OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » When devil is your ex - 10. kapitola

12.01.2019 (09:00) • Simiik • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1208×

„Nestane se mu nic?“ vyhrkla ze sebe zděšeně Nelly na Tanixe, když byli v bezpečí u ní v bytě. Ještě stále měla před očima démona, který ji chtěl zabít. Ten jeho děsivý smích se jí zabodl hluboko do mysli. Naštěstí se tam zjevil Tanix dřív, než vykonal to, pro co přišel. Její smrt.

„Jeho slabinou jste vy a dítě.“

„Dítě? Jaké dítě? S kým má dítě?!“ Super, už nebyla jen vyděšená, ale i hysterická. I když… měla na to plné právo. Vždyť unikla smrti. A láska jejího života má dítě s jinou? A to se chlubil, jak moc ji miluje.

„Není to dítě Lucifera.“

„Koho? Jo… já zapomněla, neuvědomila jsem si. To je jedno,“ povzdechla si Nelly a nechala své tělo padnout na gauč. Dnes toho bylo příliš. Nevěděla, zda to snese, nebo se sesype jako domeček z karet. Alejandro teda nemá s nikým dítě…

Kdo je potom to dítě zač?

Proč je Alejandrovou slabinou?

„Tanixi, řekni mi konečně celou pravdu.“ Ne, že se všechno komplikuje už proto, že je člověk a Alejandro ďábel. Ještě k tomu na ně útočí démoni a chtějí Nelly zabít. Navíc je tu dítě!

„Řeknu ti ji já.“

Nelly vzhlédla a její pohled se střetl s Alejandrovým. „Ale nejdřív tě musím prohlédnout, zda se ti nic nestalo.“

„Doufám, že jsi toho šmejda pěkně krvelačně zničil,“ pronesl směrem k Tanixovi. Zatím, co se přesunul k Nelly a vyšvihl si ji do náruče.

„Pane, chtěl jsem, přesně, jak jste mě to učil. Ale kvůli paní Nelly jsem si to nedovolil. Myslím, že je dostatečně vyděšená,“ řekl Tanix a co nejrychleji se odebral do kuchyně, aby sebral židli a Alejandro mohl Nelly na ni usadit.

„Chodit mohu,“ zašeptala.

„Nikdy neodmítnu příležitost dotknout se tě,“ reagoval Alejandro s nepatrným úsměvem na rtech.

„Spíš já měla tebe prohlédnout, jestli jsi v pořádku.“

„Zatím mi nemohou ublížit,“ pronesl klidnějším hlasem Alejandro a prohlédl si Nelly od hlavy až k patě. Nic nenašel, jak bylo zjevné od prvního prohlédnutí. Přičemž nevynechal letmé doteky. Což vyvolalo v Nelly pocit vzrušení. Nepatrné doteky, jiskření v očích Alejandra.

„Asi se potřebuju napít.“ Na sucho polkla a uhnula pohledem, jinak by se na něj vrhla. Nechápala, co se to s ní děje. Nejdřív je vyděšená a pak se dostaví nával adrenalinu. K tomu tento sexy chlap. Potřebovala panáka, nebo aspoň víno. Podávané nejlépe nitrožilně.

„Chcete taky?“ vyskočila ze židle a mašírovala si to přímo k ledničce.

„Tanix nepije a já raději vynechám. Ještě stále jsem vytočený.“

„A já to potřebuju. Aspoň skleničku. Netuším, zda bych to za střízlivého stavu dokázala všechno pobrat.“

„Posluž si.“

V ledničce byl nedopitý, lehce zvětralý, merlot. Nelly sebrala z kuchyňské linky svou oblíbenou skleničku s Ijáčkem a nalila si po okraj. Pořádně upila a odebrala se zpátky ke stolu. Alejandro se usadil vedle ní a naproti Tanix.

„Takže,“ pronesla Nelly a zadívala se na Alejandra. „Tanix prozradil, že jsem tvou slabinou a ještě nějaké dítě.“

„Belzebub zjistil, že jsem se do tebe zamiloval, jak jsem ti už předtím vyprávěl. Znám ho, tím, že tě zabije, se náramně pobaví.“

„Milý člověk,“ utrousila Nelly a znovu se napila.

„Není člověk. Je to démon. Stvořil jsem ho, ale nesnáší mě. Nesnáší, pocit, že jsem mocnější než on, má nejdražší. Proto by ho tvá smrt nadmíru uspokojila. Nelly, jsi jediná pozemská bytost, které jsem se zjevil ve své pravé podobě, odhalil jsem ti své nitro, svou mysl a své srdce. Pamatuješ, co jsi mi řekla, když jsem se ti ukázal ve své pravé podobě?“ jemně uchopil dlaň Nelly a vtiskl na ni polibek.

„Jo, řekla jsem: „Když přehlížíš, jak děsnou ránu mám po ránu, tak já budu přehlížet ocas, co ti leze ze zadku?“

„To jsi ale neřekla.“

„Aha, tak to jsem si myslela. Co jsem řekla?“

„Řekla jsi, že mě miluješ. Ať jsem v lidské podobě, či démonské. A proto o tebe nemohu přijít, jsi jediná, která mě doopravdy miluje, i když jsem ti ublížil. Nemohu tě ztratit.“

Nelly popadla Alejandra za krk a přitáhla si ho k polibku.

Mezitím se Tanix proměnil v kočku a spokojeně odkráčel do obýváku, kde se stočil do klubíčka a odpočíval.

Moc dobře si pamatovala, co mu řekla. Jen to chtěla odlehčit. Evidentně nebyla vůbec vtipná. Cítila se provinile a chtěla tu provinilost nahradit blízkostí Alejandra.

„A to dítě?“ zeptala se, když odtrhla rty od úst jejího pekelníka. Alejandro se pousmál a olízl si spodní ret.

„Je to malé dítě, holčička,“ odvětil Pán pekel své vyvolené. Uchopil ji za paži a stáhl si ji na klín. Potřeboval blízkost Nelly, jak nejvíc to šlo a jak nejvíc mu to dovolila. Musel opatrně, netlačit na pilu.

„Čím je neobvyklá a proč tě mohou díky ní zabít?“ zadívala se mu přímo do očí a letmo se usmála, jako by mu chtěla dodávat odvahu.

„Je to nephilim. Dítě anděla a lidské bytosti.“

„To není obvyklé, zřejmě.“

Alejandro zakroutil hlavou na znamení záporu a pár pramenů, které Nelly samovolně padaly do obličeje, dal za ucho.

„Není. Andělé, padlí andělé se sice občas páří s lidmi, jenže málokdy z toho vznikne nový život. Většina těchto dětí se narodí mrtvá.“

„To je strašné,“ vyhrkla ze sebe Nelly. Alejandro ji objal a jemně hladil jednou dlaní po zádech. „Je to proti pravidlům.“

„Nevinné děti za nic nemohou.“

„To máš pravdu, má nejdražší, ale to neznamená, že nemohou zemřít. Že nemusí být potrestány.“

„Říkal jsi, že je to holčička?“

„Ano, musí se jednat o nephilim ženského rodu. Protože to Eva navedla Adama k prvotnímu hříchu. Proto musí být nephilim, jenž se použije, jako zbraň proti mně, ženského rodu. Nephilim, proto, že má podobnou duši jako já. Není ani anděl, ani člověk. A musí být ve věku dvou let. Číslo dva symbolizuje protiklad, různorodost. Dobro proti zlu, tmu, proti světlu, hřích, zkaženost. Ten, kdo ji získá, zabije a vypije veškerou její krev, načerpá sílu, díky, které mě může trvale zničit.“

„Chceš tu malou najít a zabít?“ vyhrkla ze sebe zděšeně Nelly.

„Ne. Chci ji odvést k jejímu otci.“

„A proč to neudělá on sám? Proč s ní není?“

„Netuší, že existuje. Řekla mi o ní její matka.“

„Jak?“

„Démon ji posedl a ona spáchala sebevraždu. Dostala se do pekla, ke mně. Ten démon, co ji posedl, patří mezi Belzebubovy poskoky. Chtěli to dítě odstřihnout od matky, jenže ona jej včas ukryla k rodině. Ta ji, po smrti matky, svěřila do sirotčince. A předtím, než jsme za tebou přišli na rozlučku se svobodou, jsme s Tanixem našli dvě dívenky, které sedí na popis. Musíme se vydat na cestu a najít tu pravou nephilim, Arion.“  

Holky, děkuji moc za krásné komentáře, cením si toho a pohání mě to psát dál. Sice mám velké prodlevy, ale snažím se, jak to jde. Tak snad vás moc neodrazuji. :)

Sis, doufám, že se ti líbila i tato kapitolka. :D  

Autor: Simiik (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek When devil is your ex - 10. kapitola: