OurStories.cz ~ naše povídky - Povídky » Na pokračování » Život vraha 3

29.06.2014 (11:00) • Mieko • Povídky » Na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 862×

Kapitola třetí - Útěk

„Upřímně si myslím, že jste v naprostém pořádku. Jen máte hodně bujnou fantazii a děláte tu z nás blázny,“ řekl psychiatr.

„Vážně si to myslíte? A pak kdo je tu nemocný.“ Seskočil z křesla a začal se procházet po místnosti.

V nemocnici byl už asi měsíc a jeho dovednosti byly skoro stejné jako předtím. Za tu dobu, co tu byl, zjistil, že jeho paní doktorka, jak jí provokativně říkal, bydlí asi dva bloky od nemocnice. Že psychiatr se jmenuje Alex Fraus a že, i když on je zdravý, jeho nepřítel, tudíž bývalý policista Domingo, se za chvíli zblázní z čekání na to, až ho propustí z nemocnice.

„Nechtěl byste raději pokračovat ve svém příběhu? Místo dělání blbostí?“

„Myslím, že ne. Sám jste řekl, že jsem téměř zdravý. Takže pokud tomu dobře rozumím, můžete mě propustit z nemocnice bez doprovodu toho páprdy, který je na chodbě.“

„Jak víte, že pan Domingo je na chodbě?“

„Děláte si ze mě srandu? Měsíc vám tady řikam, že ten člověk se mě snaží pět let sejmout, a vy se divíte, že vim, že mě každý den sleduje a čeká, až odtud vypadnu?"

„Uklidněte se, pane Forbes. Jsem teď zmaten. Vy sám říkáte, že odsud už chcete vypad… odejít, ale také říkáte, že pokud odsud odejdete, pan Domingo vás zabije. Myslím, že si trochu protiřečíte.“

„Jste chytrý.“

„Jsem jen pozorný. Každopádně, co tedy chcete udělat?“

„Hmm, dobrá otázka. Nenapadá vás něco náhodou?“

„Ano. Nenapadá mě nic.“

„Bodujete. Víte, už mám takový malý plán, ale určitě chápete, že vám ho nemohu sdělit.“

Ještě ten den se rozhodl uskutečnit svůj plán. Svůj malý plán útěku. Rozhodl se jít projít do soukromého parku nemocnice. Tam za ním Domingo jít nemohl. Nemocniční personál ho pustil bez problémů ven, procházky jsou nakonec dobré k rekonvalescenci. Lezení přes nemocniční plot však už ne. A tak se Oliver ani nedivil, že si trochu namlátil při dopadu. Ale jeho plán mu zatím vycházel. Musel ho plnit rychle, jinak by na to Domingo přišel, nesměl udělat ani jednu chybu a modlil se, aby mu vše vyšlo, jak si to připravil.

Ona není doma!!! To si ze mě dělá prdel, ne!!! myslel si a bušil zuřivě na dveře od doktorčina bytu. Ano, jeho plán spočíval v tom, že se schová u jeho doktorky, tedy u Alice O’Shanahan.

„Kdo je?“ ozvalo se po chvíli zpoza zamčených dveří.

„To jsem já, Oliver Forbes.“

Dveře se pomalu otevřely. Oliver nečekal na pozvání dovnitř a rychle vklouznul do bytu. Dveře za sebou rychle zaklapl, zatáhl všechny žaluzie a udělal si pohodlí v křesle.

„Co, co to děláte?“ vykoktala ze sebe doktorka.

„Jste v pořádku?“

„Ne, jsem nemocná, ale co vy tu děláte?“

„Výlet?“

„Výlet? A ještě tázací větou! Jen tak mi vtrhnete do bytu a pak mi ještě neřeknete, co tu chcete! Jestli hned neodejdete, zavolám na vás policii!“ řekla naštvaně Alice

„To by byl problém. Omlouvám se vám, ale chtěl bych se tu u vás na chvíli schovat. Můžu?“

„Dělejte si, co chcete. A teď mě omluvte, je mi špatně,“ odpověděla mu Alice a odebrala se do ložnice.

„Vážně se omlouvám, nic lepšího mě nenapadlo.“

„Vy jste psychicky nemoc…“ dal jí ruku na ústa, aby ji umlčel.

Bránila se, ale marně. Měl daleko větší sílu, než očekávala. Na chodbě se ozývaly hlasy. Ne jeden nebo dva, ale hned několik. Bylo mu hned jasné, o koho jde. Byl tady. Za pět let pronásledování se naučil předvídat plány svého soupeře. Olivera to nijak nepřekvapilo. Nebo to z něj nebylo poznat. Ozvalo se klepání na dveře.

„Doktorko, jste tam!!!“

Pustil doktorku. Teď už na něm bylo vidět, že je v koncích. Byl naštvaný sám na sebe, dostal se do pasti, ze které se pravděpodobně už nedostane.

„Kdo je?“

„Tady detektiv Domingo, mohu dál?“

„Pane detektive, vážně mi není dobře. Je to opravdu tak naléhavé?“

„Ano, je!“

Byt se nacházel v nejvyšším patře budovy. Nebyla z něj žádná cesta úniku. Kromě dveří, které ho teď dělily od Dominga. Kdybych tak měl nějakou zbraň. Sakra! Sedl si zpátky do křesla a hlavu svěsil do dlaní. Přesně v tu chvíli se sekera zaryla do dveří. A znovu a znovu. Třísky lítaly okolo.

Autor: Mieko, v rubrice: Povídky » Na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Život vraha 3: