Ztratili se a už nenašli cestu. A tak putují od města k městu, od člověka k člověku, aby vzbudili lítost.
30.12.2012 (20:00) • Nerissa • Básničky • komentováno 5× • zobrazeno 1265×
Marně jsme lapali po těch,
co byli dávno ztraceni.
A dech se nám zadrhl na rtech,
sny krví jsou zkropeny.
Odešli navždy s větrem,
ti dávní poutníci.
Trmáceli se slepě světem,
z bolesti vázali kytici.
Na pouti zpívali rekviem,
když pozlátka ve větru cinkala.
Jejich sen byl spálen ohněm,
jejich naděje vždy končila.
A my po nich natahovali ruce,
snažili se je zachránit.
Jenže oni si hráli na slepce,
už se nechtěli vrátit.
Zoufale hráli na píšťalu,
prosili nás o odpuštění.
Oheň dohasínal pomalu,
nocí se neslo sténání.
Vyhasnul plamen,
zemřely duše.
Doznělo rekviem,
zmizeli plaše.
Autor: Nerissa (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Diskuse pro článek Poutníci:
¨Prostě od tebe jsou ty básně dokonalé. Já chci další
super báseň... vo mne to vyvolalo akúsi melancholiu.
Smutné, ale jaksi smířlivé... Je to zvláštní, ale když jsem to četla, každý verš mě kdesi uvnitř laskavě pohladil... Nevím, jak jinak to napsat (a nazvat), dlouho se mi to nestalo, už jsem zapomněla, jak se při tom člověk cítí. Líbilo se mi to, moc.
Palec hore :)
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!