OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Muž před zvonicí

06.05.2014 (19:00) • • Básničky • komentováno 8× • zobrazeno 828×

V daleké vesnici před zvonicí

stál starý muž.

Na hlavě měl beranici,

v ruce svíral nůž.

Nikdo ho neznal,

a tak tam stál.

On však ty lidi poznal,

oni nepustili ho dál.

Ve dne i v noci,

nikdo si ho nevšímal.

Samotě nebylo pomoci,

proto vesele zpíval.

Lidé povídali si o něm,

nikdo nechápal ho.

Kabátu žmoulal lem,

v krku bolelo ho.

Zpívat přestat musel,

na zem zhroutil se.

Nůž mu z ruky zmizel,

do něj zapích se.

Muž pomalu ztrácel krev,

nestál za pozastavení.

Jeden pes zavyl jako lev,

chtěl zatáhnout ho na sení.

Občané psa si všimli,

přispěchali k němu.

Muž dávno mrtvý byl,

oni odnesli ho ke knězi.

Ten na něj svěcenou vodu lil,

hrob vykopal mu na mezi.

V jeho kabátu našel svitek,

hned začal ho číst.

Utíkal na statek,

ukázat sedlákovi ten list.

„Vy bývali jste anděly,

z nebe vás však vyhnali.

Vy znali jste mě,

svrhli nás do stejné země.

Hledal jsem vás,

nastal čas pokojný zas.

Sejdeme se znovu v nebi,

S pozdravem váš anděl Lebi."

Pro ty, které moje poezie neodradila hned na začátku. ;)

Básnička, kterou jsem v pondělí složila při nudné fyzice... Každopádně doufám, že se vám líbila a zaujala. Nejsem ten typ, který píše dlouhé básničky, ale řeknu vám tahle hodina byla nejnudnější v celém mém životě... 

Je to můj první pokus o fantasy...

Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Muž před zvonicí: