OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Třeba bude jinej! - 12. část - 2/2

Druhá část a realistická verze... Poděkování! :)

02.09.2014 (10:00) • • Povídky » Na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 927×

Pro realisty:

 

Suzane Argentová byla odsouzena k patnáctiletému trestu za plánovanou vraždu, ublížení na zdraví mladému chlapci a prostituci. Jak se ukázalo, dělala společnici v eskortním podniku, možná proto byla více oblíbená u kluků. Trest si odpyká v ženské věznici v Los Angeles se zvýšenou ostrahou. Doba trvání trestu nesmí býti zkrácena ani díky slušnému chování, tak pravil nejvyšší soud v San Franciscu. Její rodiče byli ze své dcery velmi zklamáni, a proto se jí rozhodli zavrhnout a vydědit.

 

Tobias Christofferson se po sedmi měsících probudil z kómatu. Jak se doktoři obávali, jeho mícha byla porušena; nikdy se nepostaví na své nohy. Po téhle informaci se jeho psychický stav ještě zhoršil. Byl nepříčetný natolik, že mu lékaři museli píchnout sedativa a on po pár minutách nesmyslného žvatlání usnul. Po měsíci stráveném v péči psychiatrů, byl propuštěn do domácího léčení. Brzy se avšak rozhodl, že se chce vrátit ke své rodině do jižního Norska.

 

Carter Richards měl veliké výčitky svědomí kvůli tomu, že jeho ex přítelkyně zemřela kvůli jeho nešikovnosti. Několikrát se pokusil o sebevraždu tím, že si podřezal žíly na zápěstí, ale protože to vždy selhalo, rozhodl se pro něco riskantnějšího; skočil pod jedoucí náklaďák. Tímto činem ukázal, jak slabý vlastně byl.

 

Tobiasův otec a Carterova matka se po roce jejich manželství rozvedli. Nedokázali nést tohle břímě společně. Ona prodala svůj honosný dům a koupila si malou garsonku a on se odstěhoval, ale nedal nikomu svou novou adresu...

 

Daniel Black a Caroline Westová svou svatbu odložili na dobu neurčitou. On se snažil být tím silným, a to dokonce i na pohřbu své vlastní dcery. Spustil jen jedinou slzičku, a to když spouštěli rakev s jeho holčičkou pod zem. Nikomu nechtěl ukázat svou zranitelnost, ale když se zavřely dveře od jeho kanceláře, po tvářich mu tekly tisíce slz. Caroline z toho všeho byla zdrcena, ale všechno jednoho dne přebolí...

 

Asher Black a Ray Harrisová vše protrpěli bok po boku. Nikdo nečekal, že tenhle vztah bude ten, kterej vše přežije bez jediného šrámu. On se rozhodl odejít z univerzity v Tennesse a přestoupil na Berkeley přesně jako jeho holka. Snažil se pochopit, proč přichází o ženy, které jsou v jeho životě nejcennější. Obával se, aby jednoho dne nepřišel o svou milovanou Ray. Ona se se ztrátou své kamarádky vypořádala jako silná žena. Nezhroutila se, ona každý den chodila k hrobu, který měl na náhrobku vyryto: Cameron Blacková, a vyprávěla jí, co celý den dělala, jak to šlo ve škole, kdo ji naštval... Pořád ji měla ve svém životě.

 

Lorelai Mathewsová a Bratt Ryoce se po pár týdnech randění rozešli. Smrt jejich parťačky je rozhodila. Chvíli truchlili, ale po pár měsících zapomněli, že někoho, jako byla ona, znali. Lidé zapomínají, to se holt stává...

 

William Cooper její smrt vůbec nezaregistroval, byl totiž velmi zaneprázdněný dirigováním jisté slečny, které vůbec nevadilo, že má nad ní kontrolu manipuláterskej zmetek.

 

Brian Black se poprvé na sestřině posledním rozloučení ukázal po boku se svou přítelkyní. Byl velmi zarmoucen a rodinnou tragédii se snažil zvládnout. „Jsem hrdý na to, že jsem jejím bratrem!“ řekl při svém proslovu na Poppině pohřbu. Po roce a půl požádal svou dívku o ruku.

 

Ředitel Roger vyhrál jackpot deset miliónů dolarů a odstěhoval se do Monte Carla, kde později své peníze prohrál v casinu. Neznámým způsobem se dostal do Lyonu a v jeho ulicích žebral o nějaké drobné...

 

A profesor Kahal? Ten žil vesele dál!

---

Nejsem na tyhle věci moc dobrá... Nesnášim loučení, i když vím, že se s některýma z vás, kteří mají rádi můj styl psaní, potkám u mojí další povídky. 

Vím, že tahle povídka byla stoprocentní klišé, ale mně se líbí přepisovat klišé témata mým vlastním stylem... :D Gratuluji všem, kteří se dočetli až sem.

Holky, vaše komentáře pro mě byly vždy něco jako motor, dávaly mi chuť a sílu do psaní dalších kapitol a já jsem vám za ně nesmírně vděčná! Kdybych tady měla vyjmenovat všechny moje komentátorky, byly bychom tady ještě dlouho. :D Děkuji vám všem! Oprvadu, opravdu! Oblíbila jsem si vás a bude mi stýskat po vašich komentářích plných chvály a povzbuzení! Moc vám děkuju, vážně! Díky vám jsem se dostala až sem. Jsem vám fakticky vděčná a vy jste více než úžasné! ;)

Teď mám v plánu dát si chviku psací pauzu, ale už je na mém shrnutí anotace k další kapitolovce, co vás brzy čeká! Ano, další klišé téma :D, které mám v plánu napsat v mém stylu a trošku ho vylepšit... 

Takže nevím, co jiného vám ještě napsat... Snad jen; DĚKUJU VÁM VŠEM! :3

« Předchozí díl

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování



Sdílet

Diskuse pro článek Třeba bude jinej! - 12. část - 2/2:

Téda! Jsem dojatá! Holky, vy jste mi udělaly takovou radost! Tolik komentářů jsem opravdu nečekala! Napíšu komentář jen na tuhle polovinu dvanáctky... Tak jdeme na to

Simapj, nejprve ti moc děkuju! Popravdě jsem čekala, že se bude víc líbit ten první konec, ale jak vidim... Jsem překvapena Jsem ráda, že se tobě ten první líbil I ksyž já jsem osobně za tenhle druhý Každému jsem chtěla dát vlastní konec, příběh Tak se uvidíme snad brzy u mojí další, nebo tvojí povídky Děkuji ti za gratulaci!

Domi, tobě také moc děkuju! I smajlíci mají v sobě kouzlo...

Princessko,ano ano, vím, že ten trest je trochu krátkej, ale americký tresty jsou opravdu kolem mě Jsem ti moc vděčná, že jsi se pustila do mojí povídky a že se ti líbila. Moc ti děkuju za gratulaci U Lei se budeme potkávat stopro, dokonce se za chvilku chystám na 7. kapču A snad se uvidíme i u mojeho dalšího nápadu...

Jiti, konečně jsem se dostala k tomu, abych odpověděla na komentáře Pamatuješ, jak jsi říkala, že by den měl mít sto hodin? Teď už chápu... Moc ti děkuju! A děkuju ti i za gratulaci, však já tobě gratuluju taky! Tímhle koncem jsem se na to přesně snažila ukázat- jedna smrt ovlivní životy desítek lidí... Každému jsem se snažila dát vlastní konec, tak doufám, že jsem na nikoho nezapomněla! To by bylo fópa! Roger a Kahal splnili svůj úkol; pobavili To byl účel Pčeci jen nemohl být konec až tak... morbidní? Nebo já nevim,jaké slovo by se sem hodilo... I mně se tenhle konec zdál lepší a to dodávám jako autor

TheSinno, moc ti děkuju! :3 Neplakej! ;) Ta první část byla taková jak ty říkáš do románu a tahle byla reálná, co by se nejspíš stalo... :( Snad se uvidíme i u mojí další povídky, kterou mám v plánu začít psát někdy v pátek, ale kdy ji začnu vydávat vůbec netuším... :D

Mimuš, když jsem viděla tvůj komentář, řekla jsem si “Páni“ a když jsem si ho četla, jen jsem koukala! Dostat koment od tebe je vážně vzácnost, ano dovolím si to říct Opravdu jsem moc ráda, že jsi se do mojí povídky pustila a že tě pobavila Ano, je to jen prázdninová oddechovka, ale kdybych se ji rozhodla psát normálně, určitě by to nebylo tolik uspěchané... Některé činy jsem potřebovala udělat opravdu rychle Ani se moc nedivím, že sis Tobiase neoblíbia; nedokázala jsem ho dost dobře vykreslit a popsat... V povídce se ze začátku choval jak debil a choval se tak většinu povídky, nedivím se ti No, hodiny dějepisu se mi zdály nejzajímavější a byl tam Kahal Máš pravdu, Suzi je kapitola sma o sobě a myslím, že jí jsem popsala a vykreslila přesně tak, jak jsem plánovala

Takže holky, opravdu vám všem moc děkuju! Vaše podpora je neuvěřitelná a strašně mě potěšila! Vážne Díky!

Pôvodne som vôbec nemala v úmysle púšťať sa do tejto poviedky, ale upršané, studené počasie ma prinútilo sadnúť za PC a rozhodne som chcela niečo, čo je ukončené, takže napokon bola voľba jasná, najmä kvôli tomu, že som nemohla neregistrovať kvantum komentárov v administrácii.

A teraz k príbehu - Cam som si obľúbila. V istých situáciách mi dokonca pripomínala mňa. Aj ja sa občas cítim ako čierna ovca rodiny a dobre poznám ten pocit, ktorý obklopí človeka, keď sa všetko dozvedá ako posledný.
Cartera som mala rada a ak mám byť úprimná, Tobiasa som si neobľúbila ani trochu, mám rada tie realistické konce a nie som veľmi presladený typ, takže jeho pohľad ma nijako nenadchol, zato táto posledná kapitola sa mi páčila.
Musím ti vytknúť, že niekedy mi príbeh pripadal veľmi urýchlený a ja mám rada, keď to plynie tak... spontánne. Avšak niekde som zachytila, že si to brala ako takú prázdninovú oddychovku, tak ti to odpúšťam Ou... a tiež som mala pocit, že Cam inú hodinu okrem dejepisu ani nemá, ale profesor Kahal je sympoš a som rada, že on bol tým komu patrila posledná veta príbehu
Suzi... to bola kapitola sama o sebe a keby som sa k nej chcela vyjadriť, bola by z toho asi samostatná tristo stranová poviedka

Celkovo ma však poviedka pobavila, takže odo mňa máš palec hore

Já budu brečet. První část se mi zdála taková opravdu do románů a takové a tato část mi připadá realističtější. Ale pořád je mi to strašně líto. Celou dobu jsem si přála aby byli spolu a když už, tak jednou Tobi nechodí a podruhé Car ani nežije.
Opravdu klobouk dolů. Stihla jsi to dopsat do konce prázdnin. Je mi líto, že tato povídka končí ale těším se na tvoji jinou tvorbu.

Jak už jsem psala pod první část... romantickej konec byl fajn, ale i pro mě, zatvrzelého romantika a bojovníka za ty happy endy, byl tenhle prostě... lepší. Líbilo se mi, jak jsi to napsala ve třetí osobě - jak ses podívala na každý jednotlivý příběh po té autonehodě z jiného úhlu pohledu. Je to správně realistický. Když se něco tak příšerného stane, jako to, že Cam zemřela, ve skutečném životě, ovlivní to osudy mnoha lidí, kteří na toho daného člověka byli napojeni. A tys to ukázala krásně.
A navíc jsi tam zapojila i trochu vtipu... ředitel Roger a profesor Kahal, jo, ti dva mě fakt pobavili.
Takže za mě... souhlasím s Princesskou, pro mě byl realističtější konec lepší, uvěřitelnější a víc se mi líbil.
Celá tahle povídka byla příjemným zpestřením prázdnin, jsem ráda, že ses do ní pustila a budu se těšit na tvoje další nápady.

Btw, myslím, že plánované vraždy sú vraždy najťažšieho stupňa v Amerike 25+ rokov až doživotie

Po prvé, gratulujem k umiestneniu.
Po druhé, vybrala som si tento koniec pretože sa mi zdal o mnoho mnoho realistickejší. Samozrejme už len z princípu ma mrzí, že Cam tu umrela, ale to sa holt stáva Ale bolo to pre mňa oveľa stráviteľnejšie ako Tobiasov pohľad. Proste som už na toto iný ročník

Taakže, idem sa pozrieť, čo pripravuješ a snáď sa uvidíme aj pri Lei

Já jsem víc realista, než romantička, ale i tak se mi ten první konec líbil víc. Tenhle byl taky dobrý. Líbilo se mi, jak jsi vypsala, co se stalo se všemi postavami. Máš ve mě pravidelnou čtenářku.

FantasyNikol, nejprve ti moc děkuju! Když jsem četla tvůj komentář, po tváři se mi rozrostl vážně velkej úsměv! Ani nevíš jak hodně moc jsi mě potěšila!! No ten Suzinin trest jsem se snažila, aby byl reálnej (pl. vražda 10 let, ublížení na zdr. 3 roky a prostituce 2 roky ) Od Cartera jsem já osobně nic moc nečekala, vždycky to byl takovej tupej oselopakůň I mě je jich líto, ale je ro raálný a to se mi na tom líbí Další povídku navim kdy budu psát, ale jak se znam, tak začnu co nejdřív, protože to díl jak tejden nevydržim

Já prostě zbožňuju tvůj styl psaní! Takže ať budeš psát cokoliv, já budu číst dál. Moc se těším na další tvojí povídku. Tenhle konec mě totálně zdeptal a proto budu myslet na ten romantickej. Ale tohle by se prostě stalo. Suzi je prostě mrcha prvního stupně! Měla by si odsedět víc, jak patnáct let. Carter je fakt... normální? Ale čekala bych od něj něco víc světoborného. Chudák Tob. Je mi všeho moc líto. Všech těch rozchodů a rozvodů. Ale jak jsem řekla, pro mě bude konec romantickej a strašně moc se těším na tvojí další povídku!

Péti, tak se zase potkáváme Moc ti děkuju! Je mi líto, že jsem tě rozbrečela, ale to ke špatným koncům patří... A ano, v tomhle konci to Cameron nepřežila... Oprvadu ti moc děkuju, opravdu opravdu moc!

Gigo, i tobě moc moc děkuju! Jsem ráda, že jsem si tě svým psaním získala Vím, že povídka končí brzy, ale chtěla jsem z ní udělat prázdninovou povídky a skoro se mi to povedlo, sekla jsem se jen o dva dny

Více se mi líbil ten druhý konec, ale ani tenhle nebyl tak špatný........ Jsem ráda, že jsem si mohla přečíst tvůj nápad, i když skončil poměrně brzy..... Budu se těšit, co si pro nás nachystáš příště...... Máš ve mě svou pravidelnou a stálou čtenářku!!!!!!!!!!!!!!!!!

Ach!!! Teď tady brečím, jak pominutá a otřásám se tu vzlyky...a věř mi, že při čtení povídek se mi to stavá malo kdy. Cameron to nepřežila?! TO néééé! Hádám, že tohle je ten 2 konec a proto tady tak brečím... Suzan shnila v pekle to je dobře... Carter slaboch, ale tak trochu se mu nedivím. Je mi moc líto Tobiase chudáčka... Všichni se jen trápí, Cameron mrtvá, ach jo! Krásná, zároveň nádherná a smutná povídka svým způsobem! Máš muj velký obdiv...

Přidat komentář:

Nick:

Text: