Profil uživatele YokoScarlet • OurStories.cz ~ naše povídky

YokoScarlet

Práva: přispěvatel

Reálné jméno: Kris

Bydliště: Brno

Věk: 20

O mně: Jsem dívka plná protikladů, která se netají svojí slabostí pro dlouhovlasé muže, což se jistě projeví v mých povídkách.
Ve volných chvílích, kterých je žalostně málo, se věnuji svým zálibám, přičemž ve snaze stihnout vše, nakonec nestíhám pořádně nic.

Kontakt:

E-mail: Yoko.Scarlet (zavináč) seznam.cz

Facebook: https://www.facebook.com/kristyna.janesova

Statistiky:

Moje články: 13

Moje komentáře

Titulek článku	Text
15.06.2016 (18:43)DrabbleNeodepsala...	Nevím jestli mne tenhle Double Drabble zasáhl tolik, že si procházím něčím podobným, nebo proto jak přesně jsi vystihla ten smutek a zoufalství, které vychází z bolavé duše... Každopádně je to smutně krásné.
13.05.2016 (16:32)BásničkyNoc plná štěstí	Moc pěkná báseň, přečetla jsem ji jedním dechem.
12.10.2013 (19:23)Ostatní FanFictionPokročilá teorie vrtkavého citu - Prolog	Shire, už chápu, proč se pod prologem této tvojí povídkou doposud neobjevil žádný komentář - prolog mi sebral (a jistě nejen mně) veškerá slova ze rtů. Věř mi, je pro mne těžší než kdy jindy napsat komentář, který by alespoň z části dohnal dílo tvého génia. Po celou dobu na mne dýchala krásně ponurá atmosféra - příznačná pro tu dobu - jež čtenáře vtáhne přímo do temných spletitých uliček, kterými se proplétá asketická postava mého milovaného Jonathana. Zkrátka krásné.
09.07.2013 (21:45)FanFictionWould you kindly	Drahá Shire, marně jsem se snažila proniknout do tajů hry Bioshick přes českou wikipedii (anglickou jsem raději nezkoušela ), ale něco jsem snad přece pochopila, abych dokázala alespoň dostatečně ohodnotit tvůj drabble. O:) (O tom směle pochybuji, tvoje výtvory nikdy nelze dostatečně ohodnotit, protože jsou zkrátka nadpozemsky supermegakawaii. ) Rozhodla jsem se, že nebudu zdlouhavě vypisovat, jaký ten drabble je (viz slova úžasný, dokonalý. božsky atd.), ale spíš se zaměřím na to, co ve mě zanechal. Ten pocit neumím přesně určit - je to směsice strachu, zmatenosti a přesto touhy poznat něco nové, něco zvrácené, co by mohlo lahodit mé duši psychopata. Je to jako když jsi mě seznámila s Johnem/Scarým. A já prostě vím, že ve svých temných chvilkách nebudu zpívat už jenom "London bridge is falling down, fallling down, falling down. London bridge is falling down, my fair lady." ale i "Would you kindly". Tvoje věrná fanynka Scarlet Hunter.
29.06.2013 (16:38)BásničkyKalich smrti	Krásná pochmurná báseň.
21.06.2013 (19:53)FanFiction ostatníGrell a jeho oblíbená záliba	Grell!!! :3 Povedená povídka. ^^ Koukám, že tu je více lidí, které bych mohla považovat za otaku.
04.05.2013 (0:32)DrabbleOdlišná kvôli orientácii	Velmi citlivé a zároveň odvážné téma. Už nějakou dobu se věnuji tématu homofobie a to nejen z důvodu mé bisexuální orientace, o které ví většina mých přátel a tak nějak ji tuší i spolužáci. Přece jen, když se věčně tulíte ke kamarádce a zajíždíte jí rukama pod tričko, tak to je trochu divné (kupodivu, tato kamarádka o mé orientaci ví, má přítele, ale moje doteky jí nevadí). Jinak velmi pěkně napsané.
02.03.2013 (19:38)Malby a kresbyFear and Madness	Shire, ode mě můžeš slyšet jedině konstruktivní. Je to zkrátka supermegakawaii.
17.01.2013 (23:59)Ostatní FanFictionKessy - Prolog	Na tvoji povídku jsem narazila náhodou a nelituju - mám ráda koně (no, občas se zdá, že ty pod plechovou kapotou mám radši, ale není to tak) a deprese ze ztráty blízké osoby mi byla dlouhou dobu věrnou společnicí. Navíc, když k tomu přidám tvůj styl psaní, který mě na první pohled zaujal, a nevím proč,... Rozhodně si přečtu další díl . A jinak souhlasím s Poisson - hlavně to neuspěchat, aby to nebylo absurdní...
11.01.2013 (15:51)JednodílnéPoslední přání	Vau, Míďo! To si děláš p*del! Povídka je suprová Donutila jsi mě k pláči... Ten konec... Ale ten konec! Sama moc dobře víš, co pro mě ta povídka znamená - nejen kvůli mé orientaci, ale sám osobně je to tvůj (náš) vzdor proti této úzkoprsé době plné předsudků.. Arigato
16.12.2012 (10:47)BásničkyTvá volba...	Tak tohle bylo... Dost DOBRÝ! . Vážně luxusní - mělo to obsah, spád a hloubku - a to i přes ten odstup a chladnokrevnost, která ve mě vzbuzovala podivný neklid, stejně tak jako díla E. A. Poea . Vážně povedené a ta písnička k tomu - výborná (a toho si važ, protože normálně tyhle písničky vypínám dřív, než se ozve prvních pár akordů )
11.12.2012 (19:00)JednodílnéDoktor Smrt	Wau! No, tak toto je... Prostě paráda! Tahle povídka je vážně dokonalá a já nemám nic, co bych k ní vytkla . Vážně super
11.12.2012 (18:37)FanFiction ostatníNebe	Wau - narazím jen na málo povídek, kde figuruje pár kluk/kluk a je dobře, že jsem narazila na tuhle. Je to pro mě nádherně sladké zakončení po hektickém dni plném stresu
29.11.2012 (22:33)FanFictionMy Muse	Moje nejmilovanější Shire, v prvé řadě bych Ti chtěla poděkovat za milé věnování, i když si myslím, že si to nezasloužím . Přece jen mi Doodlebug padl do oka jen díky tomu, že si jej zveřejnila v jedné ze svých povídek (jinak bych ho ani neznala ) a já se do něj naprosto zbláznila - tmavá pleť, umělec a ještě zvrhlý. Co víc si můžu přát? Je zkrátka dokonalý a to světlo si zaslouží (stejně tak i ostatní ) A teď k Tvému drabblu - je naprosto dokonalý a kouzelný! Dokonce až tak, že mi vykouzlil úsměv na tváři. Představa zvrhlého umělce, jenž tvoří své dílo, je naprosto hypnotizující, a to jak jsi to popsala z toho tvoří umělecké dílo, stejné hloubky jako obrazy Doodlebuga . Pokud by se mě někdo zeptal, co se mi na tom drabble líbí a zvláště na NĚM (vždyť kvůli svému obrazu zabil) řekla bych jediné: Oba dva pronásledují svoji múzu, přesně tam, kam je vede - po hlavě z útesu i do nebeských výšin - je jedno, kam jde, oni jdou za ní a věří ji. (Omlouvám se za použití Tvých slov z drabblu, ale právě tato část na mě působí přesně jako myšlenky a řeči lorda Henryho z Obrazu Doriana Graye - hypnotizují mě a já se jimi nechávám pohlcovat) Ty i Doodlebug si zasloužíte obdiv - nejen ten můj, ale všech ostatních Yoko Scarlet
25.11.2012 (22:59)ShrnutíPovídky od Yoko Scarlet	Kim, to je jednoduché na internetu si najdeš jakýkoliv obrázek, který se ti líbí, zmenšíš jeho výšku na 100 a nahraješ si jej do galerie je to podobné (vlastně stejné) jako když nahráváš obrázek pro povídku
25.11.2012 (22:12)Na pokračováníBlack Veil Brides - II. Ashley	Kim, tu máš návod, jak si vyrobit shrnutí http://ourstories.stmivani.eu/10-shrnuti/shrnuti-vasich-povidek/ Kdyby něco, tak mi napiš na shrnutí ráda ti pomůžu, pokud budeš chtít
25.11.2012 (11:02)Na pokračováníBlack Veil Brides - III. Jake 1	Jen menší prosba - nemohla by jsi si vytvořit shrnutí? Čtenáři by v tvých dílech alespoň měli přehled a nemuseli by se strachovat, jestli jim nějaká povídka neutekla
25.11.2012 (11:00)Na pokračováníBlack Veil Brides - III. Jake 1	Olala! Musím říct, že tato kapitola se ti povedla ze všech nejvíc! Děj je nádherný, plynulý, propracovaný,... Prosím, "nepokaž" to a neurychli ho v dalších částech o Jakeovi A jinak k příběhu nemám snad nic, co bych ti vytkla - jen mi to přijde jako kouzelná pohádka a ne krutá realita, ale to bude tím, že já dávám přednost sadendům, jelikož mi přijdou reálnější než happyendy - hold v tomto světě nekončí všechno tím šťastně až do smrti... Ale jinak to je super Yoko Scarlet
25.11.2012 (10:47)Na pokračováníBlack Veil Brides - II. Ashley	Wau! Ash zasněnej pohled vždy jsem ho z kapely měla nejradši - alespoň teda myslím - hold baskytarák je baskytarák . Teď k příběhu - nebudu ti psát, to co jsem psala minule. Nicméně jsem ráda, že možná v budoucnu příběh kapely Black Veil Brides rozpracuješ víc dopodrobna. Určitě by to stálo za přečtení a kdo ví? Třeba příběhem o nich uchvátíš nějakou jinou autorku, ona si poslechne nějaký jejich song a po několika týdnech ze začlení do BVB Army. Ještě se na chvilu vrátím k Ashovi - vykreslila si ho přesně tak, jak si ho představuju - nebezpečný nadržený svůdník s ochranitelskými pudy a romantickou dušičkou, který hrozně rád provádí šílené lumpárny Good Job, girl! Yoko Scarlet
24.11.2012 (23:42)FanFiction ostatníThrough the Looking Glass	Shire, tak jsem se rozhodla začít komentovat tuhle povídku ještě dneska večer – mám takový prapodivný pocit, že bych stejně přes bolest nastuzených ledvin neusnula, i když se mi klíží očka – asi usnu jako Jon až se úpně zhroutím a vidím to tak, že v pondělí či v úterý ve škole. Naši mě doma nenechaj – no to je bilance. Co se děje? Co se stalo Jervisovi? Tak teď jako vážně – Jervisi, co se kuva děje? Začínám z tebe chytat nerva taky Jone, neposlouchej ty hlasy... Lžou! Za toto všechno mohl chybějící klobouk? Asi bych měla přehodnotit svůj pohled na sebe – ještě nejsem šílenec... Škoda! Musím se snažit víc. Hledej, šmudlo... Ehm, tedy Jone opět postrádá smajlíka představujícího andílka* Jůj, tak to je opravdu hooodně velká barabizna, když tam prší, i když už neprší – ale nepopírám, že mě takové domy k sobě zvláštním způsobem přitahují – to jak dokonale odolávají totální destrukci je zkrátka kouzelné. Jů, cylindr... Já takhle jednou našla buřinku – ten rok jsem šla na karneval za Pana Tau xD Ano, roztomilost je nádherná vlasnost, ale většinou mě po chvíli začne nudit, omrzí mě a mám chuť ji přeměnit v bolest … Začínám se bát podobnosti mezi mnou a Jonem – sice by bylo úžasné skončit jako takový výborný chemik, ale neznat strach... Sice ho nemám ráda, ale ve chvíli, kd yho překonáš se stáváš silnějším – kdyby nebylo strachu, lidé by nejspíš nikdy nezesílili a byli by pouze loutky (jsou i teď), ale nebyl by žádný vodič Áááá – postrádá cit pro osobní prostor – takové lidi znám taky – já se k nim občas taky řadím, ale to musím mít jen jeden specifický druh nálady, a ten se naštěstí neobjevuje už tak často. On už našel Alenku? Kdy? Kde? Kde je ta Alenka? Asi dlouho žít nebude... Zkrátka J&J jinak to nejde! Tak Alenka je Jon jo? Tak to beru – jen mi to krapet nesedí – Jona beru spíš jako seme než jako uké, ale proč neporušit pár základních „pravidel“, které si jisté osoby pro psaní slash/yaoi vytvořili? Jů – jde se na vyprávění historie, to jsem na příbězích vždy milovala – pitvat se v minulosti postav (alespoň mi to pak pomáhalo, je trochu lépe poznat a pochopit) WOW, tak takový příběh jsem rozhodně nečekala …. Tímhle jsi musela zbořit všechny iluze o miloučkém Jervisovi, který by nikomu nikdy neublížil (nutno říct, že tyto představy jsem neměla – ale to jenom díky tvojí interpretaci jeho osoby) Co se to? Jon je princ na bílém koni... KAWAIII! Zhypnotizovat sám sebe? Jervisi, jsi šílenec! Ano, všichni jsme šílení a svět je pouhé jeviště bláznů Shire, chtěla bych ti říct, že zrpvu jsem neměla vůbec tušení, jak tuhle povídku okomentovat, a ať jsem ji u sebe v počítači četla sebevíckrát, tak stále jsem měla pocit, že i když je tahleta část celého komplexu povídek o J&J důležitá, dle mého názoru, tak pro mě byla... Uhm, jak bych to řekla – no, neřadím ji mezi tu nejoblíbenější ze série „Fear and Madness“ a to i přes to, že je z pohledu Jonathana. Ale přes to všechno jsem za ni vděčná – opět jsi zbourala kus té iluze, že Jervis je miloučký muž, který by nedokázal nikomu ublížit, navíc jsi to tak nádherně popsala (ať už počítám přechody mezi myšlenkami a normálním dějem, užité spojení slov a tvoji dokonalou a jeidnečnou schopnost vtáhnout čtenáře do děje), že se tomu zkrátka nedá nic vytknout! Opravdu klobouk dolů. Yoko Scarlet
24.11.2012 (22:32)FanFiction ostatníScared to Crow	Moje drahá milovaná Shire, tak dnes konečně dopředám Tvůj dárek k narozeninám (upřímně pochybuju, když je doma otec) – tedy alespoň doufám, že se někde nezaseknu – a pak už nastane normální systém komentování – přečtu, okomentuju (škola hold na tu hodinu až dvě počká) . Mám takový pocit, že Scary v této povídce bude přítomen víc než Jon a nějakým prazvláštním důvodem mi to nevadí, právě naopak, začínám mít pocit, že jsem si zamilovala Jonovu temnou stránku víc než tu dobrou Šramot? Že by se Jervis vracel a nesl něco velkého nebo něco táhnul – mrtvolu? Sakra! Chtějí mi zatknout Scaryho, teda Jona! Pomóc! běhá po pokoji do kolečka a snaží si vzpomenout kde mají vzduchovku Kterej hajl ho prásknul? Snad ne Jervis. Finnigan's → asi hodně blbá otázka, ale kdo/co to je??? Scyrýý, kde jsííí? Jon tě potřebuje, ty tupče!!! Uf, scary je na přijmu... Je hodně divné, že mě jeho přítomnost podivně uklidňuje? Je to jako kdyby stál vedle mě a jeho syčivý hlas mi dodával ten prapodivný pocit bezpečí, i když bych se spíš měla cítit nejistě... A to „Hickory Dickory Dock,.....“ to je úžasné – tu Strašákovštinu a ty říkadla, co jsi mi poslala si musím přečíst Celou akci, kdy Scary zdrhal, jsem přečetla jedním dechem, takže se k ní dlouze vyjadřovat nebudu – to zkrátka nejde! Je to dokonalé. Mám jenom pár poznámek – Debilní Batman! a Montoyová, sice jsi mě nepotěšila, ale za tu tvoji orientaci, jsi získala plusové body Scary, ty zbabělče, takhle nechat Jona na holičkách! Asi musím do Arkhamu – taky mluvím s krasami (většina se jich objevuje u mě ve třídě a tváří se jako lidi, ale jednu mám doma... plyšovou xD) Jů – popínavky Dva? Proč mám tušení, že to je Jervis? Úúúú – černoch... Čokoláda – no na co já dneska nemyslím! Geehee. Měsíc bez knih?! To snad ne! Ta psycholožka má dobrý vkus na knihy – mám takovej pocit, že bych tam konečně našla určitě Jámu a kyvadlo postrádá smajlíka andílka* Koukám, že já i Jon volíme spíše gesta než mluvu s psychology – nebo je necháváme vést monolog... Jáj, začíná mě děsit, že mám snad z každého Arkhamského zločince nějaký jeho rys... tímhle stylem skončím taky v Arkhamu Ano, nejlepší obrana je útok … Ale tahle doktorka si to nezaslouží, Jone... Nikdo nebude sahat na Jonův zadek! začíná mít chuť vraždit … Maximálně tak Jervis! Sakra! I Jervise zabásli! Shiiiit – nikdo se Jona nebude pokoušet zachránit... A ještě ho má na starosti taková mrcha! Chudák Jervis Ta ženská je fakt férová a zamlouvá se mi! Jo, kdyby takoví byli všichni, tak je Arkham uplně jiné místo. Co se týče postav – můj názora na Jonathana a Scaryho znáš, takže můj postoj k nim vyjádřím jednoduše – NOSOBLEEDING! Tuto povídku jsi napsala jako vždy úžasně – dokonalý děj, který nepozbýval na akčnosti v těch správných místech, povídka byla z Jonova pohledu,... Zkrátka nemám, co bych ti vytkla, což mě nehorázně deprimuje, jelikož na ódy a chvalozpěvy mi jaksi docházej nápady ale taky i slova! Což je jedna z věcí, za kterou tě nemám ráda – připadám si jako retard s malou slovní zásobou... Nakonec mi už nezbývá nic jiného než tleskat a klanit se: Yoko Scarlet
24.11.2012 (16:39)Na pokračováníBlack Veil Brides - I. Andy	Kim, BVB znám a to důvěrně - cca půl roku jsem poslouchala jenom je a všechny ostatní kapely pro mě byly tabu, teď je však poslouchám akorát, když na ně čirou náhodou narazím v playlistu nebo když nemůžu usnout a poslouchám "Saviour" - moji nejoblíbenější písničku od nich (hold se mi jejich songy oposlouchaly, ale čekávám, že za několik měsíců se vrátí na přední příčky). Teď k povídce - námět se mi líbí, akorát mi vadí velmi rychlý spád děje. Osobně si myslím, že kdyby jsi příběh Andyho a Dani více propracovala (více popsala tu pizzu u Dani, jejich první rande, Andyho uvědomování, že se do ní zamiloval atd.), tak vy povídka byla o mnohem lepší a samozřejmě by ses členům BVB mohla věnovat déle, protože třeba jen příběh Andyho a Dani na 5 a více kapitol, které bych si s chutí přečetla. Ovšem toto je jenom můj osobní názor, z kterého si můžeš něco vzít a nebo ho zcela ignorovat. Rozhodně je to však slibný začátek povídky o BVB
22.11.2012 (23:40)FanFiction ostatníLetters for Loneliness	Moje nejdražší nejmilovanější Shire, v úvodu svého komentáře bych ti chtěla poděkovat za supermilé věnování - skoro bych řekla, že si to ani nezasloužím, když tak mizerně komentuji (buď to jsou holé nesmysly, co napíšu, nebo na ten komentář čekáš přes měsíc - budu se muset polepšit ) A teď pozor! Rozhodla jsem si vytvořit řád, podle kterého budu vytvářet každý komentář, abych předešla nesmyslným blábolům, které vypovídají o tom, že můj mozek zdegeneroval. Dělala jsem si po celou dobu poznámky do Wordu, takže budeš mít zachyceny moje reakce na skoro každou scénu --> já takový "OMFG" a ty jen "WTF?" xD Asi jsem začala pochytávat mluvu svojeho budoucího manžela . Wau – ona vážně chce splnit ten slib – ta doktorka se mi začíná zamlouvat Jů – koukám, že nejsem jediná, kdo u psychologa volí metodu mlčení xD. Vždycky mě bavilo poslouchat doktorčin monolog a přitom si k němu v hlavě dodávat svoje uštěpačné poznámky – já vím, byla jsem a vždy budu příšerný pacient ohledně mojí hlavy Úkol? Nemůžu mít strach... opakuje si stále pro sebe dokola tak jaktože jsem dneska viděla video s Jonem, kde mu Batman nastříkal do obličeje toxiny strachu a Jon se začal bát Batmana, který se změnil v príšewru? Mám v tom bordel! Ale věřím tobě Dopisy? To už jsem někde slyšela přemejšlí Jé! Už si vzpomínám! O hodině psychologie jsem si to uváděli v metodách vyšetření – nebo se taky kreslí obrázky atd... Je zajímavé, co všechno na nás prozradí psychologie písma – nejen obsahově, ale i strukturově. Sakra! To ty kalhoty nemůžou spadnout? Jistá část čtenářů (nejspíše i vězňů, psychiatrů a jiných zaměstnanců) by se určitě ráda pokochala – například já Nebylo by možné znát celý obsah Jonova dopisu? Docela by mě co nádherně ironnického napsal – ale číst v originále bych to nechtěla – nejenže tam je ta angličtina (přežila bych), ale ty barvy duhy... Jediná kombinace já a barev je 17. května Já to tvrdím pořád, že škola není nic jiného než maskovaný blázinec! Tady je důkaz! XD Wau – koukám, že hierarchie je i v Arkhamu – a nestačím se divit – děkuji, že u nás na škole nic takového není, pač bych byla u stolu spodiny -_- Elita zmizela? To snad ne! Kde je Joker? odpovídá si sama poflakuje se na zdrávce v HK jako jeden z prváků – asi chvíli potrvá, než tam u nás sežene Harley vytahuje roztleskávačské pompony Doodlebug!!! Doodlebug!!! Doodlebug!!! Áááá – kdy už vystoupí na scénu můj oblíbený zvrácený umělec? Kde je Jervis? Doodlebug hovoří a já se nestačím divit – podobnou mluvu jsem viděla jen párkrát v životě a vždy jsem se divila, jak může někdo tak debilně mluvit (to byl ten důvod proč sjem si ho zprvu představovala jako pihovatého zrzka s popelníky na očích xD ). A jaké bylo moje překvapení, když jsem se o něm dozvěděla víc – OMFG! Je suprovej, i když ten jeho monolog, jsem si musela přečíst 3x abych ho pochopila – snad si časem zvyknu, pokud o něm budeš psát častěji, což doufám, že budeš. Sakra, kde je ten Jervis? Cože? To jako Bug pořád mele? Sakrá – to bych neměla chvilu klidu – tak to s tím manželstvím zas tak horký nebude. Super – člověku maj v Arkhamu pomoct a oni mu tam ještě tu psychiku víc pochroumávaj voskovkami! Co to je za debilní systém?! Já myslím, že by ten papír unesl mnohem víc ironie, ale rozmlouvat vám to nebudu Kalhoty padají, bohužel však nespadly a tak Yoko smutní čím dál tím víc – Jone, kalhoty dolů, prosím, prosím, smutně koukám. Hurá – řetězy jsou dole! (bohužel, kalhoty ještě ne – jop, budu s nima i nadále prudit xD) Jáj, ten parapet a déšť – připomíná mi to nádherné podzimní dny eště v době kdy jsem neměla tolik povinností – slrdovala jsem padající listí zbarvené podzimem, mapovala prsty cestičky dešťových kapek, pozorovala bouřku,... Copak se děje? Leland mi vždy přišla taková optimistka a teď? Začínám se bát o Jervise... Co si to o sobe Youngová doháje myslí? Trávit Jervise koňskými dávkami léků a ještě strkat nos do věcí, do kterých jí nic není? Si ze mě dělá pdel! Má štěstí, že není reálná, nebo já nejsem tam, jinak by moc dlouho nepřežila a já bych si vysloužila jednosměrný lístek do Arkhamu. Jonovo alterego je prozrazeno? Scarýý! nadšeně* Hochu, ale teď by jsi sem neměl lízt – akorát Jonovi zavaříš! No co jsem říkala? Akorát jsi to posal, ale nemůžu říct, že jsem nebyla ráda, když jsi se objevil – nevím proč ale jsi mi podivně sympatickej zkouší nabalovat Scarýho * … asi jsem vážně zešílela xD Jooo! Leland zabije Youngovou! Leland, do-to-ho! Leland, do-to-ho! Leland, do-to-ho! skanduje s pompony Rozhodla jsem se také vyjádřit k postavám – konkrétně k doktorce Leland a pár dalším. Zdá se mi to, nebo to je vážně celkem suprová ženská a jediná normální psychiatrička v Arkhamu? A když už jsem u doktorky Leland, měla bych tu jednu malou vítku – nefunguje k ní obrázek u vysvětlivek, což moji osobu zarmoutilo více, než by mělo. Že by se opět ozval můj binární kód? Doodlebug (sakra, tohle jméno bude těžké si zapamatovat). Nejdřív jsem si myslela, že to bude nějaký pošuk (a tím myslím vzhledově – proč jsem si jen vybavila nějakého zrzka s pihami a s popelníky na očích? ) a on to je naopak velice zvrácený pohledný umělec (jo, takoví kdyby byli i v reálu – no, kvůli svým dílům by nemuseli zrovna vraždit - ale zvrácený umělec, to je adekvátní náhrada za zvráceného chemika). Takže jak si to máš vyložit? Já se prachsprostě zakoukala! Ale Scarý je hodl Scarý, takže mě zakoukanost do něj neopustila. OMG! Jsem jak Bella – taky zakoukaná do dvou naráz – chytá schízy to je potupa pro moji osobu. Konečně se dostávám ke svému oblíbenci – jednou mě ty kapitoly z jeho pohledu zabijí – bože, jak já zbožňuju jeho styl uvažování, vyjadřování (pokud se vyjadřuje - miluji jeho nemluvnost), jeho nazírání na svět – jsem jím omámena/ovlivněna stejně jako byl Dorian Grey lordem Henrym. Jinak hrozně moc děkuju za vyčerpávající poznámku pod čarou. Ani nevíš jakou radost mi udělala (stejně jako věnování ) - dostala jsem možnost nahlédnout do života a osudu tvých hrdinů a dozvěděla se o nich něco víc. Ještě jednou děkuju . Měla jsem v plánu ještě podotknout, jak dokonale jsi tu povídku zpracovala, napsala tak, že jsem si připadala jako tichý pozorovatel, který je v Arkhamu s nimi a ne jako čtenář, co sedí za počítačem v malém temném pokoji a nehltá každé slůvko jako žíznivý vodu. Akorát bych se opakovala – což už jsem stejně udělala . Né, vážně jsi výborná autorka, která by si zasloužila mnohem více čtenářů než jednu holku z neznámé vesnice, která má svět komixů mnohem raději než reálný a šílenství ji každou noc líbá na čelo... Na druhou strnau si zase říkám, že právě kvůli tomu Tvé povídky lidé nečtou – mají zafixováno, že komixy jsou pro děti a svojí šílenosti se zbavili, aby byli normální. Občas mě uvažování lidí vážně děsí – vždyť šílenost nám dává svobodu a zdravý rozum nás akorát svazuje. Já vím, zvláštní filozofie, ale dle mě pravdivá. Ještě jednou hrozně moc děkuji za věnování a budu se pro dnešek s komentováním loučit – vidím to tak, že celkový dárek k narozeninám dostaneš až v pátek né-li v sobotu. Omlouvám se. Yoko Scarlet
22.11.2012 (0:16)FanFiction ostatníDelusions and Nightmares	Drahá Shire! Opět čtu tuhle povídku a opět to je, jako kdybych ji četla prvně. A opět mi v hlavě zní ten divný pisklavý hlásek, který křičí "Jon je princ na bílém koni!!! Jon je rytíř a Jervis princezna v nesnázích!" ale také, tam je takovej pidi hlásek,, kterej vřeští, že se tej blonďatej holčičky bojí - no, já a netopýři nejsme nějaký nepřátelé, ale aby se nějaká blonďatá dívka s modrejma očima (náramně to sedí na moji sestru) změnila v takovou bestii... No, tak to potěš koště! Bych asi dlouho nepřežila . Akce "Dostaň Jona do postele" no, nevěděla jsem jestli se dřív smát nebo Jervisovi tiše závidět, že prostě může Jonathanovi sundat ty kalhoty! No, já tu byla rudá až na pozadí, když jsem si uvědomila, co za prasárničky se mi honí hlavou . Ovšem musím podotknout, že si Jervis poradil se situací bravůrně . Sama moc dobře vím, jaká je to makačka dotáhnout někoho do postele (zvláště pokud se jedná o osoby pohlaví mužského) a to i když spolupracují byť že mají v žilách nějakou tu promili navíc. A Riddler přichází na scénu - tak si říkám, jestli měl pověstné limetkově zelené kalhoty, které se mu vysmívaly z lustru, potvory jedny Riddler blekotá? Nemožné! Rozhodně ale nemůžu tvrdit, že se to k tomuto tématu nehodí. Naopak - je to suprové, to jak Riddler vystupuje - zadrhává se, je ostýchavý, má strach a přesto si uchovává svoji osobytost - řekněme narcismus a to, že kolem všeho moc nadělá (aspoň mi to přijde jako jeho normální chování) - ano, narážím na Jonovu provizorní ordinaci (otázka autora komentáře: Mohla bych se objednat na příští týden ve středu kolem 6 hodiny večerní na kontrolu s hlavou? ) Zlom! Hurá - Riddler/Two Face nebo snad Two Face/Riddler? No to je jedno - klucí budou spolů a já budu mít znát další slash pár, který stojí za povšimnutí Hurá - konečně je objasněno, že Jervis není retard (když to řeknu takhle hnusně) - Já stejně věděla, že to bude inteligentní lehce zvrhlý (mám ráda zvrhlé lidi) nesvatoušek (že by to bylo tím, že jsi mi ho právě takhle - nebo dost podobně - vykreslovala v konverzacích i povídkách?) ¨ Jone, to je samozřejmý - kdo se neptá, nic neví! No, ta povídka je zkrátka bombastická a já si nemůžu odpustit krom zdrbnutí děje nezdrbnout ještě pár nezmíněných věcí 1) postavy! Ty víš, že jsem úchylní spíše na Jonathana než na Jervise, ale i tak je prostě nad slunce jasné, že Jervis je postava, která by si zasloužila rozhodně velkou pozornost stejně tak jako ostatní postavy z batmanovských komixů. Jeho správná šílenost se dokonale kloubí s jeho inteligencí, podivnými prupovídkami z Alenky, a celkově navenek působí velmi zranitelně až dětsky, ale jsem si jistá, že tam uvnitř se schovává ten masovej vrah a zmetek (třeba ho v některé z dalších částí ukážeš trochu víc - rozhodně by mi to nevadilo )... Tak copak ti mám jako říct k Jonathanovi? Vždyť já skoro v každém komentáři zdrbnu od hlavy až k patě, zpívám na něj ódy a bůhvíco ještě. Však ty víš, prostě John-Scary je pro mě taková (řekla bych) srdcová záležitost, takže se k němu snad víc vyjadřovat nemusím ..... no a tady se nám ještě dneska jednou mihnou limetkově zelené kalhoty Ridllera - jako postava je mi sympatický, v některých ohledech si jsem možná i trochu podobní (ale já mám snad kousek z skoro každého zločince, co tak pozoruju). Možná by neškodilo udělat jeden malilinkaté pokračování limetkově zelených kalhot na lustru (mojí osobě by to rozhodně nevadilo ) 2)zpracování! No co k tomu jako říct? Bylo úžasné jako vždy! Dokonale propojuješ myšlenkové pochody psané kurzívou s ostatním dějem, takže to nevypadá uměle, strojeně, ale naopak přirozeně a velmi dobře se to čte. Jak už jsem ti psala v chatu, tak jsi jeden z mála autorů, který mě dokáže hned na prvním odstavci, připoutat u počítače a donutit mě tím přečíst si celou povídku na ráz, doslova ji zhltnout. Nevím, jak se ti to daří, ale rozhodně Ti tleskám. Vážně píšeš dokonale 3) obrázek! Je perfektní supermegakawaii! Jon a Jervis jsou dokonalým párem nejen ve světě písmen a slov, ale i na papíře. V tvém podání vypadají spolu tak přirozeně, nenuceně a působí to na mě tak, že to je takhle správně a jinak by to být nemělo... Ne! Jinak to být ani nesmí! Doufám, že to je všechno, co jsem chtěla říct - kdyby ne, dodám později, až si zase budu tuhle povídku číst
21.11.2012 (21:26)FanFiction ostatníDreams in Darkness	Shire, tak přeji Ti všechno nejlepší k narozeninám (i zde xD ) hodně štěstí, zdraví, lásky a hlavně spoustu pisatelské energie a čtenářů! (P.S. - toto je první část mého narozeninového dárku - pokusím se okomentovat všechny neokomentované povídky - snad neva, že to nejspíš bude na přeskáčku, a když nestihnu všechny) Drahá Shire, no co Ti mám na to jako říct? Je to bezvadný jako vždycky! Naprosto miluju tvůj styl psaní, je to zkrátka jako kdybych se ocitla v jiném světě - je to vlastně takové, jako kdybych příběh nečetla, ale byla jeho součástí - stála vedle hlavních aktérů, nečetla, ale slyšela jejich slova, viděla, co vidí oni, cítila, co cítí oni,... Určitě chápeš, co tím chci říct . Jak jsem říkala, při prvním čtení a jak jsi ty psala do poznámek, je to totálně zmatené! Ale to mi nevadí, chaos ve tvém podání je pro mě tím, čím byl rpo alchymisty kámen mudrců. Prostě... Chaos! Muluju chaos, který jsi stvořila, který se odehrává v Jervisově hlavě... Je to prostě... Já ani nevím jak to popsat! Zanechalo to ve mně něco, co nejde popsat slovy, protože to je pro mě nové. Snad poprvé ve svém životě mi přišel totální chaos pochopitelný a zároveň tajuplný natolik, že bych se v něm nevyznala ani s GPS. Je to jako s Jervisem - když už si myslím, že ho chápu, tak najednou zjistím, že jsem nepochopila vůbec nic a jsem zase nazačátku.(Tajně doufám, že chápeš, co jsem tím chtěla říct – ano, moje vyjadřovací schopnosti jsou malé a chaos v mém mozku obrovský) Zkrátka - klaním se Ti - jsi výborná autorka a jsem moc ráda, že jsem Tě poznala a můžu tě nazývat kamarádkou
11.11.2012 (11:32)Na pokračováníMy Lover is Zombie 1	Wau! Ta povídka je nádherně zvrácená a... Homosexuální! Aleluja! Jen mi tam trochu vadilo přeskakování z ich formy do er formy, ale to je jen nepatrný rušivý element, který se dá překousnout . Možná bych Ti trochu vyčetla i příliš rychlý spád děje, ale jinak.... Prostě pokračuj, prosím!
09.11.2012 (17:26)DrabbleStvůry v bílých pláštích	Všem bych Vám chtěla moc poděkovat za komentáře, udělaly mi hroznou radost Auroel: Doktoři mi oznámili, že mám jít na další operaci kolenních kloubů
28.10.2012 (22:44)Na pokračováníS ďáblem v patách - Prolog	Nevím proč, ale tuhle povídku jsem zkrátka musela otevřít - on to nejspíše zapřičinil název povídky (nojo, já a nadpřirozeno je kapitola sama o sobě ) a perex (obrázek) . Musím říci, že i když se v prolgu prakticky nic nedělo, rozhodně mě to neodradí od 1. kapitoly - třeba se tam vážně objeví ocko ze zdola
28.10.2012 (13:04)JednodílnéZahir smrtí	Wau! Tahle povídka mě zaujala - ač někteří zmiňovali jako rušivý element volbu tvého stylu jazyka, kterým jsi příběh vyprávěla, mě naopak okouzlil - dal příběhu takovou tu temnou neohrabanost, což posílil i fakt, že jsi prostředí, kde se příběh odehrával nevylíčila nijak růžově, což je pro mě taková ta opravdová ponurá neohrabaná a zlověstná temnota, která mi k tomuhle námětu opravdu sedla, než obšírné popisy prostředí zastaralým jazykem plným přívlastků a přístavků, který by vytvořil takové to elegantní pojetí temnoty, které by zde opravdu působilo jako rušivý element (snad si se v tom komentáři vyznala, jelikož můj tok myšlenek je velice prapodivný a ani já sama ho do teď nepochopila )
27.10.2012 (12:11)FanFiction ostatníSugar, Spice and Everything Nice	SHIRE!!!!! JÁ TĚ ZA TUHLE POVÍDKU VÁŽNĚ MILUJU!!! (ale raději popořadě ) Moje drahá milovaná dokonalostní úžasná Shire, já Tě za tu povídku vážně miluju! Je dokonalá, božská, skvostní, suprová, perfektní, krásná,... Prostě - SUPERMEGAKAWAII! John je prostě - Áááááá! Já ho miluju A tu jeho nově objevenou (pro mě) stránku - Scarecrow - taky Jejich brilantní způsob myšlení, tak jak ho ty popíšeš a jejich vnímání světa, osobního prostoru, fyzického kopntaktu... No, prostě jsem se zamilovala až po uši (akorát nevím, jestli do Jona či Scarecrowa ) A Jervis - ze začátku jsem si vážně myslela, že Jona vážně ovládal, i když na druhou stranu nějakej hlásek vzadu v hlavě mi našeptával, že by toho nebyl schopný... Nevím no, na jednu stranu ho chápu, ale na tu druhou... Nevím, jsem zkrátka zapřísáhlá fanynka Johna (tím rozhodně nechci říct, že by jsi měla psát pouze z pohledu Jona a zapomenout ne Jarva ) Teď se vrhnu na zhodnocení tvých profilů postav (děj jako takový vyjde na dlouho, a pak bych na ty obrázky jistojistě zapomněla jak se znám ) Jsou božské - to pozadí je nádherné, popis je pro čtenáře plně postačující a kdo chce vědět víc, tak se zeptá autorky nebo si počká do další povídky, kde možná některé otázky sama vysvětlíš . A k Tvému vyobrazení Jerva a Jona - já Ti vždy říkala, že kreslíš naprosto božsky a za tím si stojím . Ty kresby jsou perfektní A teď k ději nebo spíše k jemu zpracování, jelikož ten děj je zkrátka nepopsatelný - jednoduchý, ale přesto je natolik komplikovaný, že někomu zkrátka unikne hlubší smysl (a pak se jít učit - všimla jsi si? Odsunula jsem na chvíli školu - pokrok ) Zpracování je zkrátka... Dokonalé - to jak dokážeš skloubit popis prostředí, Jonovy myšlenky a Scarecrowovi velice lákavé nabídky a ještě to podat tak, že čtenář povídku přečte na jeden dech a ještě si připadá jako tichý pozorovatel, který je v pokoji s nimi... Já nemám slov - tohleto dokážeš jedině ty Já vím, komentář je značně chaotický, nepřehledný a často ty věty postrádaj smysl, ale věřím, že ty můj prapodivný tok myšlenek rozluštíš a pochopíš, co jsem se snažila vyjádřit Teď už mi nezbývá nic jiného než tleskat a klanit se Yoko Scarlet P.S.: necháš někdy v budoucnu promluvit Scarecrowa s tím, že Jon bude mimo svoje tělo (snad víš, jak to myslím) - prostě chci vidět Scarecrowa v akci?
26.10.2012 (22:54)FanFiction ostatníHis Alice	Sice komentuju trochu na přeskáčku, ale snad to nevadí . Měla bych začít popořadě (jsem dneska nějaká nesvá - taká roztěkaná aneb Shire, kde jsi? Chat na fb je bez tebe podivně prázdný . Takže... Moje drahá milovaná Shire, Můžeš mi laskavě zdělit, co to má jako bejt?! Úplně jsi mě připravila o slova i dech! Moje povídkářské ego je v troskách a klávesnice hrozí tím, že vyzkratuje, jak tu sliním! (nahý Jon ) Tuhle povídku jsem si zamilovala hned po první větě - zjistila jsem totiž, že to je z pohledu mého oblíbence Jonathana a to je prostě... Nemám slov (však už jsem se o tom výše zmiňovala xD ) Povídky z jeho pohledu jsou pro mě zkrátka dokonalejší než ostatní - jeho způsob uvažování, tvůj brilantní způsob, jak jeho myšlenkové pochody popíšeš - prostě.... Dokonalost sama! Asi jsem se do něj zakoukala nervózně se ošívá A já prostě nevím jak to okomentovat... prostě to nejdé, pač je to moc dokonalé a já tu furt slintám a klávesnice stále vyhrožuje vyzkratováním - no jsem to ale tragéd Prostě.... Uhm... Já... No.... Bylo to dokoanlé! - Na víc se asi dnes nezmůžu ... Možná jen, že jsem se cítila jako kdybych je šmírovala někde ukrytá za křeslem, jako kdybych byla divák v divadle a seděla v první řadě, cítila jsem ty opojné pocity touhy a vzrušení jako oni dva (tím by se vysvětlila moje momentální nálada ), dokázala jsem se do té povídky dokonale vcítit, přečíst ji na jeden dech a to poněkolikáté (obě víme) Vím, možná - spíše určitě - je tento komentář hodně chaotický, neuspořádaný a hlavně nedostačující délkově i obsahově vzhledem k perfektnosti Tvojí povídky, ale snad se v něm vyznáš a pochopíš, co chtěl autor říci... Tak jako tak - tuto povídku určitě okomentuju ještě jednou, abych ji patřičně docenila (a ostatní neokomentované povídky okomentuju) Yoko Scarlet
24.10.2012 (20:44)BásničkyVo filme	Wau! Nic jiného se na to prostě nedá říct - je to velmi povedené a mně osobně se to líbilo, i když dávám přednost jinému druhu poezie
07.10.2012 (19:11)FanFictionDear Alice	Drahá Shire, velmi se Ti omlouvám, že jsem tvoji povídku neokomentovala dřív, ale prostě to nešlo - buď nebyla nálada napsat komentář, který by byl hoden Tvého díla a nebo nebyl čas (ach ta škola ) Jinak, co Ti mám k tomu jako říct? Je to perfektní! Jonathan a Jervis, jsou zkrátka zlatíčka, bez kterých bych si tě nedokázala představit. Jervis je zlatíčko a toto bylo zkrátka roztomilé . Obdivuju nejen Tvoji angličtinu (upozorňuji, že jsem prakticky nepotřebovala slovník), ale i to, jak dokážeš psát. Prostě dokonalý balzám a lék na moji bolavou dušičku i srdíčko. Už mi nezbývá mnoho nápadů, jak vyjádřit obdiv nejen k Tvému dílu, tvému umu, ale i tobě, tak se musíš spokojit s tleskacími smajlíky (ostatní nápady si nechávám pro jednodílné povídky ) Yoko Scarlet
17.09.2012 (19:13)Na pokračováníKrevní banka - 1. kapitola	Nevím, jak jinak vyjádřit svůj obdiv. Velmi dobrá povídka
08.09.2012 (23:56)FanFiction ostatníNeverwold's End	Drahá Shire, Opět se omlouvám, že jsem povídku řádně neokomentovala dřív a o to víc mě to mrzí, že je to povídka z pohledu mého oblíbence Jonathana. Doufám, že příští Tvá povídka bude pojednávat buď o "Ivy&Harley" doufá, že nic nevyzradila nebo o "Jonathan&Jervis". Ti dva jsou zkrtáka boží (žádna Mary Sue) - ať už jako samostatné postavy nebo jako pár - a za tím si stojím. Co ti k tomuto mám jako říct, prosím tebe?! Nemám slov! Zase! Ale nebyla bych to já a Tvé povídky, abych se u nich nepokusila zanechat komentář, který by alespoň délkově - když ne kvalitově - odpovídal povídce. Už jen samotný perex - první dvě věty - mě okouzlil natolik, že jsem si ho přečetla minimálně čtyřikrát, než jsem se vůbec pustila do čtení celé povídky, která by si zasloužila rozhodně více pozornosti než některá díla, která jsem zde četla, nebo na ně jenom narazila na titulní stránce. (Nikoho nechci urážet, ale je to holý fakt - málokdo ocenní realitu, která vede k originalitě - nadpřirozeně dokonalý Salvatorec mi začíná zavánět Mary Sue a to není realita a už vůbec ne originalita, když na OS vidím nespočet povídek na téma TVD.) A to nemluvím o celé povídce, která mě pohtila a já se jí nehodlala ani bránit. Jonathan odhodlaný vyřešit problémy z minulosti... Nemám slov. Myslela jsem si, že ho nemůžu obdivovat víc. Chyba. To jak se bil s Lindou a jak jí dal i přes své přesvědčení ránu z milosti... Prostě nemám slov! Už zase. Ale to bych přeskakovala, takže začnu hezky po pořadě. Nejdřív se vrhnu na rozebrání postav. Jonathan je zkrátka boží – jeho vzhled (pro některé jedince nevábný, pro moji osobu však okouzlující) a povaha , která mě učarovala, společně s jeho inteligencí a vědeckými úspěchy (pokud se to tak dá říci) jsou zkrátka vražedná kombinace, která mě dostává do kolen. Jervis (i když se zde objevil pouze okrajově – prakticky vůbec) je ten druh člověka (postavy), kterého si nelze nezapamatovat, nebo snad dokonce přehlédnout (a to beru v potaz i jeho výšku, což mě přivádí k jedné Jonathanově narážce v povídce. Snad nebude vadit doslovná citace autora ;) “Jenže výška často klame, pousmál jsem se pro sebe” , že by tu Johny narážel na Jervisovu chloubu ) Dále tu máme Lindu – tu jsem začala nenávidět, jakmile tam padla zmínka, co mému oblíbenci provedla. Záporáky ráda mám, ale ona je/byla vážně na přesdržku. Opomeňme fakt, že jsem ji na konci docela I litovala, ale holka si to udělala sama, neměla na sobě testovat výsledky svých pokusů. A jako poslední Becky. Popravdě řečeno z té mám smíšené pocity. Nevím jestli si ji zařadit do škatulky “nenáviděné osoby” nebo “oblíbenci”... Dlouho jsem si s tím lámala hlavu, ale nakonec jsem se rozhodla ji zařadit do škatulky “neutrální osoby” a tam taky zůstane dokud nenapíšeš nějakou povídku, kde by se vyskytovala, či do doby až si přečtu nějakej batmanovskej komix, kde se vyskytuje (třeba v budoucnosti, až dočtu The Crow a budu mít víc času). Nemám slov (nějako často mi utíkají, potvory) – sice mi nejspíše utekly nekteré souvislosti a místami to pro mě bylo matoucí (třeba se tento defekt odstraní až proniknu hlouběji do tajů batmanovských komixů bez batmana), ale I tak byl prostě supermegakawaii! Pomsta, ta nejsladší cukrovinka na světě, spojená řešením problémů je dokonalá kombinace, která uchvátí srdce snad každého člověka, který netouží pouze po klasické červené knihovně, ale i po troše toho vzrušení a napětí, které na mě z tvých povídek přímo dýchá. Tvoje povídky jsou zkrátka nezapomenutelné, ať už za to může Tvé vynikající zpracování nebo to, že to nejsou povrchní bezduché příběhy, bez jakéhokoliv kouska oroginality. Nejspíš se budu opakovat, ale jsi jeden z mála autorů, kteří mě dokáží prostě u toho počítače udržet a přinutit mě přečíst si celou povídku až dokonce na jeden dech. Máš moji hlubokou poklonu, kteoru snad už vyjádřím pouze dlouhou řadou tleskajících smajlíků: Yoko Scarlet P.S.: Omlouvám se za případné chyby, ale nechce se mi po mně ta "slohárna" číst
08.09.2012 (20:28)Na pokračováníDandaros 1	Dreamere, Tvoje povídka se mi zalíbila - nápad je zajímavý a lákavý (hlavně pro moji osobu, příznivce sci-fi a fantasy) a zpracování je na začátečníka dobré (četla jsem už horší - například svoje povídky ). Doufám, že se další díl objeví co nejdříve . Yoko Scarlet
04.09.2012 (14:47)JednodílnéTemný anděl	Velmi pěkná povídka a souhlasím s Eliz .
02.09.2012 (11:06)Na pokračováníLittle Devils I	Daisuke, klid - mně to nevadí . Nejspíš by mi ani nevadilo, kdyby tam začal pobíhat perverzní Usagi . Jediná věc, která by mi však určitě vadila je, že s tou povídkou přestaneš.
02.09.2012 (10:54)FanFiction ostatníRiddle Me This	Drahá Shire, chtěla bych se Ti nejdříve omluvit, že jsem Tvoji superkawaii povídku neokomentovala dřív (ty víš proč). Teď však malá výtka - můžeš mi, prosím tebe, říct, jak mám ohodnotit Tvoji povídku?! Je zkrátka... Nemám slov! Je supermegakawaii a já nevím co ještě! Ale tak aspoň se pokusím svůj komentář krapet rozvést. Uhm... Tak jak začít? A vlastně s čím? Nikdy jsem komixům ze západu neholdovala, ale ty... Tvoje povídky... Zkrátka, kdybych měla dost času, tak si je čtu každý den znova a znova, až bych se je naučila z paměti. Ovšem, musím podotknout, že mě The Crow naprosto pohltila a okouzlila, takže jsem si možná našla novou zálibu - čtení komixů ze západu a nejen mangy. (Otázka - proč tu nemají smajlíka jako andílka?!) Ale teď už opravdu k povídce - Edward je... Většího narcise jsem asi nepotkala (upřímně je opravdu nemám ráda), k němu mi to však naprosto dokonale sedí. Jeho chuť vyřešit každou hádanku mi je vlastní, díky čemuž dostal další plusové body. (Ovšem, musím se přiznat, že Jonathan mi je asi ze všech postav stále nejmilejší ) I když mě Eddie zaujal, to samé nemůžu říct o Tučňákovi, kterého jsem si zařadila do složky "Nepříjemné osobnosti". Naopak Harwey mi je velmi sympatický, zvláště díky jeho žárlivému (nejspíše) vrčení, které mi je také vlastní, a jeho nemluvnosti. To je k postavám asi vše... Možná si časem na něco vzpomenu a napíšu ti to do chatu. A teď k ději. "Vidět" je v akci bylo víc než super a to zakončení... Hmmm ... Moje yaoistické srdce zaplesalo (možná jen - škoda, že tam nebylo popsán onen fakt, i když by potom čtenář nemohl zažít tu chvíli překvapení, kterou zažíval i Riddler, když mu došlo, kdo ho přivedl do nebe ) Ještě si neodpustím poznámku k těm limetkovým kalhotám na lustru - to kluci (nejspíše Two-face) museli být velmi divocí, když strhané svršky zaútočily i na lustr. Zpracování bylo (ostatně jako vždy) dokonalé. Mám velmi ráda Tvůj styl psaní, to jak mě dokážeš vtáhnout do děje a "donutíš" mě celou dobu dávat pozor, zvlášť, když s tím mám extrémní problémy (asi defekt z toho, že jsem se naučila dělat více věcí najednou). To dokáže jen málo autorů, navíc mě po čase začnou jejich příběhy nepřekvapovat, což se u tebe ještě nestalo a ani (snad) nestane. Zkrátka Tvoje povídka je dokonalá, úžasná, boží, superkawaii,.... A spousta dalších kladných přídavných jmen, která se, bohužel, vytratily z mého slovníku. (Budu ty potvory muset pochytat, než okomentuji i Tvoji druhou povídku, u které mám rest. ) Yoko Scarlet
02.09.2012 (0:52)Na pokračováníLittle Devils I	YAOI! YAOI! YAOI! pobíhá po pokoji a tančí oslavný taneček hula hula Máš ve mně rozhodně stálého čtenáře - nejen, že jde o yaoi, ale i kvůli tomu, že to je dobře napsaný a zdáleně mi to připomíná Junjou Romanticu (dvě dějové linie v jednom příběhu - třeba se časem navzájem propletou ) Rozhodně pokračuj! Je to prostě superkawaii!
24.08.2012 (21:26)DrabbleJen sen...?	Nádherný drabble, Míďo . Přála jsem si být na místě oné dívky - už onen fakt, že usnula pod hvězdami, mě nutí žárlit. Nemluvě o jejím probuzení. Vážně povedený drabble
23.08.2012 (10:14)BásničkyZrcadlo	Páni! Velmi povedená básnička, která mě chytla za srdce
23.08.2012 (8:23)FanFiction ostatníShiki, Angel of Darkness	Všem vám moc děkuji za povzbudivé komentáře
22.08.2012 (14:26)DrabbleThe last breath	Povedený drabble . Jen se mi trošku nelíbilo, že se tak lehce vzdala - ano, ženy jsou slabší než muži, ale zase jsem často rychlejší a mrštnější a nepoužíváme jenom hrubou sílu, ale i mozek. (Nojo, vyrůstala jsem mezi samými kluky, takže se to na mně projevilo). Ale jinak vážně povedený Drabble
21.08.2012 (18:02)DrabbleKrása meče	Všem vám moc děkuju
21.08.2012 (10:06)BásničkyMañana será mejor	Ta báseň je... Nevím, co na ni říct. Možná jen to, že je nádherná, ale smutná. Z každého verše na mě dopadala ona ponurost a bezvýchodnost, v kterej se ta dívka ocitla. V jistých chvílích jsem dokonace uviděla samu sebe, zlomenou ze ztráty milované osoby... Perfektní!
20.08.2012 (22:39)Na pokračováníLegie - Kapitola první	Tak Míďo, konečně jsem se dokopala si legii přečíst (obě dvě víme, že to čtu už poněkolikáté ) Perfektní, už do chatu jsem ti psala, že máš dle mého názoru ojedinělý styl psaní, který jsem si zamilovala, (Ostatně jako všechny povídky, které jsem od tebe četla), originalitu nápadu,... Nebudu to tu všechno vypisovat. Netrpělivě budu očekávat další díl
20.08.2012 (20:28)DrabbleKrása meče	Děkuji, Shire :) Jsem moc ráda, že se ti líbí :)
20.08.2012 (20:27)DrabbleKrása meče	Děkuju, martinexa. :) Původně to bylo zamýšleno krapet jinak (i s tou citovou stránkou), ale nějak jsem se nemohla vejít do počtu slov a rozdělovat se mi to na části nechtělo :/ navíc - ten pocit, který jsem měla, je naprosto nepopsatelný
19.08.2012 (20:48)FanFictionWatakushi wa Kuro - Som Čierna	Nemůžu si pomoct, ale připomíná mi to Shikiho z Togainu no Chi (červené oči a černé vlasy)... Jinak je to velmi povedené

Datum registrace: 10. 6. 2012

Poslední přihlášení: 13. 1. 2025, 15:03

Shrnutí povídek:

Povídky od Yoko Scarlet

Povídky kapitolové: I Wanna Be Your Drug (pozastavená)
Drabble: Ano, tuto dívku miluju a navždy milovat budu; Krása meče; Stvůry v bílých pláštích; Jsem jako květina...
Yaoi & Shonen - Ai: Shiki, Angel of Darkness; Když začnu, nedokážu přestat, ani kdybych chtěl!; Vše je jednou poprvé
Yuri: Tetování
Malby a kresby: Arteterapie prý pomáhá, The Crow - Eric Draven, My first love

02.07.2012 (17:04) • YokoScarlet • Shrnutí • komentováno 14× • zobrazeno 5801×

Články:

Novinka

Jsem jako květina...

Říkal jsi mi, že jsem překrásná květina, ale neutrhl jsi mne, protože ses bál pomíjivosti našich citů...

10.05.2016 (17:00) • YokoScarlet • Povídky » Drabble • komentováno 2× • zobrazeno 1671×

My first love

Portrét ženy, která mi změnila život - mé první velké lásky a inspirace.
Yoko Scarlet

31.07.2013 (14:00) • YokoScarlet • Malby a kresby • komentováno 9× • zobrazeno 2799×

The Crow - Eric Draven

Rozhodla jsem se s vámi podělit o jeden můj starší obrázek Erica Dravena - hlavní postavy komiksu "The Crow" od Jamese O'Barra.
Yoko Scarlet

30.07.2013 (16:00) • YokoScarlet • Malby a kresby • komentováno 4× • zobrazeno 2461×

Arteterapie prý pomáhá

Arteterapie nebo-li léčba uměním využívá umělecké činnosti pro léčbu psychiky a osobnosti. Aneb když vám kreslení pomáhá z depresí.
Yoko Scarlet

01.06.2013 (19:00) • YokoScarlet • Malby a kresby • komentováno 7× • zobrazeno 5864×

Novinka

Stvůry v bílých pláštích

Udržela jsem si masku pokerového hráče, ale uvnitř jsem křičela, vzpouzela se a nakonec... Jsem se vzdala.
Pro někoho to bude možná nesmyslný drabble, ale je to část mě, část mého toku myšlenek, který ve mně vzbudila návštěva lékaře.