OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Konec času

Na stěně v kuchyni nám visí bicí hodiny na klíček. „Když se hodiny natočí, musí vydržet jít nějakou dobu. Pokud se zastaví o poznání dříve, znamená to, že někdo blízký zemře."

01.06.2014 (13:00) • Ronnie • Básničky • komentováno 7× • zobrazeno 1382×

V hluchém tikání zaniká
zvuk posledních chvil.
Rozechvěle sebou mžiká
ručička ze všech sil.

Tik-tak, tik-tak...

Času již nebývá o moc víc,
už krátí se dlouhý jejich čas.
Až zjistí, že nemají vlastně nic,
než Vševědův zlatavý vlas.

Tik-tak, tik-...

Víc než tisíce mají přání,
však vyslovit smí jen jediné.
Ke konci času se sklání,
nechce již víc, co je laciné.

...-tak, tik-...

Pokušení směle podléhá,
svá ozubená kolečka zastaví.
Strojek zvuku svého zanechá
a převozník po Styx tě přepraví.

-.

---

Není to dokonalé a není to ani zdaleka dobré. Vlastně je to špatné.

No, když jste si přečetli můj názor na mou básničku (hmm... zajímavé, znepokojivé), jistě se ptáte, proč to sem dávám, když i já říkám, že je to špatné.

Odpověď je jednoduchá. Nevím. Nemám tušení ani omluvu pro to, že to tady je. Prostě to tu je a je to tak. 

:)

Autor: Ronnie (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Konec času:

TheCyanWolf: Děkuji. :)

Nemám slov, dynamické a nápadité, takže: !

Ryuu: No, řekněme, že už jsem ji předložila někomu, kdo se v tom vyzná. :-) Ale děkuji.

Lucienne: Děkuji. :-)

Ver: V prvé řadě je mi ctí vidět tě pod mým dílem. :-)
Jsem ráda, že jsi mě poučila. Kdysi mi to říkala babča, ale nevěděla jsem, jak to bylo přesně. Takže tolik k tomu, na kolik jsem s touto pověrou seznámena.
Mínění o sobě opravdu nízké nemám, ale jak jsem jiz psala výš, dávala jsem to číst někomu, kdo se o poezii zajímá na profesionální úrovni (resp. má na to výšku) a jeho hodnocení nebylo zrovna plné sluníčka, duhy a jednorožců. So... klidně ohodnoť i formu. Vim přibližně, co čekat. :-)

Maria: Díky. :-)

No... mě se to docela líbí!

Řekněme, že máš zajímavé téma. Zrovna nedávno jsem na tohle diskutovala. Víš, odkud se taková pověra vzala? Protože když má člověk hlasitě tikající hodiny v domě a slyší je pořád, tak se jeho srdce naučí bít podle jejich rytmu. Ve chvíli, kdy se pak hodiny pokazí a přestanou tikat, tak jeho srdce podle jejich vzoru taktéž přestane bít. Takže vlastně to není tak, jak je to ukazováno v některých filmech a popisováno v knihách, neplatí, že člověk zemře a hodiny se zastaví. To nikoliv. Hodiny se zastaví a člověk zemře. Takže Ruu, ano, lépe tím klíčkem neotáčet.
To jen k tématu, které jsi jinak popsala krásně a přesně tam vložila tu myšlenku, byť nejsem si jistá, zda jsi zmíněné informace znala. Každopádně, formu hodnotit nebudu jednak z toho důvodu, že už tak o sobě máš nízké mínění a pak taktéž proto, že nejsem zrovna nejvhodnější poetický kritik s mým talentem. Proto pouze říkám, že je to tématicky skvělé .

Myslím, že by byla škoda, kdybys ji sem nedala. Verše sedí hezky i rytmus hezky pasuje, mně básnička nepřipadá nijak špatná. Je sice pravda, že jsem si ji musela přečíst dvakrát, aby mi vlastně došlo, co jsi tím chtěla říct (což ale může být vedlejší následek toho, že se tu už bůh ví jakou dobu snažím namlátit si do hlavy chemii a mám pocit, že z mého mozku se stal vařený květák ) ale jinak si myslím, že se ti básnička moc povedla a mě se rozhodně hodně líbí. Ta první sloka je vážně krásná

Mít doma takové hodiny... Nikdy tím klíčkem neotočím, jsem v tomhle ohledu strašně pověrčivá (-.-)"

Mě se tvá básnička líbí. Nemusí být dokonalá, ale proč by nemohla být dobrá? Minimálně ta třetí sloka je opravdu krásná... Jsem ráda, že jsi se o ni podělila.

Přidat komentář:

Nick:

Text: