Daisy žije na rodinném zámku spolu se svojí matkou a Tomášem, kterému věnovala svoji moc, ale může si být jistá, že on je ten pravý? Jak může vědět, že se rozhodla správně a svoji moc nevěnovala jen nějakému dobrému lháři.
I kdyby, stejně už by bylo pozdě, její moc patří už jen Tomášovi. Už by ho nikdo nedokázal zastavit, nebo snad ano?
06.03.2011 (10:00) • ElisR1 • Povídky » Na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 1446×
4. kapitola – Návrat mrtvého
Ještě chvíli po mém útěku se krajinou rozléhal Tomášův křik. Snažila jsem se nevšímat si toho a běžet jak nejrychleji umím. Přede mnou se rozkládal les, a to byl můj cíl. Nevnímala jsem, jak dlouho k tomu lesu běžím, jen to, že je stále daleko přede mnou. Nebyla jsem schopná vnímat ani přemýšlet. Byla jsem ukázka toho, jak vypadá tělo bez duše.
Najednou jsem klopýtla o větvičku a svalila se k zemi. Neměla jsem sílu vstát. Jediné, čeho jsem byla schopná, byl pláč. Všude bylo naprosté ticho, jen můj vzlykot se rozléhal lesem. První slza smáčela moji tvář.
Snažila jsem se dát trochu do kupy, ale jakmile jsem zavřela oči, tak se mi ukázala scéna, jak Tomáš zabíjí Marii.
Už jsem to nevydržela a začala křičet. Cítila jsem, že je to jediný způsob, jak ze sebe ten vztek dostat. Po chvilce jsem už ani na ten křik neměla sílu, ale ulevilo se mi. Cítila jsem se o mnoho lépe.
Ještě chvilku jsem ležela na zemi, a pak se pokusila vstát. Povedlo se mi to, ale byla jsem unavená. Nechtělo se mi už bojovat, ale nesměla jsem to vzdát.
Začala jsem se soustředit na přemýšlení, ale jediné, co se dostavilo, byly výčitky. To já jsem uvedla svět do záhuby, vybrala jsem si špatně. Tomáš není nic jiného než jen vrah. Nechala jsem zabít Patrika. Teď už není nikdo, kdo by se mohl Tomášovi postavit. Co bude dál?
Zaslechla jsem vzdálený štěkot psů, přibližovali se. Musela jsem se znovu vydat na cestu.
Rozběhla jsem se opačným směrem, než se ozýval ten štěkot.
Zahlédla jsem nějaké světýlko a rozběhla se k němu. Po pár krocích se dalo poznat, že je to nějaká chalupa. Musela to být myslivna nebo něco podobného, protože kdo jiný by si stavěl chalupu někde uprostřed lesa?
Doběhla jsem až k ní a opatrně zaklepala na dveře. Netrvalo dlouho a ze dveří vylezla nějaká stará paní. Když mě uviděla, strašně se mě lekla.
„Pane Bože?!“ zhrozila se. „Co se ti stalo? Pojď dál, ať nenastydneš!“ Teprve teď jsem si uvědomila, jak asi hrozně vypadám.
„Děkuji,“ poděkovala jsem. Byla jsem jim hodně vděčná, že mě u sebe nechají přespat.
Ta milá paní mi ukázala, kde je koupelna a kde budu spát. Na nic jsem nečekala a šla se vykoupat. Nebyla jsem tam moc dlouho, voda byla studená, ale i přesto byla osvěžující.
Hned jak jsem vylezla, vydala jsem se do postele. Každý sval v mém těle mě bolel, potřebovala jsem si trochu odpočinout.
Vedle postele, mi ta paní nechala misku s polévkou. Rychle jsem ji zhltla a hned po tom jsem si lehla. Okamžitě mě přemohla únava a já usnula.
Nevím, jak dlouho jsem spala, ale probudil mě nějaký křik. Rychle jsem se oblékala a vydala se podívat, co ten křik způsobuje.
Nemohla jsem věřit tomu, co vidím. Tomáš, ve své Seraphoní podobě zabíjel ty staré lidi, co mi pomohli, asi mu nechtěli říct, kde jsem protože u toho řval, že mě stejně najde.
Věděla jsem, že jim už nepomůžu, proto jsem se rozběhla ven. Jakmile jsem vyběhla z chalupy, tak jsem si to uvědomila. Najednou jsem věděla, co musím udělat, nebyla jsem si sice jistá, že to výjde, ale zkusit jsem to musela.
Rozběhla jsem se, nevím, jak jsem věděla, že běžím správným směrem, ale něco mi říkalo, že ano.
Naštěstí jsem směr trefila a za nedlouho jsem se ocitla na hřbitově. Doběhla jsem pod jeden strom a po tváři mi stekla první slza. Nesetřela jsem ji, okamžitě jsem si klekla a začala hrabat. Neměla jsem žádnou lopatu nebo něco podobného a rukama to moc rychle nešlo, ale nakonec jsem našla to, co jsem hledala.
Opatrně jsem vytáhla Patrikovo tělo a začala se soustředit. Cítila jsem, jak mi zbylá síla uniká z těla.
Věděla jsem, že už to dlouho nevydržím. Otevřela jsem oči a viděla, že se Patrikův hrudník lehce zvedá.
To mi stačilo, přestala jsem bojovat s temnotou a nechala se pohltit.
Autor: ElisR1 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Úsvit - 4. kapitola:
Mirror, děkuju ti moc =) =) Věřím, že to vydržíš, musíš =) musíš psát další kapitoly =) =) =) =)
Všechno se dozvíš, snad dnes napíšu další kapitolu =) 
TOTO NEMôŽEŠ MYSLIEŤ VÁŽNE!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Tak ja som práve prekonala INFARKT!!!!!
Ty ma raz zabiješ! Dúfam, že si to uvedomuješ a berieš zodpovednosť za to, že keď ma nájdu v vyvaleným bruchom a vypúlenými očami, môžeš za to ty! 
Takže Patrik! Bože... ale ak zastavý Tomáša tak kľudne...
Eris, zlatíčko, nedělám si srandu =) =) =) =) Prostě se to nějak stalo no =) 
já za to nemůžu
To uvidíš, už to mam vymyšlený až do konce, ale nejsem si jistá, jestli se vám ten konec bude líbit... =) Jinak, pokusím se dnes napsat další kapitolu =)
DĚLÁŠ SI SRANDU RICHTEROVÁ??!!! 
JAK TO KSAKRU TAKHLE MŮŽEŠ UKONČIT!!!???
Ou zlato! totálně krásný!! Tomáš je véééééééééé...liká svině!! A doufám, že se jí to povede a Patrika oživý! Jej, to pak bude mela! 
Ale už se těším!
Vážně krásný, zlato! Těším se na další dílek (který jak doufám, přibide brzy )
Jinak, přidala jsem další kapitolku
Nestíham čítať ani teraz, ale večer prečítam, neboj :D
Krása!
Rychle další dílek. Už se moc těším.
Moonlight, děkuju moc =) =) =) =) přes víkend snad něco stihnu sepsat, ale nic neslibuju =) =) =)
Napiš oboje a potom to dej sem:) Na oboje už se hrozně těším:) 
Wow, úžasné...som úplne šokovaná, v prvej časti som si bola stopercentne istá, že Tomáš je ten dobrý a smrťou Patrika sa všetko dostane do tých dobrých koľají, ale ty si to úplne zvrtla a ja som sa nemohla pri tej kapitole tváriť inak ako s otvorenými ústami pričom som vyjavene civela, že čo sa to s ním stalo! no a ten koniec? asi sa k nemu ani nebudem vyjadrovať, lebo s ním nie som spokojná :D :D teraz budem zase celý čas napätá kým sem nedáš ďalšiu kapitolu :D to sa robí? :D ale inak veľmi chválim
Safi, potěšil a moooc =) =) =) =) Akorát si mi trochu zavařila, sedím teď venku (rozhodla jsem se psát venku) a měla v plánu psát Bratrství a teď nevím, co. Mám psát Bratrství nebo další kapitolu úsvitu? =) Please Help =)
Páni... Elis. To je bomba! To se mi fakt šíleně líbilo, do teď mám mráz na zádech... Wow... a já zase nemám slova, mě je normálně furt kradete! A to se stává málo kdy... Vždyť víš, vždycky mám nějakou odpověď, ale tady... Kurna... měla bych se profackat, abych získala zpátky řeč a začala normálně fungovat a hlavně nepsat tyhle kraviny, když bych měla psát o kapitolce. Ale já vážně nemám, co říct. Napjatě jsem seděla a četla, skoro ani nedýchala, abych věděla jestli se jí to podaří a ono jo:) Ale ten konec se mi nelíbí, že upadla do bezvědomí a tak. Ale líbí se mi, že se ji povedlo uniknout a Patrika oživit, i když si stále myslím, že to asi není nejlepší nápad, ale zase... No kdo ví... Třeba to je dobře, nevím co máš pro nás v placu připravené. No tak šup šup další díl, už se nemůžu dočkat:)
Ps: Doufám, že tě komentík můj potěšil, i když jsem toho k povídce moc nenapsala, jelikož si mi vážně ty slova sprostě ukradla... 
ajeje: Děkuju =)
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!