Charlie má rande s Oliverem. Narazí však i na Elenu, která se rozhodne mít Olivera pro sebe. Jenže to Charlie nechce dovolit, ani když se jí pokouší Elena vyhnat. Je to vlastně poprvé, co se pokorně nestáhne Eleně z cesty.
16.10.2013 (19:00) • Texie • Povídky » Na pokračování • komentováno 5× • zobrazeno 1359×
4
Tichý souboj
Po půlhodině nakrucování před skříní si vzala prostě kecky, džíny a černý dlouhý triko s potiskem. Vlastně jí to Deril hodil na hlavu, ať si to laskavě obleče a přestane dělat kraviny.
Oliver na ni už čekal. Domluvili se, že se sejdou na hřišti. To věděla, že najde.
„Ahoj,“ hlesla, aby na sebe upozornila, protože k ní stál zády.
„Ahoj,“ usmál se a na okamžik měla dojem, že se mu ulevilo. Jako by se bál, že nepřijde.
„Tak kam by ses chtěl podívat nejdřív?“
Rozhodil ruce a zakroutil hlavou.
„OK, tak jako filmového fandu tě vezmu nejprve ke kinu a pak uvidíme.“
Opadl z ní prvotní strach, že se ztrapní a neměla problém se s ním uvolněně bavit.
Pomalu došli až k budově kina. Byl to vlastně jen malý sál a promítali jednou týdně, ale bylo to pořád lepší než nic.
„Ty jsi zvyklý asi na lepší, co?“
„Tak přiznávám, že nabídka filmu je katastrofální, ale pořád lepší tohle než žádné.“
„Během léta se v sobotu promítá na střeše.“
„Tak to naprosto mění mé hodnocení,“ rozesmál se. „To rozhodně musím zkusit.“
Jeho smích přerušil klapot.
Otočili se tím směrem a Charlie zmizel úsměv z tváře. Pokud by byla osoba, kterou by tu teď rozhodně nechtěla, byla to právě tahle.
Elena se zarazila podívala na ni a pak na Olivera.
„Ahoj, Charlie, nečekala jsem že bych tu na tebe narazila ještě tak pozdě.“
Ta překvapeně zamrkala. Buď Elenu někdo fláknul něčím po hlavě, že na ni byla najednou tak milá, nebo...
„Ahoj, už jsem tě zahlídla, ale neměl nás kdo představit. Já jsem Elena,“ usmála se sladce na Olivera a natáhla k němu ruku.
„Oliver.“
„Zkoumal jsi ty vykopávky, co tu promítají?“ pokývla k vyvěšenému programu.
„Vlastně jsme už byli na odchodu,“ ozvala se Charlie, které se tenhle Elenin vpád ani trochu nezamlouval.
„Charlie mě slíbila provést po okolí,“ doplnil ji. „Rád jsem tě ale poznal.“
„A můžu se připojit?“ ozvalo se, když už k ní byli zády.
„No jestli to nevadí...“ začal Oliver.
„Char? Jistě že jí to nevadí, jsme kámošky už od první třídy. Dokonce spolu jdeme na střední, že jo?“
Charlie to nepopřela. Vlastně by teď nebyla schopná ze sebe vyloudit ani hlásku. Proboha, co to tu Elena plácá. Kámošky? Ta nána ji šikanovala ode dne, co se znaly! Nemusela ale moc dlouho uvažovat, proč se tak přetvařuje.
„Co jste měli v plánu dál?“
„Klidně něco navrhni,“ vybídl ji Oliver. Elena se ohlédla na Charlie.
„Už ti ukazovala bazén?“
„Ne, ještě ne,“ zavrtěl hlavou. Vůbec si nevšiml, jak se Charlie zadrhla. Elena byla všelijaké, ale rozhodně ne pitomá a pokud něco chtěla, tak to taky byla odhodlaná dostat. Nyní byl tou vytouženou věcí Oliver a Charlie ji svou přítomností překážela.
Když Elena říkala, že se znají od první třídy, tak v tom pravdu měla a velmi dobře i věděla, že se Charlie bojí vody.
Areál bazénu byl oplocený, ale to by nebyla Elena aby neznala kličku jak dovnitř. Protáhli se zadní brankou. Charlie ztěžka polkla, když uviděla, tmavou plochu vody. Odhodlaně se však držela za nimi. Oliver se po ní ohlídl. Vykřesala ze sebe chabý úsměv. Naštěstí tu bylo jen slabé světlo lampy a nešlo to moc poznat.
Elenu překvapilo, že šla taky. Čekala, že se na něco vymluví, spoléhala na to. Jenže to jí nehodlala Charlie dopřát. Ne tentokrát ne. To a Oliver byly těmi důvody proč se staženým hrdlem a strachem divoce bijícím srdcem šla taky.
„Jsou tady dva bazény. U toho druhého je i věž na skoky,“ ukázala tím směrem Elena.
Schválně zvolila cestu mezi oběma bazény.
Nechala jít Olivera jako prvního. Otočila se a semkla podrážděně rty, když viděla, že Charlie jde taky.
„Nechceš jít raději domů?“ hlesla potichu.
Zavrtěla hlavou. Nevěřila, svým hlasivkám. Asi by ze sebe stejně nedostala víc než jen roztřesené zachraplání. Elena byla naštvaná. Charlie se nikdy nedívala takhle odhodlaně. Vždycky raději ustoupila. Nelíbilo se jí, že by to v tomhle případě bylo jinak.
„Budeš muset, když ti bude zima,“ zablýsklo se jí v očích.
„Mě není zima,“ zamračila se nechápavě Charlie.
„Ne, dokud jsi suchá.“
Nedošel jí význam těch slov, dokud do ní Elena nevrazila. Nedokázala ani vykřiknout. Propadla se do vody, která se jí nad hlavou zavřela.
Deril ztuhl. Projela jím panika, až nemohl na okamžik popadnout dech. Charlie!
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Volba osudu 4:
Juu...ze pro ni oliver skočí a ukáže tak Eleně že má Charlie stejnou šanci jak Elena nebo tak něco :)
Super kapitolks! Piš rychle! :)) 
Se všemi souhlasím! Elenu by měla proměnit v něco mooooc nehezkého, ale představa toho jak Deril rozbijí Olimu ústa je hooodně lákavá... 
No, já se už nemůžu dočkat pokráčka! 
Klidně by se hodila nějaká ta kletba na Elenu. Její chování by snad nevydržel ani svatý. 
Elena je hloupá! Tohle se nedělá! Zlá, zlá, zlá holka. -.-
Dostalo by mě, kdyby, až se Charlie vynoří a vykašle a všechno, začla nadávat a proměnila Elenu v něco smrdutýho, hnusnýho a chlupatýho, bylo by to fajn 
Doufejme, že Deril příjde a rozbije Oliverovi ústa, protože Elena zmizí a nechá je tam samotné, protože jinak by měla průšvih, a Deril to špatně pochopí. To by byla sranda
heeeej tohle mi nemůžeš dělat 
potřebuju vědět co bude dál 
a jinak skvělá kapitola jako vždy 
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!