Na hradu plném všetečných a všudypřítomných služebných je mnohdy problém něco utajit a tak nakonec zahlédnou i vypálenou značku na Mirandině rameni. Celým hradem otřese vlna pobouření a nevole...
15.06.2010 (15:00) • Texie • Povídky » Na pokračování • komentováno 10× • zobrazeno 3613×
24. kapitola
Miranda se snažila zvykat na nový život, ale stále cítila, že sem nepatří. Od dětství žila pro jediné a stále s tím byla spjata. Nemohla se jen tak od své minulosti odtrhnout. Duší byla stále členkou gardy.
Na druhou stranu si však užívala drobné radosti, které jí tento nový svět přinášel. Spánek, kdy se budila sama a ne bouchání pěsti do dveří za rozbřesku, po těle neměla modřiny, rány či nalomená žebra a také koupel. Dříve se musela vždy mýt, když nebyl nikdo z chlapů v dohledu a tak se musela spokojit s ledovou vodou. Nyní jí však donesli velkou káď i horkou vodu až do pokoje a mohla se v ní rochnit jak dlouho chtěla.
Prohrábla rukou chládnoucí vodu a zahleděla se na své nohy. Přes čelo jí přeběhlo podráždění. Její ještě nedávno pevné nohy samá šlacha a sval byly nyní hubené. Od toho věčného nicnedělání jí svaly ochabovaly. Jestli to takhle půjde dál, tak za chvíli skončí jako ostatní ženské, které buď kynou, nebo se drží stěn aby je průvan neodfoukl.
"K čertu s tím vším," zaklela a praštila dlaní do hladiny až se voda rozstříkla. Znechuceně vstala a zběžně se utřela. Oblečení už měla nachystané a tak na sebe z hromádky začala navlékat spodní košili bez rukávů. Sotva ji spustila po těle, ozvalo se vrznutí dveří.
Miranda se okamžitě ohlédla doleva za tím zvukem. Srdce se jí v tom momentě téměř zastavilo. Střetla se s pohledem Terezy, byla tu pokojskou a na tváři měla věčně přívětivý úsměv. Nyní jej však vystřídalo zděšení. Stála ve dveřích s rukou stále položenou na klice. Jako by zkameněla na místě a nemohla se hnout. Miranda putovala pohledem a do míst, kam Tereza upírala vyděšený pohled. Hleděla přímo na její rameno, na vypálenou značku, která ostře kontrastovala s její světlou kůží.
Prudce se znovu podívala na Terezu, kterou teprve tento její pohyb vyburcoval k reakci. Zděšeně hýkla a zakryla si ústa dlaní. V příštím okamžiku vyběhla na chodbu.
Miranda tam stále nehnutě stála. Celé to trvalo snad jen pár vteřin, ale jí to připadalo jako zpomalené. Nedělala si iluze o mlčenlivosti zdejších ženských. Klevety pro ně byly snad přirozenější než dýchání.
Miranda chtěla něco peprného zasyčet, ale jen otevřela pusu a zase ji zavřela. Bylo to zbytečné. Na místo toho naštvaně popadla zbytek oblečení. Nesnášela šeptandy za zády a rozhodla se postavit tomu čelem co nejdříve. Představa reakce ostatních jí sice na klidu nepřidávala a možná se jí i trochu bála, ale čím dříve to uvede na pravou míru, tím méně to snad budou pitvat a nafukovat.
Se zvedlou hlavou, která nedávala znát ostatním, jak stísněnou má teď dušičku uvnitř, vyšla z pokoje a zamířila dolů. Již na schodech slyšela šum hlasů. Sešla tedy jen na poslední schody a tam zůstala stát.
Nejprve si jí ani nevšimli a tak zaslechla jejich vášnivý rozhovor.
"Říkám, že jsem to viděla na vlastní oči," trvala si na svém Tereza. "Měla to vypálené přímo tady," ukázala si na rameno.
"To je ale kravina..."
"Kravina?" sykl rozhořčeně další. "Páni si dělají co chtějí, kdo ví s kým musela vlízt do postele aby se dostala tam nahoru."
Mirandě uvázl dech v hrdle. Její odhodlání začala nahrazovat zmatenost.
"Pokud to Tereza tvrdí, tak to musí být pravda. Podívej se na ni, jak je ještě v šoku."
"Vážně jsem to viděla," hájila se už klidněji. "Má tam vypálený cejch s lilií a vy moc dobře víte komu se lilie vypalují."
Chvíli bylo naprosté ticho.
"Courám v Londýně," zašeptal konečně někdo to, co se ostatní neodvážili.
"Jo," potvrdil jiný.
"Takže naše paní je coura a podle všeho dost přičinlivá, že se dokázala vyškrábat tak vysoko."
"No aspoň by to vysvětlovalo, proč se tak velkomyslně chovala k Rose."
Miranda tam jen nehnutě stála. Teprve potřeba vzduchu ji donutila konečně se nadechnout. Zavřela oči, aby se to pokusila v hlavě trochu srovnat. Bála se toho, že ji odsoudí za to že je cvičený vrah, ale oni ji začali pokládat za někoho jiného.
Zavrtěla hlavou. Byla to šílená situace. Otevřela oči. Pohlédla na ten dav užvaněných kohoutů a slepic, kteří dál horovali nad její nestoudností a svévolí panstva. Pohled jí při tom padl i na někoho dalšího. Zarazila se při pohledu do páru šokovaných očí, které jediné si všimly její přítomnosti.
Gevin na ni hleděl, jako by čekal, nebo spíše doufal, že to okamžitě popře. To se však spletl. Miranda se zatvářila naprosto klidně a otočila se. Hleděl za ní, jak stoupá znovu vzhůru po schodech k pokojům.
Miranda se zastavila až u sebe, kde se zahleděla z okna. Všichni věděli, že s její minulostí není něco v pořádku a ona tušila, že by ji odsoudili tak i tak. Nikdy by nedokázali pochopit něco jiného, než bylo tady v tom jejich malém koutku světa. Měli naprosto jiný žebříček hodnot. Pro ně by byla špatná tak i tak, proč jim tedy vyvracet jejich omyl. Vlastně to bylo i jedno, vrah nebo coura. Možná, že tohle byla i ta schůdnější cesta a její minulost pro ně bude tak "špinavá", že ji nechají už na pokoji.
Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Sdílet
Diskuse pro článek Život a čest - 24. kapitola:
Tak pro Mirandu to není ani zas tak nadávka. Chlapy s jakými strávila většinu svého života ji naučili vnímat je jako obyčejné ženské, které si prostě vydělávají takhle a které život poznaly ze všech stran, od úplného dna až po chvíle euforie.
úžasná povídka, celou jsem ji přečetla během poslední hodiny :) doufám, že další kapitola bede co nejdřív, protože je to skvělý :) Ale říct o ní, že je coura? chudák holka, jak ta k tomu příde...
drsné :D Ale coura?? néé!! To je urážka :D Jsem zvědava, co na to řekne roland :D A dozví se pravdu o tom, že je vlastě ochránkyní krále??
moc hezké ,ale coura? no at se to dá do správne rady a at jimnakope prd*l, jde videt, ze potrebuje si zabojovat tak jí to doprej.... jinak super, mani fik,, dílek
fiha tak toto nema chybu je to moc moc pekne len neh su trosicka dlhsie dieliky takto nas napinat ze co bude dalej a dalej 
Vážně krásný... moc se těším na další díl... Doufám že se stejně provalí že byla členkou gardy (třeba nenápadně... neovládne se a nějakýho pořádnýho svalouše zmlátí do kuličky) a snad příště se tam objeví nějakej rozhovor mezi M a R
Tak jsem zvědavá, jak tohle bude pokračovat. Docela obdivuju Mirandu, že to bere takhle v klidu a těším se na ty reakce, až se opravdu provalí, kdo je. 
Určitě bych nesrovnávala couru a člena gardy. Myslím si, že se Miranda zbytečně shazuje sama před sebou.
A hlavně se těším na reakci jejího manžela.
Moc krásná kapitola.
je to odkonalí a už se nemůžu dočkat dalšího pokráčka doufám že se to brzy uvede na pravou míru
prostě krása jsem moc nadšená, povídka jedna báseň je dokonalá držím palce,aby Ti neubývaly nápady a inspirace
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!