OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Smile

Existují dva typy lidí.
První skupina si stěžuje na to, jak jejich život za nic nestojí, ve všem si najdou vždy nějaký problém a nejsou s ničím spokojení.
Druhá je však mnohem silnější. Protože se naučila překonat strach a dokázala se přes bolestné věci v životě přenést.
Chceme být šťastní - tak se proto rozhodněme! Štěstí je volba. :)

05.10.2012 (17:00) • TryingInnocent • Básničky • komentováno 4× • zobrazeno 796×

Smile x)

Rozhodla jsem se pro něco,

co bych kdysi považovala za nemožné,

a teď veselé shledávám všecko,

sny se pro mne stávají splnitelné.

 

Chyběla mi víra v život a sebe samu,

ničím jsem nedokázala zaplnit prázdnotu.

Ale teď se cítím tak naživu a šťastná,

budoucnost má bude určitě překrásná.

 

Však stačilo mi, abych si uvědomila,

za co všechno můžu být vděčná.

Sama sobě jsem odpustila,

že byla jsem tak dlouho nešťastná.

 

Začínám chodit s hlavou vztyčenou,

rozzářenýma očima a úsměvem na rtech,

v náručí nesu lásku bezpodmínečnou,

ochotna rozdat ji ostatním ve společný prospěch.

 

Našla jsem světlo v té temnotě,

které mi přineslo chuť ještě pořád žít,

možná teď vypadám tak naivně,

ale já nikdy nepřestanu snít.

 

Teď mám radost,

která probudila se v mé duši,

už necítím osamělost,

která nedala průchod mé veselosti.

 

Důvodem, proč se směji,

je, že nežiji už jen v naději,

z celého srdce vše a všechny miluji,

už nic si nenechávám na později,

nelehké bylo vracet se k upřímnosti,

a tak i k dětské nevinnosti.

 

Smát se a být sama sebou,

nenechám se ovlivnit tebou ani tebou.

Díky tomu všemu, co už mám za sebou,

rozhodnu se být tou šťastnou.

 

 

Autor: TryingInnocent, v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Smile:

SaDiablo - Popravdě řečeno.. s touhle básní jsem si nedala ani moc práce a myslím, že to jde opravu vidět. Někdy mám dny, kdy se nedokážu vyjádřit a nebo když už, tak to dopadá takhle - jako takováhle popletená básnička. Když se na to teď podívám zpět, říkám si: Jak jsme něco takového vůbec mohla napsat? .. To je v pořádku. Stále se zlepšuji a protože mne to opravdu baví, nehodlám se toho vzdát, takže jedině budu doufat, že příště napíšu něco lepšího... Četla jsme tvé básně a jsou opravdu krásné. I když většina z nich je taková buď hrůzu nahánějící nebo smutnější, líbí se mi. To je také pravda no.. Na ty jsem zapomněla, jsem extrémista Taky se zajímám o tyhle věci a někdy mi to opravdu nahání hrůzu. Když to pak člověk ale pochopí, dívá se na všechno ve svém životě už z jiného, lepšího úhlu, takže pro duchovní růst je to určitě +. Cením si tvého názoru, díky
Stass - Rýmy mi dělají opravdu obrovský problém. Vždycky si řeknu: Tak napíšu básničku o tomhle.. a pak tam chci ty svoje pocity nějak dostat,ale většinou to musím pak třeba 3x předělávat, protože je to sice obsáhlé, ale postrádá to ty rýmy no. Já holt asi talent nemám, ale nehodlám s tím skončit, jak už jsem psala.. Baví mě to a tak v tom budu pokračovat. Díky za komentář.
Martinexa - Byla to jen taková popravdě nezpracovaná náladová písnička. :D Snad příště napíšu něco více srozumitelnějšího. Děkuju.

No, co k tomu říct. Snahu o rým tam občas vidím, ale je to pořád místy až do očí bijící. No, a ten obsah moc mi to neřeklo. Já mám básně hodně spojené s metaforami a přirovnáními a také by pro mě básně měly nést nějaké hlubší poselství. Nic proti já taky nejsem super básník, jen taková rada do budoucna:) Rozhodně myslím, že se na to dá pracovat:)

najprv som nevedela pochopiť schému rýmu (hej, to si hovorím básnik :D), rýmy boli dosť veľa nezrýmované (ale pozrime sa napr. na Hviezdoslava), niekto má buď veľa talentu alebo menej a vypracuje sa (ale rada povzbudzujem) píš ďalej, cvičením sa človek zlepšuje

Co se mě týče, asi by se mi to více líbilo v drabble nebo nějakém kratším příběhu na jednorázovku. Tento text mě ničím moc neobohatil a nevnesl do mě žádné nové pocity. Vlastně ani ty, co znám a o kterých tam píšeš.
Jistě, naprosto s tebou souhlasím, i s tvým poselstvím, u kterého bych ale někde ocenila lepší formulaci. Třeba to mohlo být i kratší a já... nevím... propracovanější? Je to těžký a nechci být zlá, protože vím, že nikdo není dokonalý a o svém psaní raději pomlčím, jenom mi prostě nesedí zpracování.
S perexem moc nemůžu souhlasit - podle mě existují tři typy lidí. Jeden je totiž smíchaný z těch dvou, o kterých píšeš. Nebo jsem divná a řadím se tam jenom já se svou povahou. Měla bych být flegmatický cholerik, ale já po otci zdědila spíš tu choleričnost. Na druhou stranu vím všechny ty věci, že vše špatné se děje kvůli něčemu dobrému, všechno má svůj důvod, vím spoustu o karmě a tak dál. Vážně jsem směs. Jsem šťastná, že žiju, to mi ale nebrání někdy si pěkně zanadávat a postěžovat si. Toť názor pouhého laika, už končím.

Přidat komentář:

Nick:

Text: