Můj milý poeto, mé srdce je jak zvon.
11.04.2014 (18:00) • Lus • Básničky • komentováno 5× • zobrazeno 1534×
Milý pane Hrubíne,
svět tak hrozně, hrozně, hrozně letí,
četli jsme vaše verše jako děti
a věřili, že víly v kapradí
se všemi těžkostmi života si poradí.
Můj milý básníku,
já jsem teď víla v kapradí,
a kol nikdo, nikdo, nikdo, kdo mi poradí.
Letí svět, sviští kolem uší.
Ztratí se vše? Zbude něco v duši?
Můj milý poeto,
mé srdce je jak zvon.
Blázen se s rozumem nepohod
a srdce zvoní, zvoní, zvoní, jak je jen jemu vhod.
A mně má rozskočit se hlava?
Co je blud, co myšlenka pravá?
Básníku...
Básníku?
„Nemarni čas a napiš si vlastní epitaf,
vždyť víš, kolik už padlo na horkou nemoc hlav.“
Autor: Lus (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Milý pane Hrubíne:
Nádhera...
Páni! 
Nevím, co říct... Tak snad: Nádhera!!! 
wow wow wow, přečetla jsem si to nahlas a je to krásné!
Krásné! :) Málokdy tu přečtu něco vážně hezkého a tohle k tomu rozhodně patří! :) 
Tak tohle je naprosto úžasné. Moc se mi líbí jak verše, tak to, co je do nich vloženo. Vše do sebe krásně pasuje a mám z toho husí kůži.
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!