Světlo ve dne, tma v noci - part 6 • OurStories.cz ~ naše povídky

Nicolasovo vyprávění rozruší Ravarase více, než byl. Nejen, že neví, kde Valerie je... ještě k tomu všemu s tím nemůže nic udělat.
Aknezis naopak nevyjde to, co si ze začátku plánovala a Valerie je tak nucena utéct a rozhodnout se, zda bude čelit nebezpečnému rozhodnutí, které může zachránit více než jeden život.

13.01.2013 (15:00) • Gracewhite • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 947×

.................................................................................................................................

„Začalo to před šesti lety přesně na chlup; v den Valeriiných patnáctých narozenin.
Královstvím vrcholily přípravy a Valerie – jako už u ní bylo zvykem – se vždy v tento den králi a královně zatoulala. Hádej s kým…?“ Ravaras chvíli přemýšlel.

„Se mnou?“

„Správně!“ vykřikl muž. „Rodiče se vždy o ni až příliš starali, ale až na tento jediný den - když byla celou dobu s tebou - věděli, že ji nic nehrozí.“ Muž se na chvíli odmlčel. „Přišlo ale něco nečekaného. Jasné a teplé slunce pálilo více než obvykle. Slunce, následované silným deštěm, ale všechny přípravy zničilo. Země se zatřásla a bylo ticho.
Zámkem se rozlinul křik a pláč. Král s královnou byli mrtví. Mohly za to dvě čarodějnice – Aknezis a její zlé dvojče, Darkness.“

„Proč to udělaly?“ skočil mu Ravaras do řeči.

„Darkness kdysi dávno mocným kouzlem zabránila, aby si král vzal její sestru, i když milovali jeden druhého. Darkness chtěla trůn a takhle by jej nedostala. Proto je oddělila, krále a královnu následně zabila a teď jde po jediné nástupkyni, která se poděla bůh ví kam.“ Odmlčel se.

Ravaras byl zaskočený. Valerii hrozilo nebezpečí a on s ní nebyl. Litoval toho, že se nechal nalákat krásným krajem a… byl tak hloupý!

„Musím ji najít!“ vykřiknul a vstal.

„To bohužel není možné. Odtud se jen tak nedostaneš.“

„Já ale musím!“ Stařík zakroutil nesouhlasně hlavou a povzdechl si. „Jak to vůbec všechno víte?“ Muž si lehl na záda a otočil se k němu zády.

„Otázky necháme na jindy…“

Ravaras se vrátil k mřížím a opřel se o ně.

„Ach, Valerie…“

° ° °

Valerie s Aknezis konečně našly místo, které hledaly.

„Už jsme tu?“

„Och, ano.“

Aknezis natáhla ruku před sebe, vyřkla zaklínadlo a objevil se otvor do skály. Vstoupily.
Na konci byla místnost připomínající pokoj.

„Aknezis?!“ vyštěknul rozpačitě muž sedící na klavíru.

„Richmonde, potřebuji pomoc.“

„Dobře, promluvíme si.“

Oba odešli do další objevené místnosti.
Valerie byla dlouho v místnosti sama. Nedalo jí to a škvírou ve zdi začala odposlouchávat.

„Musíme ho zachránit. Slíb-a sem ji to!“

„Bu-e nám k ničemu!“

„Ne! Potřebuji ho!“

„Omyl! Nepotřebuji tebe a ani jeho!“ zakřičel a ozvala se rána.

„Aggrh!“ zavzlykala Aknezis.

„Ehm?“ Valerie zacouvala několik kroků nazpět. Neváhala ani chvíli a vyběhla z úkrytu ven. Neohlížela se. Utíkala pořád kupředu.

Proběhla smrkovým lesem, až se dostala na neznámou cestu. Bylo ji jedno, kam vede; ať je to hlavně, co nejdále odtud.

Po dost dlouhé době bloudění se jakým si zázrakem dostala na místo, kde viděla Ravarase naposledy. Nevěděla, co má dělat. Byla vyděšená.
Rozhodovala se, jestli půjde na jistou smrt; pokusit se zachránit Ravarase anebo… Něco ji napadlo.
Rozběhla se a běžela úplně nazpět. Na začátek toho všeho. K hranicím země Tmavého Stínu.

Celý den jí trvalo, než se dostala na místo, které jí bylo po celou dobu domovem.
Zalomcovala železnými dveřmi, ale nešly otevřít. Snažila se zábradlí přelézt, ale slizký mech jí to neumožňoval.

„No tak… prosím! Musím se tam dostat!!!“

Do očí jí vyhrkly slzy. Klesla na kolena a rozbrečela se.

„Vím, že je to asi hloupé, ale… Země Stínu, potřebuji tvoji pomoct… prosím!!!“ zakřičela tak silně, až se země zatřásla.
Když opět otevřela oči, uviděla, že už není tam za mřížemi, ale v hradě za dveřmi. Od radosti vyskočila a běžela okamžitě točitými, zaprášenými schody do knihovny.

Celé ´hodiny´ trávila nad hledáním ONÉ knihy. Nemohla ji však najít.

„Kde, ksakru, je?“ Najednou se z venku ozvala ohlušující rána, doprovázená oslňujícími záblesky. Vykoukla z okna a uviděla Archimonda, jak se snaží dostat za ní.
Zahlídl ji.

„Valééérijé… Jdu si pro tebe!“ křičel a psychopaticky se u toho smál. Dál nepřestával kouzly pronikat do magického vězení.
Valerie neváhala ani chvíli a vrátila se nazpět ke knihovně… pokračovala v hledání.

Podařilo se! Našla ji!

Teď už jen zjistit to, pro co se nazpět vrátila a dostat se nepozorovatelně z tohoto místa.

Její cesta bude ještě velice těžká…
Možná si to neuvědomuje, ale na jejich činech teď záleží víc, než si může myslet.

« Předchozí díl

Autor: Gracewhite (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Světlo ve dne, tma v noci - part 6:

4. mima33 admin

13.01.2013 [14:01]

Tak toto by som nevymyslela Emoticon

3. Gracewhite přispěvatel

13.01.2013 [13:46]

V ten den se Valerie sešla s Ravarasem na tom poli plném máku - to, jak se ji zdálo ve snu - a jak ten sen skončil, tak v tu samou chvíli zabila Darkness její rodiče. Aknezis se to hned dověděla, našla ty dva na tom poli a prostě je dostala do bezpečí a to bylo do země Tmavého Stínu. Vymazala jim paměť a uzavřela je do jednoho těla s výměnou těch 12 hodin, (viz. 1. kapitola :D) aby se nsnažili něco dělat, dokud se to té Aknezis nehodilo. Teď se ale dostali ven a Aknezisin plán, Ravaras, narušil, protože se od Valerie oddělil. :)
To, jestli se ještě uvidí... uvidíš :P :D
... a kdo je Archimond? To se nech překvapit... Emoticon