OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Váš soused zabiják 8. kapitola

24.05.2010 (19:00) • Annabelle • Povídky » Na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1160×

Jela jsem domů a přemýšlela jsem, co si vezmu na sebe. Jdu na večeři se svym šéfem, takže musim vypadat supr, prima, bezva a cool. Dojela jsem před dům, doufám, že nepotkám Adele, protože toho dneska bylo na mě moc a Adelin výslech je to poslední, co bych teď chtěla zažít. Vešla jsem do domu, nastoupila jsem do výtahu a jela jsem do mého patra. Vystoupila jsem, Adele nikdy, uf. Chystala jsem se odemknout byt, ozvalo se bouchnutí dveří.

"Á Lisso, tak jsem vás přece odchytila." A jéje.

"Adele, dobrý den."

"No tak povídejte, jaká byla večeře a co nový soused vašich rodičů?" Mám Adele říct, že nový soused rodičů je bejvalej zabiják a že se mě ten bejvalej zabiják chystá sbalit? No, to asi ne.

"Večeře byla skvělé a co se týká Paula, tak on není můj..."

"Prosím, neříkejte to."

Zasmála jsem se. Adele opravdu nemá radá slovní spojení není to můj typ.

"Tak se nezlobte Adele, ale potešim vás. Dneska jdu s někým na večeři."

"Opravdu a s kým."

"S mym šéfem Danem. Uháněl mě tak dlouho, až jsem nakonec souhlasila."

"Ale to je skvělé." Adelin obličej se úplně rozzářil. Proč každej chce, abych někoho měla sakra.

"Jo to je."

"Toho Dana jsem viděla jenom jednou, ale myslím si, že by vám to spolu slušelo. Tak se honem běžte připravit, doufám, že se vám ta večeře vydaří. Nashle Lisso."

"Díky a neshle."

Vpadla jsem do svého bytu. Uf, tak tohle mám za sebou, no šlo to docela dobře. Šla jsem do ložnice a začala jsem uklízet oblečení, které se válelo všude na zemi. Zatím co jsem uklízela oblečení do skříně, tak jsem přemýšlela o tom, jestli jsem udělala dobře, když jsem Danovi kývla na tu večeři, vlastně za to ani nemůžu, když jsem na tu veřeči kývla, tak jsem byla mimo, ale stejně. Nechci, aby si to Dan vyložil, tak že mám u mě šanci, prostě tu bude vždycky jenom můj šéf a kámoš.

Na posteli jsem si položila oblečení, které si vezmu. Vybrala jsem si černé kalhoty, červené tričko s hlubokým výstřihem, snad se Dan nezblázní a ještě jsem k tomu přidala černé bolerko. Doufám, že tu večeři zvádnu. Bylo půl sedmé, jo, to uklízení zabere dost času. Dan tu zachvlíli bude. Šla jsem do koupelny, můj make-up byl dobrej, akorát jsem si dala červenou rtěnku. Šla jsem zpátky do ložnice, překvlékla jsem se a podívala jsem se do zrcadla. Musím říct, že kdybych byla chlap, tak bych to toho šla. Ze skříně jsem vytáhla červenou kabelku, přendala jsem si do ní věci a byla jsem hotová, teď už jenom čekat, kdy u mě Dan zazvoní. Sedla jsem si na gauč a četla jsem si časopis, za chvíli někdo zazvonil. Šla jsem do předsíně a zmáčkla jsem tlačítko u mikrofonu.

"Prosím."

"Ahoj Liz, to jsem já." Byl to Dan.

"Dobře Dane, jsem tam hned."

Vyběhla jsem z bytu a zamkla jsem. Šla jsem do výtahu a přemýšlela jsem o tom, co bude Dan mít na sobě. V soukromí ho moc neznám a do práce pořád nosí obleky. Před domem jsem uviděla Dana, jak je opřenej o jeho černej mercedes a koukal do země. Spadla mi pusa a zamrkala jsem. Tohla nebyl Dan kterýho jsem znala. Panebože, strašně mu to slušelo. Na sobě měl černé kalhoty a bílou košili s rukávy vyhrnutými do půli předloktí. Takhle jsem Dana opravdu neznala, vypadal tak uvolněně a tak sexy, nikdy jsem si nevšimla jeho svalů, jak se mohla bejt tak slepá. Dan vzhlédl a uviděl mě, usmál se.

"Ahoj, sluší ti to." Šla jsem k němu.

"Ahoj díky, tobě to taky sluší. Tak kam pojedem?"

"No myslel jsem, že by jsme mohli jet do Laguny."

"Vážně? Luguna je moje oblíbená restaurace."

"Já vím," řekl tiše Dan a usmál se.

"Tak fajn, pojedem do Laguny."

Dan otevřel dveře u auta a čekal než nastoupím, opravdový gentleman. Nastoupila jsem, Dan si sedl na místo řidiče a jeli jsme. Skoro celou cestu jsme byli ticho, ani jeden nevěděl co máme říct. Dan se styděl a já pořád žasla nad tím, jak Dan vypadá.
Dojeli jsme k Laguně. Laguna je jedna z nejlepších restaurací ve městě. Skvěle tu vaří a navíc tu mají jídlo za dobré ceny. Ráda si sem občas zajdu a dám si jednu ze specialit. Dan zaparkoval kousek od Laguny. Vstoupili jsme z auta a zamířili jsme k Laguně. Tak copak si dneska dám? Mám docela chuť na boloňské špagety. Vešli jsme do Laguny a sedli jsme si ke stolu. Dan si sedl naproti mě. Přišla k nám servírka. S Danem jsme si poručili červené víno a pak jsem se dívali do menu. Vybrala jsem si, opravdu si dám ty boloňské špagety. Rozlížela jsem se po restauraci, je to tu fakt pěkný. Podívala jsem se ke dveřím, to co jsem uviděla mi vyrazilo dech. Do dveří vcházel Paul s.. panebože, s Amy.

Autor: Annabelle (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Váš soused zabiják 8. kapitola: