OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Alice

Já... nevím, co říct. Snad jen omluvte nesouvislost. Možná někdo porozumí.

20.01.2014 (16:00) • caa • Básničky • komentováno 7× • zobrazeno 1059×

Pomoc

Já

zase jsem se ztratila

Poslyš

já padám

Nechoď

Nechoď pryč

Podívej

takhle jsem dopadla

bez tebe

Zůstaň

Já

už nikdy nebudu stejná

Chci jen

ztratit se z tohohle světa

Chci jen

nic něvědět

Je to příliš?

Pomoc

Já

padám

Nedokážu

Očekávají

Ztrácím

Neslyšíš

Dolů padám

dolů

Dokážeš sešít moji duši?

Nenech mě

Nenech mě

spadnout

Zvedni mě

Já

ztracená

nikdy nenajdu cestu

Já

viděla jsem tě brečet

A

tak jsem sražená na kolena

Já

neumím spasit sebe sama

Neodcházej

Jsem ztracená

Pomoc

Umírám každým okamžikem

Já

čekám už tisíc chvil

Tak

milion let

Já

Pomoc

Nevím kudy ven

Autor: caa, v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Alice:

Děkuju moc za veškerou chválu, popravdě jsem takový ohlas ani nečekala.
Pravdou asi je, že v ní je velký kus mě samé a napsat ji mi moc pomohlo se zbavit alespoň kusu takové podivné tíhy kdesi v hrudi. Přesto to stále bolí.
Ještě jednou děkuji, jsem hrozně moc ráda, že jste v tom našly i sebe, je to takové okénko do duše.

chápu... básnička, která mi v poslední době opravdu mluví z mojí zmatené duše.. myslím, že jsem na ni (nebo něco v podobném duchu) čekala a jsem ráda, žes ji vytvořila

Na mě báseň na přemýšlení. Potřebuju víc času, abych si srovnala myšlenky.

Tak vypadám, jen si k tomu přimysli ještě bradu povalující se někde po klávesnici.

Básnička se opravdu povedla, je úžasná!
Člověk se začte a vidí v tom i kus sebe, své zoufalství, touhu, prosby... Dokonalé!

A s dovolením i bez něj se ti jdu podívat na další tvorbu.

oha, zaujimave, vysnený? no v dnešnom svete kde su chalpi blbci a grobiani je to asi najlepsi variant aj keď to prináša kus bolesti, mat vysneneho, to akoby mal clovek na ociach klapky a nik by nebol dosta dobry v porovnani s nim nebol by schopny vidiet realne stastie s nie tak dokonalym clovekom

A co, když ten chlapec ve skutečnosti nikdy neexistoval?
Jinak samosebou děkuji za chválu, básnička dopadla lépe, než jsem myslela...

oh, takýto typ básniečiek som mala rada vždy, neviem či to bol tvoj úmysel, ale už si nespomeniem ako sa tomu štýlu vraví, je to už pár rokov čo som maturovala no viem špecifikum ked autor píše podvedome slová čo mu plynú myslou... v basniach je krasne to, ze v nich clovek moze najst vlastne vysvetlenia, vlastnu myslienku. Ak su pisane tymto stylom a nie ucelne zamerane danej teme. Mne sa to pacilo. ako romanticka som v tom nasla zufalstvo dievcata milujuce chlapca ktory odisiel. ci to tak fakt je nevedno, ale pacilo sa mi to

Přidat komentář:

Nick:

Text: