Tak a jsme u konce. Tato kapitola je už spíše takový epilog. Doufám, že se vám povídka líbila a děkuji, že jste věrně vydrželi číst až k jejímu samotnému konci.
01.09.2010 (15:00) • Texie • Povídky » Na pokračování • komentováno 59× • zobrazeno 7647×
50. kapitola
Miranda se pomalu začala probouzet. Bylo jí skvěle a krásně teplo. Pohyb na jejích zádech jí v okamžiku donutil si uvědomit, co se vlastně včera stalo. S úsměvem se přetočila, aby na něj viděla. Jeho pohled se však zamračeně upíral na její ruku, kde měla sešitou ránu.
„Děje se něco?”
Pohlédl jí do tváře a jeho ohled trochu roztál.
„Tvoje ruka,” kývl znovu k ní. „Nekrvácí.”
„To je snad dobře ne?” Nechápala na co naráží.
„Jo to je,” přikývl. „Jen že na posteli je krev a z mojí rány to není.
Teď to docvaklo i Mirandě. Se zaúpěním vrazila tvář do polštáře.
„Ty jsi byla...”
„Jo,” zvedla umíněně hlavu. „Musíme to probírat?!”
Na tváři se mu objevila lítost a ona měla chuť ho za to zaškrtit.
„Mrzí mě to. Kdybych to věděl, tak bych...”
„Tak bys prdlajs, dopadlo by to stejně, jen by sis to vyčítal ještě víc.”
„Snažil bych se...”
Miranda se překulila na něj a přejela mu dlení od hrudníku až k boku.
„A myslíš, že by se ti to povedlo?” zapředla.
Chystal se jí odpovědět, ale jeho tělo to stihlo za něj. Miranda se vítězně a trochu zastřeně usmála, když ji začalo něco tlačit do podbřišku.
„Tak vidíš,” zamumlala vítězně.
Ronald si povzdechl.
„Už jsem ti říkal, že z tebe budu mít jednou infarkt?”
„Dneska ještě ne,” zasmála se. Dnes měla skvělou náladu jako už... Vlastně netušila, kdy jí takhle mohlo být.
Skulila se z něj znovu dolů. Ronald si ji chtěl nejprve přitáhnout zpátky, ale pak si to rozmyslel. Chtěl se na ni dívat. Pohledem jí bloudil po nahém těle až utkvěl na ještě narůžovělé jizvě nepravidelného tvaru u klíční kosti.
Přejel po ní prsty a zamračil se. Byla docela čerstvá a až moc blízko srdci na jeho vkus.
„Od čeho máš tuhle?”
„Od šípu, jedna z těch co jsem skoro...” jeho výraz ji donutil zmlknout.
„Jak jsi k ní přišla?”
Miranda chvíli mlčela, nedávné události ji ale poučili, že zatajování stejně nemá smysl, jednou se to vždycky všechno provalí.
„Nooo, pamatuješ na ten incident s Francouzi před naší svatbou.”
„Jo,” přikývl. „Byl z toho takový poprask, že to nešlo přeslechnout. Král vyvázl jen tak tak, ale jeden z jeho ochranky to nepřežil. Toho Lionela si prý zbytek gardy za to pěkně podal...” zmlkl. „To nemyslíš vážně,” zadoufal.
Miranda raději jen mlčela a čekala až se to přežene.
„Tys vážně svolila trmácet se několik dní na cestě po tom, co tě málem zabili?!”
Přikývla a čekala, jestli už je to za ní, nebo bude mít jeho naštvaný výlev ještě nějaký dovětek.
Ronalda při vzpomínkách na jejich cestu napadla i další otázka.
„Proč jsi tenkrát spálila ty šaty?”
„Byly od krve, cestou mi praskly stehy.”
Tohle už raději nekomentoval. Jen upřel pohled na dveře.
„Na co myslíš,” nevydržela to po chvíli ticha.
„Tě tě tu zabarikáduju dokud nedostaneš rozum,” zamumlal. Pak se ohlédl znovu na ni. „S tou pravdomluvností a důvěrou to možná nebyl až tak dobrý nápad.”
„Tak se nemáš ptát na to co nechceš slyšet.”
Místo odpovědi jen zabručel. Miranda se k němu znova přikulila a začala mu rty přejíždět po krku a jemně ho kousat. Zbožňovala to co její škádlení s Ronaldem dělalo a také to jak to pak končilo. Stačila chvíle a už se ocitla pod ním.
Díky pobytu mezi bandou chlapů měla docela slušnou necenzurovanou představu, co dělat i to, jak na to bude on reagovat. Dříve se jí to sice nezdálo, ale posledních hodinách se jí tohle experimentování líbilo stále více...
K O N E C
A žili šťastně až dokud ho k tomu infarktu vážně nepřivedla.
Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: Povídky » Na pokračování
Diskuse pro článek Život a čest - 50. kapitola:
hey jako super! přčetla jsem to jedním dechem!!!
smekám
tak toto je vážně úžasná povídka..smekám
a žili šťastně až dokud ho k tomu infarktu vážně nepřivedla xD
tak to jo xD tuhle povídku jsem přečetla jedním dechem, nepsala jsem komentáře, nechtěla jsem se zdržovat promiň
tohle je nejhezčí povídka co jsem kdy četla a to nepřeháním!!
nejdřív mě zarazil počet kapitol, ale sálo to za to... teď si tak říkám, že je škoda, že je konec
nechtěla bys udělat něco jako pokračování? protože tohle je opravdu úžasná povídka!! mě bude táák chybět
nechtěla bys udělat něco jako e měli dceru a Miranda ji vycvičila? asi ne, co? protože to by už nebylo takový... originální... ale... nechtěla bys o tom aspoň přemýšlet??
povídka - nejlepší!!
Taky si myslím, že to byl zatím tvůj nejlepší počin. I se mi líbíly i tvé ostatní povídky, tato jednoznačně vede. Skvělé .
Texie, Texie. Já smekám a klekám před tebou. Mám ráda tvoje FF, ale tohle je teprve extra třída. Úžasné. Nádherná, dokonalá, úžasná povídka. Prostě skvělé. Je to nádherný příběh.Ani neumím dost dovře vyjádřit jak skvělé to bylo.Seděla jsem u toho snad tři hodiny a celé tři hodiny mě to bavilo a ani na minutu jsem se od toho nevzdálila.Zamilovala jsem si hlavní hrdiny a celý příběh.Tohle je pro mě zatím tvoje nejlepší dílko a těším se na další, protože od tebe skutečně stojí za to číst všechno. Já bych tak chtěla pokračování.Cokoliv.Mrzí mě, že už je konec.Vlastně někdy od 30. kapitoly, jsem nerada a přitom nedočkavě, otevírala další kapitolku a bojovala se smutkem, že už jen pár kapitol a bude konec. Teď se mi ani nechce ukončit tenhle koment, protože to bude definitivní znamení, že mám přečteno. Ach jo. Ale krása. Krása Texie a díky za krásný večer s tvým dílkem.
Dokonalý konec... a povídka... jsem hrozně ráda, že už to všichni ví... je to úžasný!!! Moc děkuju, že si to napsala... :)
Teda včera večer jsem začala číst tuhle povídku a skončila teď, úplně bez dechu se slzami v očích a radostí, že se konečně naštvala a šla do boje! Děsně mě štvalo jak to všechno skrývala! Je to jedinečná povídka na kterou se nedá zapomenout.
Skvělý, jen je škoda, že už je konce , tahle povídka se mi vážně moc líbila! Snad někdy napíšeš další povídku v něčem podobnou téhle... Budu doufat
úžasná moc se ti povedla už se těšim na další
celá povídka byla nádherná, fandila jsem jí někdy od pět a třicátý kapitoly a jako obvykle jdi mne nezklamala. byla celá nádherná, je mi teď hrozně líto že, už končí. Doufám, že napíšeš další podobně úžasnou povídku
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!