Básnička vycházející z pocitu prázdnoty, osamění, z výčitek svědomí, nejistoty, kým vlastně jste. Když balancujete na hraně zapomnění...
16.10.2015 (13:00) • Lucienne • Básničky • komentováno 0× • zobrazeno 1198×
Ztracená tam, kde ztrácí se den,
kymácí na hraně zapomnění,
tolik kamení se hromadí v srdci,
stále tu je, však hmotná už není,
kymácí na hraně zapomnění.
Dobro a zlo bojují uvnitř,
ta válka burácí, duní a vře,
dobro se ztrácí, ona s ním mizí,
tolik emocí v nitru se pře,
ta válka burácí, duní a vře.
Stále se rozplývá a ztrácí se v noci,
ač úplně průhledná, nadále touží
mít v srdci světlo, znovu ho cítit,
to temno svazuje, bolí a souží,
ač úplně průhledná, nadále touží…
Než úplně zmizím,
zalži mi ještě jednou,
jak úžasná jsem.
Autor: Lucienne (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Na hraně zapomnění:
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!