OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Jednou smrtka zazvoní

21.07.2016 (12:00) • ostravak30 • Básničky • komentováno 0× • zobrazeno 1068×

Až jednou smrtka zazvoní,

otevřu jí a pozvu dál.

„Dáte si čaj nebo kafe?"

Pročpak bych se smrti bál?

Něco spolu vypijem,

možná dáme po půlce,

povíme si, jak žijeme,

nad osudem zapláčem.

„Vždyť já jsem vlastně taky

malá, naivní chudinka,

lidem beru životy,

zabíjím i miminka.

Duše mrtvých vedu

většinou spíš do pekla,

dětem matky, otce beru,

vždyť jsem vlastně hodně zlá."

A tak smrtka u mě sedí,

původně mi přišla život vzít,

teď však jenom pláče

a já tiše pláču s ní.

Říkal jsem si, kurva, mám

tak strašně těžký osud,

že je na tom někdo stejně,

netušil jsem dosud.

„A víte co? Já na to seru,

tohle je práce na hovno,

práci v pekle ihned beru,

budu trestat zločince."

A hodila kosu

rychle někam do rohu,

jenže... kdo mě teď odvede

z toho mého brlohu?

To je dneska blbý svět,

ani na smrtku není spoleh,

nervózně si koušu ret,

tenhle konec na mě doleh.

Co teď ovšem budu dělat,

kdy zas zvonek zazvoní,

nezbývá než prostě čekat,

až pach síry zavoní.

Autor: ostravak30, v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Jednou smrtka zazvoní: