OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » The Black Rose 8. kapitola

05.08.2013 (17:00) • TerryBells • Povídky » Na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1338×

9. kapitola - Jdeme si hrát

Pohled Dylena

„Jdeme si hrát,“ prohlásil jsem a usmál se na ni. Vážně si myslí, že upíra přepere? Tady tohle mládě?

„Prosím… pusť mě,“ udělala na mne psí oči.

„Ale, ale… beránek nám zkrotl. Ty už mi nechceš udělat tu nejlepší noc ze všech?“ podivil jsem se.

„Proč mě vlastně chceš?“ vyštěkla po mně.

„Není to jasné? Už jsem ti to vysvětlil. Jsi Lilith – a vy mi něco dlužíte,“ prohodil jsem.

„My? Nedlužíme ti nic. Máš věčný život, užíváš si, jak vidím. Ženy ti padají k nohám, zabíjíš je… Tak proč nás nenávidíš? Hmm? Co jsme ti tak hrozného udělaly? Kdybys zemřít chtěl, tak tady už nejsi…“ vyhrkla na mne. Ano, její slova dávala smysl.

„Ty to asi vůbec nechápeš, co?“ přiškrceně jsem se zasmál a znovu se k ní přiblížil, na velice těsnou vzdálenost. Pohladil jsem jí po líci. „Nenávidím vás… Nejenom Lilith – ale hlavně vás, ženy. Jste odporný druh.“

„Pardon, ale my jsme to s vámi taky nijak nevyhrály,“ odfrkla si podrážděně. „Víš, proč jsem Lilith?“ dorážela na mne. Zakroutil jsem hlavou. „Kvůli jednomu z vás. Kvůli chlapovi, který mě znásilnil a zabil. Dostala jsem nové tělo, novou osobnost – a já se jí nevzdám,“ šeptla už teď těsně do mého ucha. „I kdybych tě měla vlastnoručně uškrtit, rozumíš?“ Chytil jsem ji za jednu ruku, kterou mi teď chtěla spravit vyčnívající vlasy.

„Hodně mluvíš, na to, že jsi tak slaboučká. Jako muší váha,“ kroutil jsem nad tím hlavou. Svou přirozenou rychlostí jsem ji přirazil ke stěně, co byla za ní, až zrcadlo v naší blízkosti spadlo a rozsypalo se na tisíc malých kusů. „Myslím, že bych mohl ochutnat,“ mrkl jsem na ni potěšeně. Viděl jsem v jejich očích nepopsatelný strach, vlastně to byla první žena, která věděla, co jí udělám.

Naklonil jsem se k jejímu krku a…

Pohled Kate

…a své zuby zabořil do mého krku. Zatím jsem je vždycky někomu do krku zarazila já. Nikdy to nebylo naopak. Až teď, musím uznat, že to byl zvláštní pocit. Dylen se ke mně ještě víc nalepil. Chtěl víc, užíval si to, ale nakonec odpojil své rty od mého krku.

„Cítila jsi to?“ zeptal se mne. Zamračila jsem se na něj.

„Myslíš to, jak jsi měl své tesáky v mém krku?“ hádala jsem.

„Tvá krev, je tak, tak… v…“ nedořekl to, byl nějaký zmatený. Omdlel, asi jo. Omdlel z mé krve.

„Padavko,“ zasmála jsem se a chtěla opustit pokoj. Ale ve váze jsem uviděla onu černou růži, kterou mi sliboval. Neváhala jsem a šla si ji vzít. V šuplíku jsem našla papír a tužku.

Milý Dylene,

vím, že jsi měl v plánu dát mi tuto růži, a tak jsem si ji vzala. Doufám, že se co nejdřív uvidíme, abych tě mohla zabít.

S věčnou láskou Kate Sangre…

Hodila jsem vzkaz blízko k němu a rychle jsem odtamtud vypadla.

Pohled Dylena

Naklonil jsem se k jejímu krku a zaťal zuby do její tepny. Začal jsem pít, bylo to něco neuvěřitelného. Měla jinou – hutnou krev. Ano, byla mnohem lepší. Mám chuť nezabíjet ji a nechat si ji. Ostatní holky jsou proti ní úplně bez chuti. Chci víc, musím mít víc. Nejlepší na tom všem je, že její krve neubývá.

Odpojil jsem své rty od jejího hrdla, něco jsem si uvědomil… byla až moc aromatická. Těžká, chtělo se mi spát.

„Cítila jsi to?“ zeptal jsem se trochu zaskočeně.

„Myslíš to, jak jsi měl své tesáky v mém krku?“ přidala uštěpačnou poznámku a zamračila se.

„Tvá krev, je tak, tak… v…“ Chtěl jsem říct vábivá, aromatická… těžká, ale nemohl jsem, cítil jsem větší a větší únavu. Zavřel jsem oči a dopadl na podlahu. Nemám tušení, jak dlouho jsem tady ležel, ale když jsem se probudil, celý rozlámaný, začínalo se znovu stmívat. Musel jsem prospat celý den, jinak to nevidím. Opřel jsem se nejdřív o lokty, samozřejmě, Kate byla pryč, ale zanechala mi vzkaz, který nehybně ležel vedle mě. Okamžitě jsem si ho vzal a začal číst.

Milý Dylene, Jasně, milý, jako bych viděl to opovržení, když to psala.

vím, že jsi měl v plánu dát mi tuto růži, a tak jsem si ji vzala. Rychle jsem se podíval na noční stolek, kde byla váza s růží. Teď tam byla už jen ta váza. Ano, měla být pro ni, ale na hrob!

Doufám, že se co nejdřív uvidíme, abych tě mohla zabít. Tak s tím souhlasím, doufám, že se znovu uvidíme a já budu mít možnost dodělat to, co jsem začal.

S věčnou láskou Kate Sangre… Sangre, Sangre! Ano, jmenuje se stejně jako já, akorát v jiném jazyce. Sangue je italsky krev… Sangre je taky krev, ale nevím, v jakém jazyce. Myslím, že naše příjmení k nám sedí, když vezmu v potaz, co jsme vlastně zač.

Musím ji najít, když psala, že se chce znovu sejít, musí být určitě v tom baru, ale co když má vážně tu kamarádku, o které mluvila? No a? Dvě Lilith – myslím, že je to výhra. Zalezl jsem si do sprchy a přemýšlel o tom, jak to provedu. Mým cílem je samozřejmě zabít ji, ale taky si užít, ale jak to udělat? Musí to chtít, jinak by to stálo za nic. Mohl bych ji donutit, aby se do mě zamilovala, a potom… Myslím, že je to super proveditelný plán, který zvládnu. Navíc, jak jsem řekl, je to mláďátko, neví, co chce. Byla slaboučká a roztomilá, když se chtěla ode mě dostat.

Autor: TerryBells, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek The Black Rose 8. kapitola: