OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Život a čest - 50. kapitola

Tak a jsme u konce. Tato kapitola je už spíše takový epilog. Doufám, že se vám povídka líbila a děkuji, že jste věrně vydrželi číst až k jejímu samotnému konci.

01.09.2010 (15:00) • Texie • Povídky » Na pokračování • komentováno 59× • zobrazeno 7646×

 

50. kapitola

 

 Miranda se pomalu začala probouzet. Bylo jí skvěle a krásně teplo. Pohyb na jejích zádech jí v okamžiku donutil si uvědomit, co se vlastně včera stalo. S úsměvem se přetočila, aby na něj viděla. Jeho pohled se však zamračeně upíral na její ruku, kde měla sešitou ránu.

„Děje se něco?”

Pohlédl jí do tváře a jeho ohled trochu roztál.

„Tvoje ruka,” kývl znovu k ní. „Nekrvácí.”

„To je snad dobře ne?” Nechápala na co naráží.

„Jo to je,” přikývl. „Jen že na posteli je krev a z mojí rány to není.

Teď to docvaklo i Mirandě. Se zaúpěním vrazila tvář do polštáře.

„Ty jsi byla...”

„Jo,” zvedla umíněně hlavu. „Musíme to probírat?!”

Na tváři se mu objevila lítost a ona měla chuť ho za to zaškrtit.

„Mrzí mě to. Kdybych to věděl, tak bych...”

„Tak bys prdlajs, dopadlo by to stejně, jen by sis to vyčítal ještě víc.”

„Snažil bych se...”

Miranda se překulila na něj a přejela mu dlení od hrudníku až k boku.

„A myslíš, že by se ti to povedlo?” zapředla.

Chystal se jí odpovědět, ale jeho tělo to stihlo za něj. Miranda se vítězně a trochu zastřeně usmála, když ji začalo něco tlačit do podbřišku.

„Tak vidíš,” zamumlala vítězně.

Ronald si povzdechl.

„Už jsem ti říkal, že z tebe budu mít jednou infarkt?”

„Dneska ještě ne,” zasmála se. Dnes měla skvělou náladu jako už... Vlastně netušila, kdy jí takhle mohlo být.

Skulila se z něj znovu dolů. Ronald si ji chtěl nejprve přitáhnout zpátky, ale pak si to rozmyslel. Chtěl se na ni dívat. Pohledem jí bloudil po nahém těle až utkvěl na ještě narůžovělé jizvě nepravidelného tvaru u klíční kosti.

Přejel po ní prsty a zamračil se. Byla docela čerstvá a až moc blízko srdci na jeho vkus.

„Od čeho máš tuhle?”

„Od šípu, jedna z těch co jsem skoro...” jeho výraz ji donutil zmlknout.

„Jak jsi k ní přišla?”

Miranda chvíli mlčela, nedávné události ji ale poučili, že zatajování stejně nemá smysl, jednou se to vždycky všechno provalí.

„Nooo, pamatuješ na ten incident s Francouzi před naší svatbou.”

„Jo,” přikývl. „Byl z toho takový poprask, že to nešlo přeslechnout. Král vyvázl jen tak tak, ale jeden z jeho ochranky to nepřežil. Toho Lionela si prý zbytek gardy za to pěkně podal...” zmlkl. „To nemyslíš vážně,” zadoufal.

Miranda raději jen mlčela a čekala až se to přežene.

„Tys vážně svolila trmácet se několik dní na cestě po tom, co tě málem zabili?!”

Přikývla a čekala, jestli už je to za ní, nebo bude mít jeho naštvaný výlev ještě nějaký dovětek.

Ronalda při vzpomínkách na jejich cestu napadla i další otázka.

„Proč jsi tenkrát spálila ty šaty?”

„Byly od krve, cestou mi praskly stehy.”

Tohle už raději nekomentoval. Jen upřel pohled na dveře.

„Na co myslíš,” nevydržela to po chvíli ticha.

„Tě tě tu zabarikáduju dokud nedostaneš rozum,” zamumlal. Pak se ohlédl znovu na ni. „S tou pravdomluvností a důvěrou to možná nebyl až tak dobrý nápad.”

„Tak se nemáš ptát na to co nechceš slyšet.”

Místo odpovědi jen zabručel. Miranda se k němu znova přikulila a začala mu rty přejíždět po krku a jemně ho kousat. Zbožňovala to co její škádlení s Ronaldem dělalo a také to jak to pak končilo. Stačila chvíle a už se ocitla pod ním.

Díky pobytu mezi bandou chlapů měla docela slušnou necenzurovanou představu, co dělat i to, jak na to bude on reagovat. Dříve se jí to sice nezdálo, ale posledních hodinách se jí tohle experimentování líbilo stále více...

 

 

K O N E C

 

A žili šťastně až dokud ho k tomu infarktu vážně nepřivedla.

 

Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování



Sdílet

Diskuse pro článek Život a čest - 50. kapitola:

K téhle povídce se vždycky vracím... Nebudu lhát, čtu ji v průběhu let už nejméně počtvrté. Nejspíš to svědčí o její kvalitě... Snad

Uz tuto poviedku citam 2x. Je uplne fantastickaaaaa!!!!!

Ahoj!
Strašně se mi příběh líbil, nenapsala jsi něco o jiných postavách z tohoto příběhu, třeba o někom jiném z královské gardy? Mohla bych taky poprosit o poslání povídky na můj email? mrgr@seznam.cz¨Předem moc díky. Jola

Skvělá povídka, přečetla jsem ji na jeden zátah. Hned se jdu podívat po další tvé povídce. :D

Tak mé svědomí se poctivě modlí za tvou hlavičku a vehementně odhání stáda vzteklých permoníčků.

Tak to bolo nieco. ;-) Mas talent. Je 4:05 rano a ja som prave docitala tvoju poviedku na mobile. Tak ma to zaujalo, ze som sa od nej nemohla odtrhnut. Ak ma rano (ak sa to bude tak dat nazvat) bude boliet hlava mas ma na svedomi. :-D :-D zartujem. Samozrejme. Skvela poviedka. Krasne pises!

bylo to moc nádherný....... superr

Wow, úžasná poviedka, čítala som ju bez prestávky, skutočne úžasná a idem sa pozrieť na dalšie tvoje poviedky

Páni! Tohle bylo... WOW! Ani se pořádně nemůžu vyslovit! Nádherný příběh, poutavý, plný emocí... Nooo, miluju prostě ženský, co kolem sebe mávají ostrým mečem! Padla mi přímo do nálady. Moc krásná povídka! Děkuji za ten úžasný zážitek...
Ech, myslíš, že bude příliš troufalé, požádat tě o zaslání téhle povídky na můj mail? (lili.spike@seznam.cz) Předem děkuji!

nádherná poviedka a úžasne napísaná čítala som ju skoro celú noc

Opravdu nádherně napsaná povídka, jsem se od ní nemohla odtrhnout, že jsem jí musela přečíst celou najednou

Nádhera. Miranda je pěkné číslo a dávala Ronaldovi pěkně zabrat, jen co je pravda... Celý příběh jsem přečetla jedním dechem a naprosto mě to odrovnalo. Skvělé, klaním se...

uplně super,se dívám ,že nejsem jediná co čte dlouho do noci ,je super že její minulost se odhalila až na konci,no užasný příběh,uplně nádherně napsaný,jen nevím jestli v ty době, když ještě nebyla elektrika znali slovo infarkt .
omlouvám se že jsem jinde nezanechala komentík,ale nemohla jsem se odlepit od děje

vis co,Zuzanko? zabije te. vis, kolik je? skoro tri ctvrte na 4...ale ráno!!!!!!! uz se vidim,jak vstavam...sakra, musis tak dobre umet psat? :D

Nejprve se omlouvám, že jsem nezanechal komentář ani u jedné z předešlých kapitol, ale měl jsem k tomu svůj důvod - nemohl jsem. Protože jsem na každém konci kapitoly rychle klikal na odkaz na další. Prostě jsem potřeboval pokračování.
A k samotnému příběhu. Tenhle typ mám absolutně nejradši. Zbožňuju vrahy a rytíře a... prostě všechny, kteří se točí kolem mečů, dýk a luků. A Miranda je doopravdy sympatická osoba. I když se mi nezdá, že by všechen ten čas skutečně nic nedělala... že by si nepokusila alespoň jednou zacvičit v ložici nebo tak, když pro ni boj a tyhle věci byly vším. Ale to je naprosto nepodstatný detail, protože - i když bych byl radši, kdyby tam bylo víc boje (ale to jsem celý já, :D neber to jako výtku) - jsem si to nesmírně užil a doopravdy celý příběh přelouskal během jednoho odpoledne, jak jsem do něj byl ponořený.
Bylo to krásne, Texie.
Mimochodem, už jsi přemýšlela nad tím, že bys třeba vydala knihu?

Jsou tam uršitě všechny, případně mi dej vědět, které ti nešly a já je zkontroluju.

Skvělá povídka. Jen škoda, že se mi nějaké díly vůbec nepodařilo najít.

Jedna z tvých nejskvělejších povídek beze srandy stálo by za to o pokráčku alespoň zauvažovat...(?)

veroniqua92:
Původně jsem ho zarputile odmítala, ale poslední dobou zvažuji pokračovat. Ale dopředdu nic raději neslibuji.

bolo to uzasne :D.....klobuk dole nahodou nejake pokracovanie nechystas???

texie...sleduješ ten čas? Jen jeden den... a to ti ještě musím říct,že to je už po druhý. Ano, jsem natolik zoufalá,že sjíždím vše tvé na ff, stm.eu i zde nanovo. Koťátko, moc nám chybí tvoje umění ...

Bože můj! Tohle mi nedělej Přečetla jsem tu povídku za dva dny (přečetla bych jí za jeden, ale začala jsem číst včera kolem osmý a skončila v deset, protože jsem byla unavená, to jsem skončila asi u 37.dílu a dnes ve škole jsem se na ní nehorázně těšila ) je to prostě bomba! Ach. Ten konec. Ach. Ten Ronald. Ááách! Vážně by nebylo pokráčko??

Musím uznat, naprosto luxusní povídka Nepřemýšlela jsi nad pokračováním?

Dnešní odpoledne jsem trávila čtením téhle povídky a byla jsem odhodlaná ji dočíst a taky dočetla! bylo to fakt úžasný chlapci z Gardy jsou naprosto boží a Miranda úžasně nevyspytatelné. Jsem opravdu ráda za to jak to dopadlo Četla jsem všechny tvoje povídky a mohu s čistým svědomím říct že tahle patří mezi ty nejlepší Chvílema jsem nedočkavostií poskakovala na židli jak jsem se těšila jak to bude pokračovat což mi samozřejmě v urychlení čtení nepomohlo Opravdu nádhera, krása prostě dokonalost sama

Texie, skládám poklonu, parádní nápad na povídku, úžasně zpracovaný. Čtivé, napínavé, dobrodružné i romantické a ještě ke všemu z historie - úžasná kombinace

divoženka no ten chlap znej maá teda problém

Ahoj Texie, strávila jsem velmi příjemný večer čtením této naprosto úžasné a dokonalé povídky, po přečtení několika prvních kapitol mě příběh Mirandy docela pohltil, jen jsem přeskakovala na další a další kapitolky, takže se moc omlouvám, že komentář přídávám až teď na konci, popravdě ani pořádně nevím, jak vyjádřit své pocity slovy na psaní čehokoliv totiž nemám talent takže... po přečtení celé povídky se ve mně usídlil moc příjemný pocit a mám chuť přečíst si celé dílko znova, a to se mi vážně nestává tak často, čtení mě moc bavilo, naprosto dokonale jsi zkombinovala romantiku, humor i napětí, tleskám a obdivuji... krásné čtení... krásný zážitek... k této povídce se budu moc ráda vracet

Já ty poslední kapitoly můžu číst pořád dokola a dokola a...
I teď - ani nevím, po jak dlouhé době to zase čtu - se mi to strašně líbí a už vážně na to nemám slov... Je to prostě nádhera...

mně nadchne jenom neco, ale tohle bylo naprosto úžasný...
jenom škoda, že už je konec...
chtělo by to ještě něco, takový závěr se mi moc nelíbí...
ale smekám to nejhlubší poklonu
a buď si vědoma, že jsem se kvůli tvé povídce neučila, takže odpovědnost jde na tebe ...

hey jako super! přčetla jsem to jedním dechem!!!
smekám

tak toto je vážně úžasná povídka..smekám

a žili šťastně až dokud ho k tomu infarktu vážně nepřivedla xD
tak to jo xD tuhle povídku jsem přečetla jedním dechem, nepsala jsem komentáře, nechtěla jsem se zdržovat promiň
tohle je nejhezčí povídka co jsem kdy četla a to nepřeháním!!
nejdřív mě zarazil počet kapitol, ale sálo to za to... teď si tak říkám, že je škoda, že je konec
nechtěla bys udělat něco jako pokračování? protože tohle je opravdu úžasná povídka!! mě bude táák chybět
nechtěla bys udělat něco jako e měli dceru a Miranda ji vycvičila? asi ne, co? protože to by už nebylo takový... originální... ale... nechtěla bys o tom aspoň přemýšlet??
povídka - nejlepší!!

Taky si myslím, že to byl zatím tvůj nejlepší počin. I se mi líbíly i tvé ostatní povídky, tato jednoznačně vede. Skvělé .

Texie, Texie. Já smekám a klekám před tebou. Mám ráda tvoje FF, ale tohle je teprve extra třída. Úžasné. Nádherná, dokonalá, úžasná povídka. Prostě skvělé. Je to nádherný příběh.Ani neumím dost dovře vyjádřit jak skvělé to bylo.Seděla jsem u toho snad tři hodiny a celé tři hodiny mě to bavilo a ani na minutu jsem se od toho nevzdálila.Zamilovala jsem si hlavní hrdiny a celý příběh.Tohle je pro mě zatím tvoje nejlepší dílko a těším se na další, protože od tebe skutečně stojí za to číst všechno. Já bych tak chtěla pokračování.Cokoliv.Mrzí mě, že už je konec.Vlastně někdy od 30. kapitoly, jsem nerada a přitom nedočkavě, otevírala další kapitolku a bojovala se smutkem, že už jen pár kapitol a bude konec. Teď se mi ani nechce ukončit tenhle koment, protože to bude definitivní znamení, že mám přečteno. Ach jo. Ale krása. Krása Texie a díky za krásný večer s tvým dílkem.

Dokonalý konec... a povídka... jsem hrozně ráda, že už to všichni ví... je to úžasný!!! Moc děkuju, že si to napsala... :)

Teda včera večer jsem začala číst tuhle povídku a skončila teď, úplně bez dechu se slzami v očích a radostí, že se konečně naštvala a šla do boje! Děsně mě štvalo jak to všechno skrývala! Je to jedinečná povídka na kterou se nedá zapomenout.

Skvělý, jen je škoda, že už je konce , tahle povídka se mi vážně moc líbila! Snad někdy napíšeš další povídku v něčem podobnou téhle... Budu doufat

úžasná moc se ti povedla už se těšim na další

celá povídka byla nádherná, fandila jsem jí někdy od pět a třicátý kapitoly a jako obvykle jdi mne nezklamala. byla celá nádherná, je mi teď hrozně líto že, už končí. Doufám, že napíšeš další podobně úžasnou povídku

No Teie musím říct, že to byla jedna z nejlepších povídek, co jsem tady na ourstories cetla :)
Opravdu, dobrá práce :D

Tahle povídka patřila rozhodně k jedněm z nejlepších, které jsem kdy četla a zároveň i k jedněm z nejlepších z tvé tvorby. Bylo to lehké čtení, do kterého se člověk nemusel nutit, ale četlo se samo a bylo uklidňující. Přiznávám, že kolikrát tvoje povídky používám pro zlepšení nálady či navodění pozitivní pohody.
Mimochodem, neplánuješ pokračování? Takovou druhou řadu? Celkem by mě zajímalo jak by se Miranda vyrovnala s případným těhotenstvím a výchovou dětí :D
Představa zakulacené Mirandy, která se skoro nemůže hýbat ani jezdit na koni, je velmi zajímavá, protože ona a příšerně se nudit?? A když se k tomu ještě přidá pár ženských, co jí chtějí udělit pár užitečných rad...No a když pak pomyslím na případnou výchovu, ať už kluku či holky...
Popřemýšlej o tom, protože jsem si jistá, že v tvém podání by to byla opravdu úchvatná povídka.

Děkuju. Jsi skvělá spisovatelka.

Ahááá....tak to tu ráno před tím držely ramínka od korzetu, pokud to dobře chápu....to potom jo...

krásné zakončení naprosto úžasné povídky
Doufám, že se můžeme v blízké době těšit na další tvoji dokonalou tvorbu

Tak to byla krása, přečetla jsem ji jedním dechem...

Tohle je vážně ta nejlepší povídka jakou jsem na těchto stránkách a stmivani.eu četla. Texie ty jsi vážně poklad! A chtěla bych tě o něco poprosit - mohla bys mi tu povídku poslat na mail abych si jí mohla vytisknout a přidat do sbírky? kdyžtak mail brd.paja@seznam.cz

Máš mé nezkonalé díííky za to kolik hezkých chvilek mě čekalo pokaždé při čtení Tvé povídky

No Texie, tak tímhle se opravdu vyznamenala... . Cullenovic mazlíček má v tomhlenctom vážného konkurenta a to už je vážně co říct .
Takže až to budeš vydávat, tak si zamlouvám taky jeden výtisk .
Tvoje oddaná čtenářka S.

máš můj obdiv

corneille: Vše musí bohužel jednou skončit a co se týče té rány, tak ji měla u klíční kosti, někdo by možná řekl že v části kde už začíná rameno.

úplně úžasně si to zakončila, akorát škoda že je to poslední kapitola

skělý příběh ale hodilo by se třeba i volný pokračování zajímalo by mě, jak by si miranda poradila v roli matky ale to už jsou jen moje rovinuté představi

Texie, no mohla si mi toto urobiť? Tvoje kapitoly boli dlhé a ty mi sem vrazíš tak krátky epilóg? Nechce sa mi veriť, že už je koniec. Mirandu som si veľmi obľúbila, jej postoj, chovanie vlastne si ma pohltila celým dejom. Keď budem mať dcéru, bude sa volať Miranda! Skláňam hold k tvojmu talentu a fantázii. Bolo to naozaj prekrásne. Teším sa, kedy sa vrhneš na nejakú novú poviedku a tiež na Smrť.

Ach jo... Mám jen dvě otázky... Jak to nyní můžeš ukončit? A kde vlastně měla Miranda tu ránu po šípu? - protože předtím jí měl držet korzet, ale ten se ke klíční kosti nedostane (promiň jsem hnidopich)...Jinak opět excelentní.

úžasná kapitola. škoda, že je poslední.

Teda Texie....to bylo fakt dobrý...dost dobrá povídka. Tohle bych si snad i koupla v obchodě. Máš opravdu talent. Tvoje povídky se mi líbí natolik,že jsem je vyhledala i na stmívání.eu. "Dohoda" se ti taky moc povedla. A to neříkám jen tak. Nejsem totiz skalni fanousek Twilight sagy. Tudiz by mi netacilo, ze je tam jen Bella a Edvard, a tim padem je to super. Doufam, ze brzy zacnes psat neco dalsiho. Moc se tesim.

Perfektní začátek, perfektní děj a zápletky, perfektní konec! Je to prostě perfektní!! :-D Vážně píšeš skvěle. Budu se těšit na další povídku :-)

Páni-já tomu nemůžu uvěřit-on je vážně konec!!!I když můžu být ráda za tolik krásných kapitolek,jsem prostě nenasytná a chtěla bych další a další-snad mi to odpustíš..Tahle povídka-co k tomu jenom říct aby to vystihlo to co chci???Jistě u každého dílku čteš jak byl úžasný,krásný a povedený(což opravdu všechny byly),ale tahle povídka,jako celek byla přímo famózní a já nemůžu jinak než ti za ni tleskat(což budu moc ráda dělat i u dalších kapitolek smrti )

Přidat komentář:

Nick:

Text: