. V tom mi to došlo. My dva, spolu, tady, bez oblečení, o které jsem pohledem zavadila později a moje maska na očích fuč. Zamrkala jsem zmateně.
„Co se stalo?“ pohlédla jsem na něj zmateně a nevěděla, co říci. „Jade, jestli toho lituješ ..“
„Ne.“ Řekla jsem okamžitě. „Jen ..já tak nějak ..jak jsi věděl, že ..“
Zasmál se. „Snad sis nemyslela, že bych tě nepoznal. Ty tvoje hnědé očka, poznám všude, Jade. I po tmě, i pod maskou, všude a vždy.“ Přitáhl si mě blíž, aby mě mohl políbit. „Stejně je svítání nejkrásnější sledovat s tebou.“ Pohlédla jsem zmateně na něj. On sledoval, ale zrovna vycházející slunce na obzoru, které přineslo nejen krásný nový den, ale i nový začátek.

Autor: Sutton (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování