Básnička o tom, jak bolí křivda.
27.05.2015 (15:00) • Mea • Básničky • komentováno 2× • zobrazeno 1525×
Nebudu brečet, nebudu,
šeptám si pro sebe.
Spolknu všechny kousky studu,
tiše se dívám na nebe.
A přece je to k pláči,
křičí srdce rozhodně.
Pak jenom jedna slza stačí
a dočkávám se povodně.
Mysl a srdce vedou si spory,
já cítím jen jak to bolí...
Nezmáhám se na žádné vzdory,
jsem smířena s chabou života rolí.
A tak tu sedím pod nebem,
oči mám uslzené.
Už nemám nic za lubem,
štěstí je ochuzené.
Autor: Mea (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky
Sdílet
Diskuse pro článek Tiše se dívám na nebe:
LastHeartbeat: Mockrát děkuji za komentář. Jsem moc ráda, že se našla aspoň jedna dušička. 
Divím se, že tu ještě není žádný komentář... Protože tahle básnička se mi opravdu moc líbila. Je to smutné a i přesně tuhle náladu to ve mě vyvolalo. Rýmy jsou jak mají být a přitom je vše krásně sladěné.
Krásné 
Přidat komentář:
- English Gentleman - 1. kapitola
- Smrťák 3 (1. část)
- Setkání v lese
- The Killing Past (Prolog)
- Smrťák 2 - Kylův život za tajnými dveřmi 1/2
- Zdrávas Maria
- Smrťák 2 (1. část)
- Smrťák 1/2
- Who He Really Is
- Priznanie
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Jak přidám povídku? poslední články
poslední komentáře
Kdo je tu z členů? Klikni!