OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Podívej se před sebe

21.01.2012 (14:00) • SaDiablo • Básničky • komentováno 4× • zobrazeno 1155×

Podívej se před sebe, vidíš tu krásu?

Brzy plně poddá se tvému hlasu;

a pořád slyším otázky, vyčerpají tě,

teď nemysli na nikoho, pouze na sebe.

A znovu ptáš se, zajímá tě proč,

přese všechny rady, nebudeš mít dost.

Jak nedáš si říct, že jsi to vlastně jenom ty,

vždyť to jsi celá léta, i poslední dny…

Však jediné, na co ses nikdy neptal,

jediná věc, na kterou jsi vždy nedbal,

to byl onen poslední, slabý nádech –

slýchal jsi vždy o konci, ve všech možných pádech.

Okolí tvé dumalo a kladlo rady na srdce,

jak žít, co astma, léky, možné deprese,

ne však, že to vše bys měl, to bych jistě věděla,

ne ale že bych si to přála a po všem toužila.

Jsem jako krysa, nemám jméno, nemám dům,

po cestě – té poslední – za tebou volám, přece stůj,

měj soudnost jako za živa,

nedělej, jako bych tu nebyla.

Nemusíš se vracet, klidně dělej si, co chceš,

ale až za chvíli, a bude krátká, to jen věz,

ve které dozvíš se, jak žít daleko tam žít,

protože z toho místa pak nelze odejít.

Děkuji ti, krátký živote, že ses zastavil,

přestože časem kvapným ses proslavil,

dovol mi představit se, čelíš právě smrti tváří,

ale neboj se, nevidíš, živote? Nežiješ.

I po ní se ti daří…

««»»

Není to nic světoborného, ale podnět k tomu byla právě ona smrt, která i přes nijaký hluboký zásah pár pocitů zanechala. Proto tady taky spolu tyto dva elementy nesoupeří, ale nechávají volný průběh tomu, čemu je svět předurčil.

Autor: SaDiablo (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Podívej se před sebe :