OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Moje naděje

Tohle je báseň o touze, o snu, který chceš, aby se splnil víc než cokoli jiného... Snad se bude líbit. :-)

28.09.2011 (20:00) • NikkiMeek • Básničky • komentováno 5× • zobrazeno 798×

Snažím se dosáhnout dostat se výš

a neupadnout do temnoty níž,

vyrazit ke slunci brzy z rána,

a risknout, že se mi otevře brána.

 

Nejsem holka z velkého města,

chci jen, aby se mi ukázala cesta,

pak mým osudem to bude

a šipka správným směrem mě nasměruje.

 

Celičký den budu dýchat

a pořádně se dívat,

každý večer s mou vírou budu usínat

a po probuzení zase bojovat.

 

Musím odvahu v sobě najít,

splnit si své nekonečné přání,

nenechat svou šanci propásnout

a jak na povel pak vzlétnout.

 

Roztažená křídla mám,

oči otevřené mám,

jen čekám a nevím co dál,

však já stále doufám.

 

Nevyznám se ve hvězdách,

ale když se tam podívám,

vždy odpověď tam najdu,

tu cestu, po které půjdu.

 

Tohle je mé bojiště,

vím, že bez ztrát a chyb se neobejde,

ale též, že štěstí si pro mě zas přijde

a budoucnost překrásná si mě najde.

 

Jeden krok vše může změnit,

opatrně musím jít,

ale nikdy nesmím přestat věřit,

v to, co moje může být.

 

Ať je to daleko nebo blízko,

mně vzduch nedojde tak snadno,

plamen nechám stále hořet,

a neuhasne ho ani moře.

 

Mé srdce stále bije,

pro růži, která ještě poupátko je,

ale já rozkvetu jednou s ní,

a to má naděje je.

Autor: NikkiMeek, v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Moje naděje:

Díky moc i za tu kritiku, je to má teprve druhá básnička co jsem napsala, takže to musím ještě hodně zlepšit :-)

Původně jsem si taky myslela, že jde o to, že je z nějaké vesnice... Ale pak mě napadlo, že by se mohlo jednat jen o přestup na střední nebo vysokou školu a slečně jde jen o to se vyhecovat, že všechno bude fajn... Osobně se mi líbil jeden verš... To neustálé okecávání, že sílu mám, síla, síla, všechno dokážu, no... Hrůza...

Dovolila bych si menší kritiku, co a jak mně osobně v textu nesedí, a začala bych perexem. V něm oslovuješ čtenáře (druhá osoba čísla jednotného), ale ve zbytku poezie nemáš jediný náznak dalšího oslovení, což se s úvodníkem pře. Perex je od toho, abys vykreslila, o co jde v daném článku, aby upoutal čtenáře. A on by se třeba mohl domnívat, že jsi psala ne o něm, ale právě jeho oslovuješ - a přitom to tak není, píšeš to v ich formě.
+ Ještě ti chybí čárka mezi /chceš/ a /aby/. Ale to jen tak naokraj, ber to jako můj poznatek, kterého si ostatní ani nemusí všimnout. ;)
Rým ABAB je fajn, ale někde to tak úplně nesedělo a nepřišlo mi to dodržené. Např. /najít x přání/; /dál x doufám/; /hvězdách x podívám/; /bojiště x neobejde/. Když už jsme u té "stylistiky", není moc fajn, když do rýmu použiješ stejné slovo, viz. z textu /mám x mám/, pokud to není záměrně a nikde jinde se ti to neopakuje, což jsem jinde v textu neviděla. Taky to zakončení by se možná dalo napsat jinak, použilas ABCB a to se jinde ve tvé poezii nenachází.
A dějově... Moc jsem nepochopila, co s tím má společného to, že není z velkoměsta? Já třeba z velkého města jsem, a mám stejné možnosti jako kdokoliv, kdo není + ten, kdo třeba žije ve městě větším. Chvilkami mi přišlo únavné, jak pořád vykresluješ, jak se snaží (nebo o tom aspoň mluví), jak čeká, až se konečně něco stane. Ale pár slov a rýmů bylo hezkých, něco se mi líbilo, něco ne, ale to je samozřejmost (a já se asi pěkně rozepsala?), a doufám, že to nebudeš brát špatně, protože já se vždycky snažím najítím těchto chyb pomoct. Takže díky za prostor pro vyjádření se, už končím. :D

Jo kkdyž tak by se mi už hodila nějaká ta básnička o lásce

páni nádhera

Přidat komentář:

Nick:

Text: