OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Ledový polibek

Další básnička. Nevím, jestli se bude líbit, ale doufám, že ano. Vaše Nerea

10.11.2011 (12:00) • • Básničky • komentováno 6× • zobrazeno 1145×

Ledový polibek

Bylo mi zima,
přestože jsem stála mezi nima.
Jeden z nich mě objímal
a zdálo se, jako by můj chlad už nevnímal.

Když mi dal polibek, jeho rty se zachvěly
a další už pak nechtěly.
Druhý den si našel rty teplejší,
milejší i jemnější.

A já zůstala zase sama,
bylo mi zima
a zase jsem stála mezi nima.
Myslela jsem na muže,
který mi jednou pomůže.
Na rytíře ve stříbřitém brnění,
který teplo mého těla snad oželí.

A pak se tu najednou objevil
a nad mým chladem údiv nejevil.
Bral mě takovou, jaká jsem
a líbá mě vždy s úsměvem.

 

 

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Ledový polibek:

Krásné, úžasné! :) Moc se mi to líbí. :) Fakt krása. :) Jen tak dál!! :)

Já... díky moc. Texi, pokusím se dát si na ty chyby pozor, ale nic neslibuju.
Nevím, co říci mám
a tak těmito verši děkuji vám.
Opravdu díky. Kdyby jste chtěli číst nějakou básničku, toto je můj blog: www.nerea.blog.cz

Z téhle básně jsme unešená. Teda povedlo se ti to. Taky bych chtěla takhle psát básně... jenom tiše závidím a těším až zase něco napíšeš.

nadherna... Tak vzlastni... Ale tak nadherna...

Tak předem, ty chyby byly strašný. Opravdu. Bez urážky - může, mím... Brrr.
A zbytek?
Už jsem nesčetněkrát varovala, že jsem na poezii náročná a většinou moje hodnocení nepotěší. Nooo, tak ty jsi výjimka.
Tvůj kousek byl jako zlatavý valounek v písku, který se nečekaně vynořil z netušeného zdroje.
Okouzlila jsi mě jak tématem, tak i zpracováním. Žádné nucené rýmy. Žádná degradace na pouhou říkanku.
Mám ráda, když poezie má nějaký příběh a dýchá emocemi bez ohledu na nějaké tempo či rýmování. A přesně toho jsem se u tebe dočkala. Četla jsem tohle několikrát a pokaždé se kochala.
Takže máš můj obdiv a doufám, že se od tebe dočkám dalšího podobného dílka.

A ještě dodatek:

Přidat komentář:

Nick:

Text: