OurStories.cz ~ naše povídky - Básničky » Ve spárech

O vztahu. O strachu. Aneb V plodných dnech se chytám čehokoliv.

15.10.2012 (14:00) • SaDiablo • Básničky • komentováno 4× • zobrazeno 1218×

Neustává v rukou třas.

Jen mlhu vidím zpod tvých řas

a začínám se bát.

Do duše vlévá se mi náhlý chlad.

V dáli zřím jas ze dne snad,

a ty začínáš se smát.

 

Do stínů halí se mé představy.

Teď pozoruji zpovzdálí,

jak s krokem zápasíš.

Přestávám se s dechem prát.

Kolik toho může se mi stát,

až mě dohoníš?

 

V záři ohně taje led.

Ze země havran černý vzlét,

temný jako noc.

Křik rozlehl se v okolí.

Vždyť láska naše nebolí,

když nad ní máme moc.

 

Náhle ustal víček kmit.

Teď dokážem‘ jen spolu žít,

společně se smát.

V nitru cítím vřelý dech.

Dlaň tvá má mě ve spárech

a já začínám se bát… 

Autor: SaDiablo (Shrnutí povídek), v rubrice: Básničky



Sdílet

Diskuse pro článek Ve spárech:

Páni.. nevím, co k tomu dodat. Strach jsem dostala už po přečtení pár slov, pořád ve mně je takový ten pocit.. který jsem cítila, když jsem tu báseň četla. Zajímavé Líbilo se mi to.

Víš, co jsem si uvědomila? Že při čtení jsem nevědomě zadržovala dech :D... Ne, opravdu, každý slovo je tu jako drahokam, každý záblesk záškub a prostě, je to jak nějaká stínohra... Temná, strachová.

Tak tohle je, jako útěk od neznámého, který tě nakonec doběhne... Jako bych ke konci očekávala to nejhorší... Tohle je hlavně tedy o strachu...

Hezká skladba rýmů, nehledě na to, že ta atmosféra básně je tak temně skvělá. Já nemám zase opět co vytknout, mě se prostě tvé básně líbí:)

Přidat komentář:

Nick:

Text: