OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Dvě ženy, kouzlem opředeny

Po dlouhé době ahoj! Tímto vstávám opět z hrobu a zapracuji na svých restech (UZ, Defekt a další). A jen pro začátek... Báseň, která se vztahuje k obrázku a barvitě líčí kouzlo, které v sobě skrývá. Myslím, že obrázek je dostatečně zajímavý a tak mě při pohledu na něj začala objímat múza. :o)

16.09.2014 (14:00) • Chensie • Básničky • komentováno 8× • zobrazeno 1097×

 

Ženy, jež představují noc a den.

Pro tebe vnadným snem.

Pro jiné realitou danou,

za kterou jejich duše planou.

 

Jedna je něžná jako víla.

Je jako vzduch, celá bílá.

Vznáší se a křehce mává křídly.

Unavení básníci se v ní vzhlídli.

Připomíná nám vzácnou múzu,

pro nás vznešenou pózu,

když vdechujeme její svěží vůni,

tak vlahou a vřelou,

když dává našim snům nit

hravou a neotřelou.

 

Druhá jako samo hvězdné nebe.

Srdce duní a svírá se uvnitř tebe,

když pohledem temným jako dva pomníky

rozžehne v tobě rudé žhavé uhlíky

mocné a prastaré fantazie.

Ukáže ti, že ona to řídí a vede,

zatímco my plni nostalgie

snažíme se udržet v sedle

a psát tak, jak vnímame její krásu.

Hravě a svižně,

jako znělost jejího hlasu,

když ocitáme se v bublině času,

který řídí ona

a vkládá nám do duše slova,

která by neměla býti vyslovena.

Ona je hřích - ona je vytoužená.

 

Zástupy a davy snílků

ovládají tyto dvě.

Jedna šaty barvy sněhových bílků.

Druhá, co ovlivní tvůj svět

jen pouhým pohledem

- stáváš se jejím nohsledem.

 

Jsou křehké a ty máš pocit,

že tvořeny jsou z měsíčního svitu.

Uprostřed snu bys procit,

jen abys zachoval jejich intimitu

a dál z nich čerpal.

Jako hladový z nich pil.

Jsou tvým snem

- a tys je oživil. 

Autor: Chensie (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Dvě ženy, kouzlem opředeny:

Endersone, chceš diskutovat na úrovni? Chceš mít kritiku na úrovni? Tak se nauč pravopis. To je první pravidlo diskuze. Až to budeš umět, můžeme si spolu popovídat. Do té doby se vrať na základní školu, kde by Ti jasně dali najevo, že za ty Tvé malicherné chyby bys při diktátech měl jasný pětky. Jsou lidé, kteří umí psát, soustředit se na komentovaný text i na svůj komentář a ke všemu mají pravopis správný. S těmi ráda povedu debatu, protože budu jejich názor akceptovat. Když chybám, ze kterých mě bolí oči, říkáš malicherné, nemáme se my dva spolu o čem bavit.

Enderson: Možná, že kdybys nebyl líný a konečně si založil shrnutí, lidi by se s tebou radši bavili a diskutovali...
A český slovosled by opravdu nebyl k zahození, přece jen jsme češi, tak tomu alespoň trochu vykazujme úctu, ne?

Malicherné chybičky. Soustředil jsem se především na tvůj text, nikoli na to kde mám a nemám čárku. Můj slovosled je můj a to i kdybych psal jako Mr. Yoda. Nehledě na to, že čárka se příše před "že", nikoli za.
Nehledě na to, že předmětem těchto komentářů má být vyše popsané dílo, nikoli komentáře pod ním.
Teď k otázkám:
Jakých faktů jsem se nedržel a co jsem si domyslel?
"Možná, kdybys přestal hledat něco, co v textech nenajdeš..." Co hledám a co v textu není, že ti to tak vadí?
Co je na mé kritice neopodstatněného?
(Chci na toto téma diskutovat, ne se hádat.)

Díky za Tvůj dlouhý komentář. Tvůj názor je pro mě určitě zajímavý, ale když si chceš hrát na skutečného kritika, je potřeba se držet několika věcí.
Za prvé pravopisu! (Četl jsi to po sobě?)
A za druhé se musíš držet faktů a nedomýšlet si něco, co v textu není a co tam opravdu nenajdeš. ,o)

Kousíček opravy, protože na tolik chyb se mi vážně nechce ztrácet čas. Čárky, překlepy, dokonce i chybně psaná slova. Prostě pravopis, který Tvůj komentář hyzdí. Možná, kdybys přestal hledat něco, co v textech nenajdeš, a zaměřil se víc na své komentáře, stál by Tvůj komentář za víc, než pár pohledů. Nemám ráda chyby. Bolí mě z nich oči, takže kritika fajn, ale musí být opodstatněná a dobře napsaná. ,o)

Kousek oprav. A to jsme jen na začátku!
* "Skalpel, prosím..." - čárka!
* Tento verš mne - pro lepší slovosled doporučují Pravidla českého pravopisu doporučují užívat výraz "mi" (Píše se to s měkkým i, kdybys právě z tohoto důvodu to slovo nevyužíval.)
* - okamžitě, hned na začátku, vyrazil dech a musel jsem se přemáhat číst dál. - čárka!
* Celé to staví na tom, že jsou... - Za "že" se píše čárka!

Máš tam toho tolik, že by mi to opravdu zabralo hodně času a to za to nestojí. ,o)

Omlouvám se za tak obsáhý komentář je to však ta kratší verze...

"Skalpel prosím..."
´Ženy, jež představují noc a den.´ Tento verš mne okamžitě, hned na začátku vyrazil dech a musel jsem se přemáhat číst dál. Zní to naprosto nepoeticky, brutálně a hrubě. Spíš to zní jako obyčenjá knižní věta. Ale to není jádro problému.
Celé to staví na tom že jsou zde požity obyčejné, suché a nemastné pseudoverše, doplněné naoko vznešenými rýmy, načež použiješ terminologický jazyk a celé se to tak nějak divně kroutí od jednoho k druhému. Po pravdě forma je hrubá a barbarská, ale je stálá a to se musí nechať že ač se to na první pohled zdá býti nepoetické tak to má jistého ducha. Řekněme že formou se raději zabívat nebudu, neboť bych se upsal k smrti :)
Zaměřím se na myšlenku a obrazy, ve kterých ti vytknu (ano předem na to upozorňuji) jedotlivé charaktery, ale zároveň ti je pochválím. Jistým způsobem mě to uchvátilo.
"Bílá," jíž představuješ jako bílou holubičku (obrazně řečeno) je vlastně jen arogantní pózerská a namyšlená nána.
"Černá," jíž představuješ jako ploditelku hříchu, havrana, označíš za špatnou a přesto je to ta, která má v rukou čas (čili neutrálno) a zároveň je to ta kreativní, plná fantasie, a jistého druhu porozumnění, zároveň s vůdčí silou, terá je tolik potřebná pro životní směr. Nejdříve jsem to vnímal nedutklivě, nelíbilo se mi to a bylo mi to divné, ale po chvíli jsem došel k názoru, že je to vlastně reálné. Všeobecně uznávané dobro je povrchní a naopak všeobecně uznávané zlo je přívětivé. Je to ironické ale jak jsi sama v díle popsala je to tak.
Co jsem však nepochopil je důvod kombinace kterou jsi použila. Je to metaforická báseň, která je zároveň óda na dvě ženy, přičemž óda je nucený chvalozpěv, který má postavu v zákulisí jakýmsi způsobem přesvědčit že vidí to co vypravěč chce aby viděl. Jak jsi to mohla tak dábelsky zamotat. Je v tom hříčka, zápletka, rébus a proradnost zabalená ve zmuchlaném alobalu (je to sice lesklé ale nevypadá to nejlíp).
Tohle je tak divný, že netuším jestli ti vytknout tu obrovskou škálu "špatně" ve formě, nebo pochválit tu obrovskou škálu "dobře" v obrazech. Je to to nejmatoucnější dílo jaké jsem tu viděl...
"Budeme šít sestro..."

Ano, paní profesorko, chtěla jsem obohatit mudl svět o svou báseň. XD Když já už se nikde jinde chlubit nemůžu a doma mi to číst nechtějí. XD

Ha! Tohle jsem už dnes někde četla, to je mi ale náhodička!

Přidat komentář:

Nick:

Text: