Volání noci - Prolog • OurStories.cz ~ naše povídky

Volání noci...
Aurora je dcera vlkodlaka, ale neproměňuje se. Žije ve světě, kde je všechno možné a vše existuje. Skřítci, upíři, nymfy, víly, trolové i démoni. Jen o nich obyčejní lidé nevědí.
,Rory' vždy žila se smečkou. Byla i zamilovaná do vlka, ale on do ní ne. A tak se rozhodne odjet ze smečky, kde jí stejně má rád jen pár členů smečky a Alfa.
Přestěhuje se do města, kde má být pod dozorem místního Alfy Sebastiana. Nemá ji rád, neboť mu jen děla naschvály a on ji zase rád provokuje...

18.09.2011 (14:00) • Petronka91 • Povídky » Na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1995×

Jasper Forks - Alone

Prolog

„Už zase ses musela poprat s Eli?" ptal se nevěřícně Max. Gestikuloval u toho rukama a byl opravdu už naštvaný, ale ne na dotyčného.

„Jo! Musela," shrnula to Aurora. Už ji také nebavilo každého zmlátit, aby si jí začal vážit.

„Prcku, se mnou takhle nemluv," varoval ji Max. Nechtěl jí ublížit, na to měl moc rád Auroru, jako svou dceru. Vychovával ji od té doby co jí tak náhle zemřeli rodiče. Ale zároveň ji chápal. Jeho smečka je obrovská, dokáže je kontrolovat, ale tohle se mu vždy vymykalo z rukou. Byl alfa samec a jeho smečka měla přes padesát vlkodlaků. I s Aurorou. Už, ale nevěděl jak dál. Takhle to dopadlo vždycky. Je moc mladá a houževnatá.

„Promiň, Maxi, ale já tohle už dál nesnesu. Nejdřív Adam a teď zase všichni..." odmlčela se. Věděla, že tímhle rozhodnutím ho zraní, byla jako její otec. Měla ho moc ráda a zastával se jí vždy. „Asi bych měla odjet."

„Víš moc dobře, že samice nemůžou být bez smečky. A právě proto, že se neproměňuješ. Kdo tě pak ochrání? Hmm?" Max se musel posadit do křesla, nerad ji pouštěl někam do světa, bez smečky. Ženy ve smečkách to měli vždy těžké. Zaprvé proto, že to byly ženy a za druhé bylo jich málo. A navíc Aurora je ještě k tomu jiná, ale ne jediná.

„Ale já už tady nemůžu být. Vlčice mě nenávidí a ostatní ze smečky taky. Jediný kdo mě tady má rád seš ty a tvoji kluci, i když Adam," povzdechla si. Je do něj zamilovaná, ale on. Ne. Ale to přece neznamená, že mu bude lézt do zadku. Takhle se nesníží. Byla hloupá, moc hloupá, ale nenechá se zesměšnit. Na to je až moc hrdá.

To si mohl myslet. Chce utéct s rodného města a jít do světa, ale jak má udělat, aby byla hlídaná. „Fajn, rozhodni se kam a dej mi vědět!" přikázal jí. Vyskočila ze židle a hodila se mu okolo krku.

„Děkuju, děkuju, děkuju," křičela mu stále dokola do ucha.
„Sakra, ty ale máš křičák." Postavila se a dala mu pusu na tvář.
„Jsi boží, Maxi," řekla mu.

On ji vždy chápal a vždy ji chránil. Musel, slíbil to jejímu otci. Když byla Rory malá, nejdřív jí zemřela matka. Byla to obyčejná lidská žena a její otec jeden z nejsilnějších vlkodlaků. Její matka byla nemocná už dlouho. Rakovina. Zrádná nemoc. Ani ne po dvou měsících se Reed, její otec, zabil. Pro vlkodlaky je těžké zemřít. Hojí se prakticky okamžitě, když mají možnost. Nakonec to dokázal. Nemohl žít bez své životní družky. Jakmile se vlk, ne člověk, ale vlk vybere družku, je to doživotně. Věděl, že jednoho dne zemře. Protože vlci nestárnou, ale takhle to určitě nečekal a právě proto se ujal Aurory. Soucítil s ním. Kdyby zemřela jeho družka, taky by nejraději spáchal sebevraždu, i když je alfa a má povinnosti. Naštěstí je jeho družka vlčice.

Aurora se rozeběhla pryč z obýváku a zamířila do svého pokoje. Po cestě sebrala mapu. Kroutil nad tím hlavu. Až mu řekne, kam odjíždí, postará se o to, aby byla chráněná. Jakkoliv.

Rory se ocitla ve svém království a skočila do své postele. Ano, stále žila doma s Maxem, nechtěl ji pustit ze svého příbytku. Podle něj je ještě štěně. To tak, je mi už pětadvacet, odfrkla si v duchu Rory. Rozevřela mapu spojených států a přemýšlela, kam se vydá. Tady sice měla práci, ale v cizím městě to bude těžké. Projížděla prstem po mapě. Tady v Texasu bylo vedro, ale přemýšlela, co zkusit všechny čtyři roční období. Prstem se zastavila u státu New York. Fajn, to by šlo. Šla ke svému notebooku a najela bližší informace o New Yorku. Prohlížela okolní města a státy. Nechtěla být rovnou v centru světa. Hledala místo. Pozastavila se u New Jersey. Najela myší blíž a klikla na informace. Už podle fotek se jí tam bude líbit. Je to tam zelené a v okolí jsou jen malá městečka. Hammonton. Usmála se pro sebe. To bude její nový domov. Nový začátek.

1. kapitola

Tak co říkáte??? Mám pokračovat??? Nejsem si vůbec jistá...

Už mám sepsaný 3 kapitoly dopředu, ale nevím... Minule to byli upíři, tak jsem se rozhodla, že teď to budou vlci...

Takže jsem zvědavá, co na to říkate... A děkuju Vám za komenty... ;-)

Autor: Petronka91 (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování