OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Miluji Tě

Je krásné, když má člověk nejlepšího přítele. Je ještě krásnější, když má člověk lásku. Ale ze všeho nejkrásnější je, když člověk, kterého tolik milujete je i zároveň vaším nejlepším přítelem, vaší spřízněnou duší.

23.08.2012 (13:00) • TryingInnocent • Básničky • komentováno 5× • zobrazeno 1140×

Miluji Tě

 

Miluji tě,

ani nevíš jak moc.

Postrádám tě.

stejně jako zářící měsíc noc.

Chovám k tobě hluboké city,

důvěru a bezpodmínečnou lásku,

nedokážu to popsat slovy,

věř, že na tebe nikdy nezapomenu.

Dříve to bylo o závislosti a strachu,

teď je tu však volnost,

a tentokrát se bát už nebudu,

protože mi stále věnuješ pozornost.

Ať už se stane cokoli, 

vždy tady budu pro tebe,

ať už vzdáleni si budeme jakkoli,

dávej pozor na sebe.

A pokud je tvým přáním odejít,

pak tě nechám jít.

Ale pokud chceš se mnou být,

tak spolu můžeme navždy šťastně žít.

Autor: TryingInnocent, v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Miluji Tě:

Předem všem moc děkuji za komentáře + kritiku. Nejsem samozřejmě nějaký velký básník..
Rozumím tomu. Nemůžete cítit to, co jsem cítila já v tu chvíli, kdy jsem to psala. Každopádně si z toho beru ponaučení.
Nešlo mi až tak moc o to, aby ta báseň někoho zaujala. Byla to spíš má vlastní báseň o tom, koho miluji a tak jsem to chtěla nějakým způsobem vyjádřit.
Vzhledem k tomu, že pravá láska není závislost na určitém člověku, ale počítá se v tom i svoboda, tak jsem to sem zahrnula také.
Ještě jednou děkuju. :)

Psát o lásce je těžké, nikdy bych se do ničeho takového nepustila, protože bych to dopadlo podobně jako u tebe nic z toho necítím. Chtělo by to více zabarvených slov. Ale chválím tě za odvahu.:)

Bylo to takové, že jsem přečetla a nic ve mně nezůstalo. Narazila jsem na překlep a ty rýmy mně osobně neplynuly. Čekala jsem šťastnější obsah, ale on mě vlastně dost zmátl - tak odchází někdo, nebo ne? Jak to vlastně je? To se s ním loučila, protože se rozhodl od ní prchnout, nebo to jenom tak nadhodila nebo co? Ten vztah tam pro mě jako pro čtenáře nebyl plně vykreslen (a vlastně ani záhadně), prostě a jednoduše to vůbec nechápu. Já ti nevím, vlastně si teď připadám jako blbec...

Jsem hodně kritická, co se týká básní.
A musím říct, že mě ničím nezaujala.
Když něco píšeš, druzí se do toho musí vžít, musí cítít to, co si cítila ty.

Krásné. :) Klobouk dolů

Přidat komentář:

Nick:

Text: