OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Láska trochu jinak

Ani vlastně nevím, jak mě téma této básničky napadlo, ale myslím, že se mi konečně povedlo něco trochu poučného, vlastně mi připadá jako nějaká zveršovaná bajka... Je to říkanka, kterou jsem sepsala úplnou náhodou, ale když nad ní tak přemýšlím, docela se mi povedla...
Jeden úžasný človíček mi řekl, ať ji zkusím vypustit do světa, že se třeba uchytí, tak já to tedy zkusím tady...
Doufám, že se nad ní alespoň někdo zamyslíte...
PS: Pozor! Je chytlavá! :D

21.01.2012 (12:00) • Ary • Básničky • komentováno 9× • zobrazeno 1150×

Láska trochu jinak…

 

Seděl si na kytce pavouček malý,

celého světa a všech lidí znalý,

nepoznal jediné, nepoznal lásku,

čekal tam na ni, jak na jistou sázku.

 

Čekal tam smutně, ve dne i v noci,

bál se, že milovat nebude moci,

náhle však přišla, velká jak květ,

z kusadel kapal jí lákavý jed.

 

Na osmi nožkách tiše tam stála,

s pavoučkem společně mile se smála,

z očíček do očí také si koukali,

společnou písničku o lásce broukali.

 

Pozval ji na mušku, na zlaté štěstí,

netušil, že takhle konec si věstí,

netušil, že láska může být zlá,

zasněně vrkal: „Ta musí být má!“

 

Nevadilo, že byla větší než on,

společně nalezli života tón,

tak spolu zůstali, měli se rádi,

víc nežli nejlepší dva kamarádi.

 

Však z jejich přátelství nezbylo nic,

zřejmě se zrodilo i něco víc,

jednoho dne, když už se smrákalo,

pavoučka překrásné tělíčko lákalo.

 

Říkáš si: „Kde je ta zrada?“

„Kdy už mu konečně nastaví záda?“

Všechno vypadalo tak něžně, sladce,

jak splétání sítí – obrace, hladce.

 

Když bylo po slastném množení druhu,

ulehli oba do pavučin kruhu,

a když zas konečně přicházel den,

pavouček zašeptal: „Miluj mě jen.“

 

Pavoučice úsměvem zakryla stud,

však náhle se objevil prazvláštní pud,

chvilinku slaďounká slůvka mu předla,

a pak tak najednou pavoučka snědla!

 

Z lásky se narodil potomek maličký,

ona však obula cestovní botičky,

šla hledat do světa pavoučka jiného,

krásného, silného a hlavně mladého.

 

Teď už vše chápeš, nejsi hlava dutá,

láska je, to si piš, krásná i krutá!

Až budeš znát ten příběh pozpátku,

povím ti, povím, takovou pohádku:

 

Seděl si na kytce pavouček malý,

celého světa a všech lidí znalý…

Autor: Ary (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Láska trochu jinak:

všem moc, moc děkuji za pochvalu i za kritiku tyhlety komentáře mě vždycky nakopnou k dalšímu tvoření a za to jsem vám moc, moc vděčná

hej dobrý si to čtu už po třetí!! vážně super

Úžasné, nevím, co jiného k tomu říci.. :) :D

Je úžasná, krásná, chytlavá a originální... Kolik lidí píše o lásce skrz pavouky? Zbožňuju ji...
Sice už jsem ti to jednou říkala, ale stejně mi to nedalo... Mohla bych jí chválit donekonečna...

peeekna rozpravocka XD vazne sa mi to pacilo.

Zprvu mi to přišlo trochu dětinské, jak by ne, když je to o pavoučkovi. Ovšem má to hlubší myšlenku, není to žádná patlanina, ale rýmy dokonale sedí a okouzlují. Mně se tohle neskutečně líbilo. Bylo to bezprostřední, vychutnávala jsem si každé slovo. Zapletlo mě to do sítí a tahle pohádka, básnička, životní moudro, mě prostě naprosto oslovila! Název mě sice moc nezaujal, ale o to dokonalejší a prozřetelnější byl obsah. Tleskám!

Perex jsem si četla, hned po tom, co jsem začala číst to jádro, tak jsem ho zapomněla. Což mi ani nevadí, na můj vkus byl až příliš dlouhý, akorát brzdil od otevření toho skvostu. Vím, že to má hlubší smysl, co se lásky týká, jaká dokáže být... Toho je plno, takže já se spíš zaměřila vážně na ty pavouky, protože to samotné mi přišlo zajímavé a jedinečné. Bylo to veselé, smutné, ale celou dobu milé. A, jak se zpětně dívám na perex, taky vážně chytlavé.

Attio, tak to jsem ráda díky

Páni to je úžasná básnička. Moc se mi líbí

Přidat komentář:

Nick:

Text: