OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Princezny čekají

18.08.2017 (09:00) • ostravak30 • Básničky • komentováno 3× • zobrazeno 1925×

Jsem mladá, přesto stále čekám

na prince na bílém koni,

už slyším dusot kopyt,

už podkovy zvoní.

Nejspíš mě konečně

běží z trní vysekat,

mé srdce je pusté,

snad bude mě mít rád.

Já stále čekám, až políbí mě

a já ze spánku procitnu,

pak se zničehonic najednou

v jiném světě ocitnu.

Snad už přijde ten,

co bude mě mít rád,

snad to bude ten pravý,

který bude o mě stát.

Jakmile se jeho rty

dotknout těch mých,

já oči otevřu,

zazní nesmělý smích.

Vždyť na lásku čekám

snad celá staletí,

možná jsem nedočkavá,

možná je to prokletí.

Až poprvé klekne si,

uchopí ruku mou,

mé srdce náhle změkne,

budeš mým a já tvou.

Pak budem spolu vládnout,

ty zemi, já v kuchyni

budu vařit pro tebe

a ráda i pro tchýni.

Jen ať trny proseká,

chci už šťastná být,

ať princezna nečeká,

chci se mu mladá zalíbit.

Tak princezna sedí sama

v tmavé věži,

uslzená přemýšlí,

kde princ její vězí.

I on ji chce najít,

zatím však bloudí tmou,

míří za svou vysněnou

krásnou princeznou.

Ne vždycky však pohádka

dobrý konec má,

stačí, aby osudy těch dvou

zaklela čarodějka zlá.

Tak princezna čeká

a pláče potají,

život plyne jako řeka,

ale všechny pohádky dobrý konec nemají.

Tak princové ve tmě tápou,

všechny pohádky dobrý konec nemají,

samotou bloudí a nechápou,

a chuděry princezny pořád čekají.

Autor: ostravak30, v rubrice: Básničky

Sdílet

Diskuse pro článek Princezny čekají: