OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Upírem podle tvých představ, lásko - 9. kapitola

12.07.2011 (12:00) • • Povídky » Na pokračování • komentováno 7× • zobrazeno 570×

Autor: , v rubrice: Povídky » Na pokračování



Sdílet

Diskuse pro článek Upírem podle tvých představ, lásko - 9. kapitola:

Nikol, klid, já se taky většinou u nějaké seknu a pak se můžu snažit jak chci a ani ťuk, většinou to dopadne tak, že zuby nehty vypotím jediný odstavec (který mi vážně někdy trvá i týdny) a pak fíí a jede se krásně zase dál. Takže tě zcela chápu a budu se těšit.

Texulko moje zlatá!
Strašně moc děkuju, že jsi si na mě vzpoměla a ještě více děkuji za krásný komentář. Pokouším se o další kapitolu, ale zjistila jsem, že mi 10. kapitoly dělají strašný problém, ani nevím proč.

Tak předem, vím že mám ooobrovský restík.
Přečetla jsem první kapitolu a pak se rozhodla, že si počkámi na tydalší, než se do čtení ponořím. Proto tedy komenář přidávam sem a až tááák pozdě.
Ale dost vykecávání.
Povídka je skvělá a Will je moje zlatíčko hned od první kapitoly. Postava takového "normálního" upíra, který není dokonalý a je schopen zakopnout i na rovné silnici (což vlastně i dost často provozuje) je skvělá. A ty jeho rozmluvy sám se sebou - nebo s tím zomislným prevítem nahoře - mě většinou klátily ze židle.
Jak jsem si ho hned na začátku zamilovala, tak mi ho během chvíle bylo i náležitě líto. Ten si totiž ten svůj osud pěkně vyjídá až do dna.
Setkání s Tex bylo fantastické, ale ta její sestřička mě pěkně s... a během čtení jsem se hodněkrát přistihla, že bych jí přála fláknout se čelem do sloupu a prubnout si desetileté kóma.
Tex je ale jiné kafe. Je vidět, že je to slušná holka s hlavou a srdcem v té správné tělní dutině. A konečně dostala i důvod se konečně té potvoře postavit. Tak snad brzo skopne tu mrchu někam do kšá a začne se nahánět s Willem.
Jen Conříka je mi líto, nerada vidím někoho se trápit a nutit ho koukat, jak se Tex dává dohromady s Willem... Chudák malej (teda velkej )
Jo a ještě k jedné postavičce - taťulda u mě teda pořádně stoupl na ceně. To jeho přiznání, že mu tu dračici sám podstrčil bylo kouzelný. To prostě dokáží jen upíři - sto třicet let tajit hrdost nad svým dokonale potentním synem .
Takže rozhodně doufám, že brzo přidáš zase další kapitoly a konečně i vysvětlení co vlastně znamenaly ty náznaky v téhle kapitole. Prokletý Will? Zvíře dřímající v jeho nitru? Roční lhůta? Nikol, tohle se přece nedělá, takhle napínat a pak nic!

Blbky a hlavně že před tím to tam jednou mám, že? Pořídím si ještě lepší brýle.

Paul David Ward... vrrrrr Bože, bože, bože...

Tie Willove myšlienky na začiatku sú fakt paráda
A inak na začiatku máš malú chybičku, že Tedy... okud s ním nebyla rozhádaná. Myslím, že v češtine nie je slovo okud či?

Inak je Will zlatý, keď sa snaží ovládať...
A potešila si ma s dĺžkou kapitoly, môžem si ju potom viac užiť. A to, že to už nie je ani také vtipné som nepostrehla pretože to dokáže zaujať.

Teším sa na ďalšiu!

Přidat komentář:

Nick:

Text: