OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Démonův hrad

26.03.2011 (13:00) • Barrys • Básničky • komentováno 2× • zobrazeno 1122×

démonův hrad

„Vstávej! Chlapče, už je čas,“

říkal táta synovi,

Měl zřejmě vystrašený hlas.

„Musíš do hradu, k démonovi!“

„Ach můj otče, co to říkáš?

Vždyť tam říkají se zvěsti,

Hrozné, hrozné jsou,

Král tam zabil na náměstí,

dceru, dceru svou.“

„Já vím, synu.

Včera večer, zdál se mi sen.

Potkáš tam zlé síly, inu,

musíš vyrazit hned ven!“

„Dobře táto, půjdu tam!“

Běžel osedlat si oře.

Táta nepomohl mu, musel sám,

musel cválat ke strašné hoře.

Jak čas letěl, už tam byl.

Pustil koni oprátky,

se slovy svými zbyl:

„Vrať se! Vrať se na svátky!“

Kůň poslechl svého pána,

rozběhl se někam pryč.

Chlapec bouchl do dveří.

Vytáhl svůj zaschlý bič.

„Kdo je tam? A co ho přivádí?

Přišel jsem sám?

Copak se rozvádí?"

Slyšel chlapec z dveří hlas.

„Pusť mě dál a vyhni se mně!“

říkal nebojácným hlasem,

až zachvěla se kolem země.

Máchl kouzelným klasem.

Dveře rozlétly se do vteřiny,

vešel dovnitř zběsile,

kolem sebe spatřil peřiny.

Byla to past, jémine!

Peří zahalilo mu zrak,

promžoural si dlaně.

Místo světla viděl vrak,

v kterém byla, nastražena saně.

Máchl klasem, jak jen moch,

nějaká osoba seděla v sedle,

i když to je hodný hoch,

trefil se nám vedle.

„Ha! Ty ubohý chlapče!

Nezabiješ mě na sani,

ty natvrdlý vrabče!

Ani nevíš kde má paní!“

„Skrývá se nahoře v síni!

Tři úkoly pro tebe,

v démonovi líhni.

Přemůžeš-li démona, spatříš ještě nebe.“

„Dobře ty zlý démone, který si sám sebou,

půjdu nahoru, kde květy kvetou.

Až přijdu, vypořádám se s tebou,

budu s paní, za první metou.“

I vydal se tam mladý chlapec,

spatřil tam obraz sličné dívky.

Vzápětí se schoval za pec,

jelikož proti němu rozlétly se dýky.

Zapíchne se dýka vedle jeho hlavy,

vzhlédne k obrazu princezniny.

Zapomene na dobré mravy,

shodí obraz zříceniny.

Byl to dvojník obrazu.

Chlapec objevil se v něm,

nedošlo však k úrazu,

byl to pouhý sněm.

„Je tu druhá zkouška!

Dávám ti tu otázku,

u téhle odpovědi, nesmí vadit mouška,

protože je na tomhle provázku!“

Řekl tmavý muž chlapci

„Otázka je takhle:“

Každý mě zná, ale neviděl mě v akci,

snaží se mě vyhnout zvadle.

„Jsi smrťák!“ řekl hbitě.

Zadunil se celý sněm,

chlapec se objevil v bytě,

krásná žena, byla v něm.

Pojď, ať rychle utečeme,

nesmíš však se ohlížet,

budeme dělat, jak můžeme,

kůň náš, bude před vchodem vyhlížet.

Inu popadl svoji lásku a běžel vpřed,

v první chodbě spatřil zlato,

přeskočil mu žaludeční vřed,

proto zastavit se musel na to.

„Počkej tu chvíli!

Jen naberu si hrst,

ať při mě stojí víly.

Přísahám ti na svůj prst!“

„Ach nechoď! Už nemáme čas,

za chvíli tu bude démon.

Nepomůže ti ani ten klas!“

řekla princezna chlapci.

On nabral plné hrsti zlata,

poté kráčel do dalších vrat,

ve zlato se proměnila vrata.

Místností projel elektrický zkrat.

Ha! Třetí, zkoušku neobstál si!

Chamtivost tě vraždila,

budeš pod mou mocí navždy,

jeho duše praštila.

Autor: Barrys (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Démonův hrad: